První krok: Rozkvetlá louka místo trávníku

Udržovaný trávník, sečený obden = ideál krásy mnoha našich zahrad. Jakožto zcela nepřirozený produkt našeho snažení s sebou přináší řadu problémů: je třeba jej pravidelně udržovat, sekat, zalévat a pumpovat do něho litry hnojiv a herbicidních či fungicidních látek… To je samo o sobě poměrně časově i finančně náročné. Když se na něho podíváte z blízka, jedná se mnohdy téměř o 100% monokulturu. Často se v něm nevyskytuje téměř žádný život, hmyz zde nenajde potravu ani útočiště, podobně jako ptáci, žáby nebo ještěrky… V některých zahradách podobný trávník zaplňuje téměř celou volnou plochu, obklopen pouze řadou tújí. Trochu smutný pohled, nemyslíte?

ID-100160632

Pokud takovou zahradu máte i vy, je dost pravděpodobné, že vám vaše okrasné rostliny decimují mšice a na zeleninové záhony pořádají nájezdy slimáci. Oni totiž u vás nemají žádné predátory a vám nezbývá, než používat další a další chemické preparáty, které půdu a vodu ve vašem okolí jen více a více znečišťují jedovatými rezidui. Jste chyceni v začarovaném kruhu přírodní nerovnováhy, která se pod vámi povážlivě viklá, a vám dá mnoho práce její umělé vyvažování… Jak ukončit spirálu nekonečného boje se škůdci? Jednoduché. Vystoupit z ní a začít znovu a jinak. Může se to zdát trochu revolucionářské, ale funguje to.

ID-100168473

První krok k tomu, jak vaši zahrádku ozdravit, je přestat pěstovat monokulturu. Zvyšte biodiverzitu a to tak, že alespoň část plochy vaší zahrádky, kterou nyní okupuje mrtvý trávník, přeměníte v rozkvetlou louku. Jak na to?
Nejprve je nutné přestat používat chemické herbicidy, fungicidy a hnojiva, čímž hned uspoříte nějakou tu korunu. Další úspory přijdou s omezením sečení. Luční společenstva se sečou zpravidla dvakrát ročně. Následně je vhodné stávající trávník narušit (např. vidlemi), aby se semena divokých rostlin mohla v půdě uchytit a mít trochu prostoru pro zdárný růst. Nyní buď můžete aktivně vysít luční osivo (dobré je zvolit nehybridní a neinvazivní druhy či jejich směs, co nejbližší flóře přirozeně se vyskytující ve vašem kraji) a nebo to ponechat zcela na přírodě…

Nebuďte překvapeni, tato proměna zabere určitý čas, možná i dva roky, ale jistě stojí za to. Rozkvetlá plocha vyšších rostlin k vám naláká mnoho druhů živočichů. Opět budete moci obdivovat pestrobarevnou krásu motýlů, berušky vám pomohou zkrotit populace mšic, divoké včely se zapojí do opylování ovocných stromů keřů a vaše zahrada ožije zářivými barvami květů. Navíc ušetříte čas i peníze! A to je teprve začátek…

Zahrádkám zdar!

ID-100164003

Image courtasy of AKARAKINGDOMS, franky242, dan, Gualberto107, xedos4 at http//FreeDigitalPhotos.net

Reklamy

20. – 30.3. Začněte jaro bez pesticidů…

„Týden alternativ k pesticidům“ se koná každoročně symbolicky během prvních deseti jarních dnů. V letošním roce se jí účastní 27 států z celého světa, včetně Francie, která patří k největším spotřebitelům těchto látek vůbec. Cílem je ukázat veřejnosti, co jsou vlastně zač ony „pesticidy“, jaký vliv mají na naše zdraví a okolní přírodu? Ale hlavně nabídnout jiná řešení. Ano, ono lze zahradničit „bez chemie“ a přitom mít uspokojivé výsledky. 

Ptáte se možná, proč bychom se o podobné akce měli zajímat? Protože, každý jednotlivý zahradník, který otevře svou mysl i jiným možnostem, než je polévání různými chemickými přípravky všeho živého okolo, co se mu pohne či rozkvete v trávníku, přispěje ke zlepšení kvality naší přírody. Navíc, řekněme si to upřímně, nepřirozené zásahy do ekosystému, jakým je i naše zahrada, vyvolávají jen další a další negativní reakce. A navíc to leze do peněz.
Za několik dní začne jaro, období, na které se těší snad každý – zahrádkáři zejména. Začne se s rytím, vyséváním, sekáním, hnojením, sázením… Prostě čeká nás plno práce.
Je to také období, kdy se v různých fórech a poradnách začnou množit dotazy typu: Jak zničit v trávníku sedmikrásky, pampelišky, zběhovce, jetel či fialky? Jak ze zahrady vyhnat včely, aby mi nedaly žihadlo? Co je tohle za hmyz a čím ho zlikviduji?
A objeví se i rady, ze kterých běhá mráz po zádech:
Použijte Roundup, Bofix… Je to jediná možnost. Vždyť to ničemu neškodí, všude se píše, že se to odbourá a na nic dalšího to vliv nemá.

A jste si tím tak jistí???

Dva odstrašujících příkladů z internetových diskusí:
1.Screenshot2

2.Screenshot

Jistě a proč si Bofix nenalít do studny rovnou?

Jen tak pro zajímavost jsem zapátrala a našla následující informace ke zmíněnému herbicidu  ZDE.
boxit

Dále mě zajímaly účinky hlavní složky clopyralidu. Informace najdete  ZDE a také ZDE.
První článek uvádí například laboratorní výzkumy prováděné na myších a psech, kde byl prokázán  mimo jiné nepříznivý účinek na vnitřní orgány těchto živočichů. Malformace se objevují také u zárodků králíků vystavených tomuto herbicidu.
Bez ohledu na výše uvedenou radu (viz. obr 2), je hlavní složka Bofixu clopyralid v půdě velice „trvanlivá“ a „mobilní“, prosakuje až do hloubek 2 metrů s perzistencí delší než jeden rok, v závislosti na podloží. Riziko kontaminace podzemní vody a zdroje pitné vody je tedy vysoké.
Některé rostliny, navíc získávají proti této látce rezistenci, proto u intenzivně odplevelovaných ploch je časem nutné zvyšovat dávky (viz obr 1).
Zajímavou informací je také pesticidní účinek této látky a to například na berušky, které jsou jinak skvělým pomocníkem v boji proti mšicím..

A perlička na závěr:
Toto je následek neuváženého použití herbicidů, kdy vzal „zahradník“ ředění látky do vlastních rukou!
1156

Jistě, pampeliška v záhonu s jahodami není zrovna vítaným hostem, stejně tak svlačec či bodlák. Proč ale hned sahat po herbicidech, pesticidech, se kterýmisi do zahrádek zaneseme další problémy?
Zkuste to letos jinak! Začněte jaro bez chemie. Ono to jde!

Pokusím se vám pár alternativ nabídnout v rámci těchto stránek.
Sledujte mé další příspěvky.
Zahrádkám zdar!