O semenaření (IV)

PĚSTOVÁNÍ SEMENIC

Pokud chcete pěstovat rostliny na produkci osiva, je vhodné myslet i na způsob pěstování tzv. semenaček/semenic (rostlin z nichž si semena sklidíme).
Pro produkci kvalitního osiva potřebují rostliny vyváženou výživu. Na zahradě hnojíme kompostem, vyzrálým hnojem či zeleným hnojivem.
Jako prevenci výskytu chorob a škůdců hnojíme již na podzim nebo pěstujeme po organicky hnojené předplodině. Nadbytek dusíku vede k příliš bujnému růstu, opožďování plodnosti i napadení škůdci. Dbáme na dodržování osvědčených zásad biopěstování – střídání plodin v osevním postupu, šetrné zpracování půdy nebo mechanické potlačení plevelů apod.
Semenačky (ani nic jiného na zahradě 😉 ) neošetřujeme chemickými postřiky ani umělými hnojivy.

DSCF9521 - kopie

 SELEKCE

Na semeno vybíráme dobře vyvinuté a zdravé rostliny (provádíme selekci). Výběr semenic je možné provádět několika způsoby:
1.  Vyberete jen ty nejlepší rostliny (s nejchutnějšími plody, pevnou hlávkou ap. Kritérium výběru se liší dle pěstitele a druhu plodiny, viz níže.) a pouze z nich si uchováte osivo. Postupně si tak vybíráte ten typ jedinců, kteří se nejlépe přizpůsobili  podmínkám vaší zahrady a vyhovují vašim potřebám.
2. Vyberete nevyhovující rostliny, které odstraníte, a semenaříte všechny ostatní. V prostředí, kde se vnější podmínky často mění, je vhodnější udržovat širší spektrum genetické variability. Například část jedinců může lépe prospívat v suchém létě, jiná v roce, kdy je počasí vlhčí ap.  Představíte-li si jednotlivé rostliny jako cyklisty na Tour de France, tak také platí, že někteří cyklisté vítězí v horských etapách a jiní v etapách, kdy se jede po rovině.
3. Vyberete zástupce z celé škály variability a ty semenaříte.  Představíte-li si opět  jednotlivé rostliny jako cyklisty na Tour de France, tak při tomto typu selekce vyberete vzorek jezdců z přední linie,  další z pelotonu, ale zahrnete i ty, kteří dorazí do cíle mezi posledními. Jinak řečeno udržujeme danou odrůdu a to včetně jejích slabších stránek.

Zatím co první dva způsoby selekce vedou k postupnému „zlepšování“ dané odrůdy a v důsledku může dojít i k vytvoření nové odrůdy, pokud se selekcí dosáhne například resistence k určitému škůdci ap., třetí možnost má za cíl uchovat danou odrůdu pokud možno nezměněnou pro další generace.
Záleží jen na vás, jakou metodu zvolíte, nicméně většina zahradníků má  tendenci vybírat pro semenaření jen ty nejlepší rostliny v daném kritériu, které je pro ně důležité.

DSCF9508 - kopie

KRITÉRIA SELEKCE

Dle jakých kritérií je možné selekci provádět?
– odolnost k chorobám, škůdcům nebo i ke klimatickým podmínkám…
– chuť, barva, vůně, pevnost, „kazivost“, množství či velikost plodů, i to, jak dobře snáší uskladnění…
– ranost, nebo naopak opožděný nástup kvetení (např. u salátu)
– v moderním zemědělství se často cení i další „kvality“: standardní velikost plodů, stejná doba sklizně, vyhovující velikost pro možnost použití strojové techniky, odolnost k dlouhému transportu… Případně výstřelky v podobě fialově zbarveného květáku 😀.

MNOŽSTVÍ ROSTLIN

Abychom zachovávali dostatečně široký dědičný základ odrůdy (genetickou variabilitu), bereme osivo vždy z několika jedinců. Čím více, tím lépe. Jen tak se přenese do uchovaného osiva dostatečná genetická variabilita a schopnost účinně se adaptovat na případnou změnu klimatických (či jiných) podmínek.

DSCF9505 - kopie

SKLIZEŇ SEMEN

·         DUŽNATÉ PLODY

Získávání semen z cuket, dýní či paprik je snadné. U dužnatých plodů (rajčata či okurky) dužinu necháme vykvasit v misce asi 1-2 dny.  Semena následně propláchneme vodou na sítku, očistíme a osušíme.

Následující video (v angličtině) prezentuje návod na  získávání semen rajčat vykvašením z dužniny:

·         NEDUŽNATÉ PLODY

Semena z nedužnatých semeníků můžeme vymlátit, vytlouct, vyšlapat, nechat samovolně vysypat či ručně vyloupat.

Mlátíme vždy dobře vyschlé rostliny, jinak by mohlo dojít k poškození semen.

Následující video (v angličtině) prezentuje návod na  získávání semen salátu:

USKLADNĚNÍ

Hned po sklizni je potřeba semena dobře vysušit. Následně je ukládáme na suchém a tmavém místě se stálou pokud možno nízkou teplotou. Uložit je můžete do papírových obálek, látkových sáčků, nebo do sklenic. Vhodné je připojit několik listů obsahujících vonné silice (například vavřínu – bobkového listu), ty budou odpuzovat hmyz, který by mohl semena poškodit.
Nezapomeňte si sáčky popsat: názvem druhu, odrůdy,  roku a místa sklizně! Připojit můžete i hodnocení (A, B, C), dle kvality úrody.
Semena je nutné chránit zejména před vlhkostí, horkem a světlem, případně změnami teplot…

Mnoho zdaru ve vašem semenářském snažení!

Zmeškali jste předchozí příspěvky o semenaření?

Najdete je zde:
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/06/02/o-seminkareni/
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/10/11/o-semenareni-podruhe/
https://seminkovny.wordpress.com/2015/12/16/o-semenareni-potreti/

O semenaření potřetí…

Semenařit rostliny je snadné. Ale… Pokud chceme, aby výsledek byl uspokojivý, je dobré osvojit si alespoň základní povědomí o tom, jak to funguje. Proto mám pro vás v pořadí třetí díl příspěvků věnovaných semenaření obecně.

Rostliny cizosprašné

Většina druhů pěstované zeleniny jsou rostliny cizosprašné – pro správnou produkci semen potřebují pyl pocházející z květu jiné rostliny téhož druhu. Pyl přenáší hmyz nebo vítr.
U těchto rostlin může dojít k nechtěnému křížení přenosem pylu z květu jiné odrůdy či dokonce jiného druhu! Některé druhy, se mohou křížit i na vzdálenost několika kilometrů a to nejen s dalšími kulturními odrůdami, ale s divokými druhy (např. mrkve a brukvovité rostliny)!
Při semenaření se proto snažíme nechtěnému křížení zabránit.
Je vhodné pěstovat vždy jen jednu odrůdu daného druhu.
K cizosprašným druhům zeleniny patří: mrkev, celer, petržel, zelí, cibule, pór, ředkvičky, řepa, špenát…

DSCF9521

Cizosprašné druhy zahradních plodin: mrkev a vodnice

Rostliny samosprašné

Rostliny samosprašné (asi 20% druhů) mají obvykle jednotlivé květy, které se opylují vlastním pylem. Ačkoliv k nechtěnému křížení s jinou odrůdou stejného druhu u samosprašných rostliny dochází jen velmi vzácně, doporučuje se rostliny odlišných odrůd oddělovat vzdáleností minimálně 2 -10 m. Mezi samosprašné druhy zeleniny patří: hrách, fazol, saláty, rajčata…

DSCF9504

Mezi samosprašné druhy patří například rajčata

Dvouleté rostliny

Plodiny jako například mrkev, cibule, či pór jsou rostliny dvouleté.  V prvním roce tvoří zásobní orgán (cibule, bulvy apod.), které se sklízejí jako zelenina. Rostliny uchované do dalšího roku vykvetou a vytvoří semena.
Jedince, z nichž chceme sklízet semena (semenice) je nutné vhodným způsobem přezimovat dle místních podmínek buď přímo na záhonu, ve sklepě, či jiném bezmrazém místě. Druhým rokem na jaře je znovu vysadíme, necháme vykvést a posbíráme semena.

DSCF9509 - kopie (2)

Cizosprašný a dvouletý je také pór

Jednoleté rostliny

Jednoleté druhy kvetou a vytváří semeno již v roce výsevu, odpadá u nich nutnost přezimování. Na semeno mají některé jednoleté druhy delší vegetační dobu než při pěstování na konzum, sejeme je tedy raději již brzy na jaře (ředkvičky).

Mezi jednoleté zeleniny patří salát, hrášek, fazole, rajčata, špenát, ředkvičky apod.

DSCF9514 - kopie (2)

V pozadí jednoletý hrách…

Začínáte?

Zkuste si namnožit semenářsky jednoleté a samosprašné druhy, např. salát, rajčata, hrášek nebo fazole.
Nevíte kam pro semínka? Zkuste nejbližší Semínkovnu 😉 

Zmeškali jste první dva příspěvky o semenaření?

Najdete je zde:
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/06/02/o-seminkareni/
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/10/11/o-semenareni-podruhe/

Všem semenářským začátečníkům přeji mnoho zdaru!

Klára

Zelená dálnice pro hmyz uprostřed města…

Jednou ze zásadních povinností člověka v dnešní době je zejména pěstovat a udržovat  BIODIVERZITU. Proč?

Protože jedině vysoká biodiverzita zaručí rovnováhu a přijatelné životní prostředí pro nás a hlavně pro ty, kteří přijdou po nás. Pro podporu biodiverzity není zapotřebí velkých gest a vzletných projevů v kongresových centrech. Tu moc něco změnit, byť by šlo jen o maličkost, má každý z nás. Vyzkoušejte například semenaření, udržování starých odrůd zemědělských plodin, výsadbu stromů, pěstování kvetoucích luk namísto trávníků… Skutečně je toho mnoho, co můžeme udělat a i malé zlepšení je cesta tím správným směrem. Jeden takový malý krůček správným směrem vám chci dnes představit.

Název příspěvku se může možná zdát matoucí, nicméně zcela popisuje novou iniciativu, která vznikla nedávno v srdci Paříže. Jako jedna z iniciativ doprovázejících COP21 vznikla počátkem prosince, uprostřed zimy,  v ulici rue d’Alsace zelená „dálnice“, která  přináší přírodu do betonové pouště čtvrti, kde neroste ani jediný strom. Jedná se o zelenou stěnu tvořenou recyklovanými dřevěnými paletami, které jsou vždy po dvou spojené, vyplněné zeminou a osázené rostlinami. Palety jsou připevněné na kovové sloupy lemující ulici.

Cílem této akce, na které se aktivně podílejí i obyvatele okolních domů, je zprostředkovat zeleň a biodiverzitu do šedých ulic, kde dosud žádná veřejná zeleň nebyla. Palety jsou řazeny v řadě vedle sebe a tvoří zelený pruh  umožňující hmyzu se přesouvat z jedné strany ulice na druhou. Variabilita vysazených květin bude lákat širokou škálu  (nejen) hmyzích návštěvníků. Zároveň aktivně zapojuje občany z okolí, kteří se  během tří půldenních workshopů podíleli na konstrukci „dálnice“ a přislíbili také její následnou údržbu. Jelikož v této čtvrti dosud zeleň chyběla, jsou lidé ze zelených stěn nadšeni.

Autoři nápadu a organizátoři konstrukce zelené „dálnice“ pro hmyz  jsou agentura Oïkos a studio Small bang. Jelikož je jejich cílem, aby podobné projekty vznikaly i jinde, umístili na internet volně dostupný návod na sestaveních obdobných stěn, včetně seznamu doporučených druhů rostlin, které se do obdobné stěny hodí. takže pokud vás jejich počin inspiroval, neváhejte, oslovte místní radnici a vytvořte podobnou zelenou výzdobu i ve vašem městě ;-).

Návod na sestavení zelené stěny z palet.

Zahrádkám a městským ulicím zdar!

Klára

 

Zdroj úvodního obrázku: Sophie Tallois

Vandana Shiva – žena, která bojuje za svobodu osiva

Zdravím vás opět po delším čase. Léto je již téměř u konce a já mám za sebou náročný přesun ze sladké Francie do náruče rodných středních Čech. S sebou jsem si dovezla plno myšlenek, inspirace a nadšení k přírodnímu zahradničení, uchovávání osiva a touze stát se jedním z článků, který bude předávat dál potřebné informace.
Ano, je až trestuhodné, jak málo se u nás o některých tématech mluví. Jedná se přitom o závažné věci, které se dotýkají každého z nás. Jde totiž o naši svobodu či zdraví. Chci vám proto dnes představit jednu velice inspirující ženu, o níž jsem se poprvé doslechla právě ve Francii…
Wishing-everyone-a-creative-and-fruitful-2013.-300x193

Jmenuje se Vandana Shiva a pochází z Indie. Vlastní vysokoškolský titul, ovšem již delší dobu se věnuje zcela jiným tématům, než na které ji připravovala studia. Její život změnila náhoda, díky níž se dostala v roce 1987 do Evropy na konferenci věnované dopadu biotechnologií na zdraví člověka a na životní prostředí. Tam totiž pochopila záměr nadnárodních korporací patentovat si práva na živé organizmy (rostliny, plodiny, obilniny atd.) a uvědomila si, jaké katastrofální následky by tento záměr mohl mít.seedposter-380x514
Jak sama říká, ihned po návratu do Indie zanechala všeho, co doposud dělala a začala se plně věnovat boji za ochranu biodiverzity a práva lidí na uchovávání a sdílení osiva. Vydala se do nejchudších provincií Indie, kde místním rolníkům vysvětlovala důležitost zachování původních a tradičních způsobů zahradničení a předávání osiva místních tradičních odrůd. Založila nadaci Navdanya, což v překladu znamená „devět semen“ – symbol biodiverzity. V rámci nadace vznikla semenná banka, kam zdejší rolníci mohou vkládat přebytky osiva z místních odrůd nebo získat potřebné množství osiva pro novou výsadbu. Nadace navíc za spravedlivé ceny vykupuje úrodu od zemědělců, kteří pěstují své rostliny přírodními a ekologickými postupy, tím je motivuje k šetrnému přístupu k životnímu prostředí a zároveň umožňuje obživu.

JPEG_POSTER_FULL_ENG_LOW
Její snažení má nejen v Indii mnoho následovníků. Na území Indie existuje 120 rolnických semenných bank. Její internetové stránky nazvané SEED FREEDOM nabízí možnost zapojit se do celosvětového hnutí za záchranu svobodného osiva, najdete zde videa, i celé knihy, aktuální výzvy a celosvětové iniciativy, svědectví obyčejných lidí a aktuality z boje proti mocným korporacím…
Vandana Shiva je člověk hodný následování a důkazem, že i jedinec může rozpohybovat davy.

Krásný večer a zahrádkám zdar!

Klára

logo-01 partners_navdanya

Zdroj obrázků: http://seedfreedom.info/

O SEMÍNKAŘENÍ

Nedávno jsem se zúčastnila kurzu semínkaření pro začátečníky. Jakožto studovanému botanikovi mi vykládaná látka nebyla vůbec cizí, ale byla jsem spíše zvědavá na praktickou stránku věci. Jsem proto již zapsaná na navazující kurz :-D.

Semínkaření – co to je?

Jde v podstatě o produkování semen, které se následně mohou opět vysadit v další sezóně.
Zní to sice jednoduše, ale pro úplného začátečníka je nutné pochopit alespoň špetku té rostlinné biologie a špetičku genetiky. Teď jsem vás možná odradila, ale věřte mi, že jde skutečně jen o základní informace, bez nichž by to nešlo. Budu se jim blíže věnovat v dalším příspěvku.

11329823_10204006543913702_6725892590907533823_n

Semínka můžete získat například v semínkovně a následně také sdílet s ostatními.

 

Semínkaření – k čemu to je?

Na úvod mi dovolte v sedmi bodech vysvětlit pozitiva semínkaření. Umět semínkařit alespoň základní druhy zeleniny má totiž mnohé výhody:

1. UŠETŘÍTE

A to dost značně. Kolik peněz ročně utratíte za osivo? A přitom stačí tak málo a semínka druhů jako jsou papriky, rajčata, fazolky, hrách, salát, roketa apod. si nemusíte již nikdy kupovat! Nádhera.

2. JSTE (ALESPOŇ ČÁSTEČNĚ) NEZÁVISLÍ

Není to krásný pocit, když víte, že si jste schopni vypěstovat vlastní zeleninu a to nejen během jedné sezóny, ale neomezené množství let po sobě!

3. VÍTE CO PĚSTUJETE

Tím chci říci, že si zvolíte právě tu odrůdu, která vám vyhovuje chuťově, vzhledově, svou raností či pozdností, daří se jí dobře ve vaší půdě i bez zbytečných hnojiv a postřiků… Semínkařit je vhodné zejména nehybridní odrůdy, jejichž  potomstvo je geneticky stálé a odpovídající rodičům, tudíž ho budete moci uchovávat v obdobné kvalitě i pro další generace.

4. JE TO ZÁBAVA

Zkuste se zeptat některých starousedlíků, nebo se obraťte na specializované asociace, nadšence ap., poproste je o semena některé ze starých odrůd a experimentujte. Co třeba letos zkusit 20 odrůd rajčat? Uvidíte, které se právě na té vaší zahrádce osvědčí nejlépe. Založte sbírku starých odrůd z vašeho kraje, ochutnejte něco „staro“nového…

DSCF8197

Bob obecný (Vicia faba, syn. Faba vulgaris) je jedna ze zapomenutých plodin.

 

5. TVOŘTE

Nemyslím zrovna mandaly z lepených semínek, i když i ty jsou krásné. Jde mi o jeden aspekt pěstování z vlastních semen a to je jejich výběr. Výběr plodů, z nichž si zachováte semena je kruciální a jde o velice zodpovědnou práci. Není to tak jednoduché, jak se může zdát. Pokud chcete uchovat nějakou odrůdu v pokud možno nepříliš změněném stavu i pro budoucí pokolení je třeba zachovat co největší variabilitu, tj. nevybírat jen ty největší plody, ale i ty menší, tvarově možná odlišné ap. Nicméně, je zde prostor pro kreativitu, pokud jste soukromý zahradník a na jednom rajčeti vám narostla rajská jablíčka velikosti grepu a sladká jako cukr, je jasné, že semena uchováte právě z nich… A zde již vlastně provádíte tzv. pozitivní výběr a je možné, že za několik let se vaše rajčata budou od původní odrůdy značně lišit… Vytvoříte si svou vlastní varietu dle vašeho vkusu.

6. ZACHOVÁVÁTE DĚDICTVÍ

V sáčku hybridních okurek žádné dědictví nenajdete (jen finančně podpoříte některou z nemnoha velkých korporací, které již téměř ovládly trh s osivem). Pokud ale budete pěstovat krajovou odrůdu, můžete jejich semena předat svým dětem a oni jejich dětem… A tradice semínkaření, kterou lidstvo uchovávalo po celá staletí, bude zachována.

DSCF8149

Semeny si můžete namnožit nejen zeleninu, ale i koření

 

7. ZACHOVÁTE BIODIVERZITU

V neposlední řadě má semínkaření pozitivní ekologický dopad a to zejména pokud jde o snahu o uchování co nejvyšší biodiverzity.

Pokud jsem vás alespoň trochu nalákala, sledujte i nadále můj blog a dozvíte se více. V některém z dalších příspěvků přinesu trochu teorie a informace o zachování semen z plodin, které zvládne i začátečník. Pokud budete chtít proniknout ještě více do hloubky, vyhledejte ve svém okolí některý z praktických kurzů, kde se dozvíte více.

Mějte se krásně a zahrádkám zdar!

(Možná vás napadnou i nějaké další výhody spojené se semínkařením, klidně je uveďte v komentáři.)

Urban gardening made in Lille

Zdravím vás opět ze severu Francie. Mám za sebou náročný víkend, plný akcí. Tentokrát jsem se vydala do Lille (mám to ani ne hodinu cesty hromadnou dopravou), kde se v sobotu konal pochod proti Monsanto a v neděli jsem zašla omrknout „městskou farmu“ na bývalé nádraží, dnes komunitní centrum, Saint Sauveur.

DSCF8074 DSCF8148

SOBOTA:

V sobotu odpoledne odstartoval celosvětový pochod proti Monsanto (kdo nemá rád negativismy tak „pochod za život bez Monsanta“). Proč se konal? Firmu Monsanto asi není třeba dlouze představovat a ani její produkty (Roundup, GMO rostliny ap.). Jedná se o velmi mocnou nadnárodní korporaci, který nyní tak nějak tahá za nitky světové politiky. Je až trestuhodné, jak málo se o této firmě u nás hovoří, ačkoliv její produkty a politika jsou „podezřelé“ z mnohých „nepravostí“.

DSCF8049 DSCF8104

GMO plodiny, jejichž vliv na lidské zdraví nikdo nikdy pořádně netestoval a přitom se masivně vysazují, krmí se jimi dobytek a další hospodářská zvířata, čímž se viditelně nebo skrytě dostávají na naše talíře. Politici i lobbisté bojují za to, aby potraviny obsahující GMO nebyly viditelně označeny a zákazník je tak nemohl na pultech obchodů jednoduše ignorovat. Díky tomu nikdo z nás nemůže říct, že ví, co jí. Celá problematika je složitější, ale zjednodušeně a polopaticky asi takto:
Chytrý podnikatel (Monsanto ap.) se rozhodl vydělat na tom, že bude produkovat rostliny, které sami o sobě fungují jako pesticid, a tak nechal nakřížit DNA rostliny a DNA jiného živočicha, čím vznikla GMO rostlina. Pak tuto rostlinu nabízel, kde se dalo, vždyť je to zázrak: „rostlina, která sama zabije své škůdce!“
Když se rostlina měla začít importovat do UK, nechala si tehdejší vláda udělat testy u svého předního vědce, aby si ověřila, zda tato rostlina nemůže škodit lidem. Výsledky ale pro GMO rostlinu dopadly velmi zle: Laboratorní zvířata trpěla chorobami (pomaleji rostla a hůř prospívala, jejich potomstvo bylo degenerované, mělo menší mozek, rozhozený hormonální systém, reprodukce byla obtížná, embrya měla malformace atd. Milý vědec, mimochodem špička svého oboru, předal zprávu nadřízeným. A co myslíte, že bylo dál? Za dva dny na to přišel o práci, jeho tým byl rozpuštěn, jeho data skartována a jeho práce dehonestována… No a GMO rostlina se směje z polí, krmí se s ní hospodářská zvířata a jejich mléko, vejce i maso spokojeně baštíme vy i já. I když se našli země, které GMO zakázaly, ČR mezi ně nepatří. A tak možná i za vaším domem roste Roundup ready plodina zalévaná litry karcinogenního glyfosátu (hlavní složka Roundupu)…  KONEC

DSCF8061 DSCF8054

Když jsem tak sledovala asi tisícihlavý průvod, který v sobotu procházel ulicemi Lille, zaznamenala jsem dvě věci:
1. Klidný protest.
Přes můj vžitý stereotyp byl onen průvod zcela poklidný (nelétaly dlažební kostky ani slzný plyn ap.) .

DSCF8051 DSCF8083

2. Složení průvodu.
Osobně jsem čekala většinové zastoupení „odredované, trávu pokuřující “ subkultury, jak o tom panuje obecné přesvědčení a stereotyp mezi lidmi u nás. Ano, takoví lidé se podobných akcí obvykle účastní, ale rozhodně netvořili většinu, spíše naopak. Ani moje další představa, že ulicemi půjdou lidé do 25 let, prožívající odboj proti „všemu“, se nepotvrdila. Značná část průvodu byli lidé, jako my, mladé rodiny s dětmi, oblečeni a učesáni „normálně“, chovající se „normálně“. Nutno říci, že moje stereotypy se otřásly v základech.

DSCF8100 DSCF8097

DSCF8053 DSCF8072

Později jsem si kladla otázku, čím to, že zde ve Francii jsou lidé tak aktivní. No jasně, stávkování je jejich nejběžnější hobby, namítnete. Ale myslím, že tu hraje roli ještě jeden faktor:
Město Lille se počtem obyvatel (necelých 200 tis. obyvatel) rovná zhruba české Plzni. Na území Lille a v nejbližším okolí byste našli minimálně 12 komunitních zahrad a působí zde 102 oficiálních asociací zabývajících se životním prostředím a trvale udržitelným rozvojem. Většinu z nich více či méně podporuje město či stát. Část z těchto asociací pravidelně organizuje akce pro veřejnost s cílem šíření informovanosti a osvěty. V komunitních zahradách jsou organizovány pravidelné kurzy přírodního zahradničení zdarma, nebo výměnou za symbolické zápisné…
Kolik takových asociací a zahrad najdete v Plzni? A kolik v Praze? Možná se mýlím a někdo mě opraví, ale domnívám se, že zde tak trochu pokulháváme. Tím nechci tvrdit, že v ČR je na poli ekologických asociací mrtvo, ale zdaleka asi nejsou tak „vidět“, jako zde. (Nutno poznamenat, že hlavně díky vysokým místním daním si francouzská města mohou dovolit sponzorovat tyto asociace a akce ze svého rozpočtu.).

DSCF8109 DSCF8108

DSCF8107 DSCF8119

NEDĚLE:

Jednou ze zmíněných osvětových aktivit pořádaných na území města Lille je „Městská farma v Saint Sauveur“.

DSCF8131 DSCF8146

DSCF8150 DSCF8133

Tato mobilní „farma“ (dočasná přenosná zahrada) je součástí programu, který si klade za cíl upozornit obyvatele na původ rostlin, které končí na jejich talířích. Dostupné všem, jsou zde vysazeny nehybridní a méně známé nebo zapomenuté druhy zeleniny. Nechybějí ani rostliny medonosné či jinak užitečné na zahradě (například kopřiva).

DSCF8166 DSCF8140

DSCF8167 DSCF8163

Rostliny jsou vysazeny ve speciálních ekologických textilních pytlích tzv. Smart pots. Důležitá je jednak ukázka biodiverzity, ale také nekonečných možností, jak zahradničit ve městě. Lidé si sem mohou zdarma přijít pro nehybridní osivo do vlastních zahrádek a doprovodné akce jsou připraveny na Svátek biodiverzity organizovaný dne 31. května.

DSCF8155 DSCF8157

Zahrádkám zdar!

První krok: Rozkvetlá louka místo trávníku

Udržovaný trávník, sečený obden = ideál krásy mnoha našich zahrad. Jakožto zcela nepřirozený produkt našeho snažení s sebou přináší řadu problémů: je třeba jej pravidelně udržovat, sekat, zalévat a pumpovat do něho litry hnojiv a herbicidních či fungicidních látek… To je samo o sobě poměrně časově i finančně náročné. Když se na něho podíváte z blízka, jedná se mnohdy téměř o 100% monokulturu. Často se v něm nevyskytuje téměř žádný život, hmyz zde nenajde potravu ani útočiště, podobně jako ptáci, žáby nebo ještěrky… V některých zahradách podobný trávník zaplňuje téměř celou volnou plochu, obklopen pouze řadou tújí. Trochu smutný pohled, nemyslíte?

ID-100160632

Pokud takovou zahradu máte i vy, je dost pravděpodobné, že vám vaše okrasné rostliny decimují mšice a na zeleninové záhony pořádají nájezdy slimáci. Oni totiž u vás nemají žádné predátory a vám nezbývá, než používat další a další chemické preparáty, které půdu a vodu ve vašem okolí jen více a více znečišťují jedovatými rezidui. Jste chyceni v začarovaném kruhu přírodní nerovnováhy, která se pod vámi povážlivě viklá, a vám dá mnoho práce její umělé vyvažování… Jak ukončit spirálu nekonečného boje se škůdci? Jednoduché. Vystoupit z ní a začít znovu a jinak. Může se to zdát trochu revolucionářské, ale funguje to.

ID-100168473

První krok k tomu, jak vaši zahrádku ozdravit, je přestat pěstovat monokulturu. Zvyšte biodiverzitu a to tak, že alespoň část plochy vaší zahrádky, kterou nyní okupuje mrtvý trávník, přeměníte v rozkvetlou louku. Jak na to?
Nejprve je nutné přestat používat chemické herbicidy, fungicidy a hnojiva, čímž hned uspoříte nějakou tu korunu. Další úspory přijdou s omezením sečení. Luční společenstva se sečou zpravidla dvakrát ročně. Následně je vhodné stávající trávník narušit (např. vidlemi), aby se semena divokých rostlin mohla v půdě uchytit a mít trochu prostoru pro zdárný růst. Nyní buď můžete aktivně vysít luční osivo (dobré je zvolit nehybridní a neinvazivní druhy či jejich směs, co nejbližší flóře přirozeně se vyskytující ve vašem kraji) a nebo to ponechat zcela na přírodě…

Nebuďte překvapeni, tato proměna zabere určitý čas, možná i dva roky, ale jistě stojí za to. Rozkvetlá plocha vyšších rostlin k vám naláká mnoho druhů živočichů. Opět budete moci obdivovat pestrobarevnou krásu motýlů, berušky vám pomohou zkrotit populace mšic, divoké včely se zapojí do opylování ovocných stromů keřů a vaše zahrada ožije zářivými barvami květů. Navíc ušetříte čas i peníze! A to je teprve začátek…

Zahrádkám zdar!

ID-100164003

Image courtasy of AKARAKINGDOMS, franky242, dan, Gualberto107, xedos4 at http//FreeDigitalPhotos.net

Deset kroků k přírodní zahradě

100! To je průměrný počet druhů rostlin rostoucích na tisíci metrech čtverečních louky. Méně než 10 druhů rostlin najdete na stejné ploše intenzivně udržovaného trávníku. Přineste si do zahrady biodiverzitu a nechte ji ožít.

Iniciativa nazvaná Týden bez pesticidů nepřináší jen odstrašující svědectví o škodlivosti mnohých používaných chemických látek v zemědělství a v zahradách, ale nabízí také alternativy. Přejít od intenzivně ošetřované a hnojené zahrady k zahradě přírodní nejde ze dne na den. Je nutné počítat s tím, že pro zavedení určitých opatření je potřeba čas. Dále je třeba dát prostor samotné přírodě: půdě, rostlinám i živočichům, aby nastolili potřebnou rovnováhu. Nicméně svědectví mnohých zahradníků hovoří o tom, že k regeneraci zahradního prostředí dochází až překvapivě rychle (během 2-3 let).

Společnost Noemovy zahrady (Jardins de Noé), která se zabývá osvětou v oblasti ekologického a přírodního zahradničení, nabízí deset kroků k přírodní zahradě, které zvládne každý i začínající zahradník. Není potřeba nějak zásadně měnit uspořádání vaší zahrady, jde spíše o změnu přístupu k ní. Změny navíc není potřeba zavést najednou, i když se ve svém účinku vzájemně doplňují. Pokud následující kroky aplikujete, výsledkem bude zdravější prostředí pro vás i vaše děti a to již stojí za tu námahu (svěřím vám tajemství: ekologické zahradničení je často překvapivě méně fyzicky náročné, nežli to klasické ;-), čtěte dál můj blog a dozvíte se víc…).

ID-100189009

10 jednoduchých kroků k zvýšení biodiverzity ve vaší zahradě:

1. vytvořte si na zahradě přírodní kvetoucí louku
2. poNechte kout zahrady zcela přírodě
3. vytvářejte úkryty a útočiště pro lokální faunu
4. snižte spotřebu vody
5. založte kompost
6. Omezte noční osvětlení
7. upřednostňujte místní druhy rostlin
8. zlepšete kvalitu půdy Přírodními prostředky
9. chraňte své rostliny přírodními postupy
10. Staňte se propagátorem podpory biodiverzity v zahradách

Je možné, že aplikace některých bodů pro vás bude obtížnější, zatímco jiné splňujete již dnes. Postupně vám v rámci svého blogu jednotlivé kroky blíže představím a popíšu. Zároveň se pokusím připojit pár rad, jak ve své zahradě zvýšit biodiverzitu a zbavit se závislosti na chemických „pomocnících“.

Zahrádkám zdar!

Týden bez pesticidů probíhá od 20. do 30. března.

Image courtasy of zirconicusso at http//FreeDigitalPhotos.net