Nové začátky…

“ Na každém konci je krásné to, že něco nového začíná…“

Po roce života ve „sladké“ Francii jsem se se smíšenými pocity vrátila do malé vesničky v srdci středočeského kraje… Příjemných  25°C jsem vyměnila za 37°C a udržované okrasné květinové záhony za dvoumetrovou kopřivovou realitu… Ale konečně  – doma je doma.

DSCF4544 DSCF4565

DSCF4553 DSCF4561

Pokud chcete změnit svůj život, doporučuji odejít žít mimo naši rodnou hroudu. Ne, nemylte se, že snad nejsem patriot. Nikde, kde jsem kdy byla, to nebylo lepší než zde. Ale vždy to bylo jiné. A to jiné je klíčem ke změně a k posunu vpřed. Když jsem odcházela, opouštěla jsem s těžkým srdcem mou vysněnou práci, abych z trosek jednoho snu vybudovala jiný. Z člověka, který neměl žádný plán, jsem se proměnila v nadšence s jasným cílem. Odhalila jsem tajemství toho, co mě baví, co chci dělat. Nápadů a inspirace mám plnou hlavu…

DSCF4592 DSCF4591

Při pohledu na vyprahlou a zarostlou zahradu vím, že nás (mě i mou rodinu) čeká mnoho práce a úsilí, ale pomalu a jistě se snad dostrkáme k vytouženému cíli: vybudovat přírodní zahradu plnou života, bez umělých hnojiv a postřiků. Cestou chci testovat všemožné nové i staré postupy, zjistit, co funguje a co je úplně mimo mísu… O své poznatky se  ráda podělím.

DSCF4566 DSCF4561

DSCF4562 DSCF4564

A nejen to, experimentovat bych chtěla i mimo naši zahradu: Prvním projektem se staly Semínkovny, ale inspirace je daleko více :-).
A tak jsem začala hned z kraje, z přerostlých kopřiv bude super hnojivo! Jícha již kvasí v kyblíku. Projektuji malý kompost, z posekané trávy je mulč chránící stromky a keře před přeschnutím… Střádám a sháním materiál na vyvýšené záhony a lasagnové záhony…
Doma je holt doma :-D!

Zahrádkám zdar!

Klára

Reklamy

První krok: Rozkvetlá louka místo trávníku

Udržovaný trávník, sečený obden = ideál krásy mnoha našich zahrad. Jakožto zcela nepřirozený produkt našeho snažení s sebou přináší řadu problémů: je třeba jej pravidelně udržovat, sekat, zalévat a pumpovat do něho litry hnojiv a herbicidních či fungicidních látek… To je samo o sobě poměrně časově i finančně náročné. Když se na něho podíváte z blízka, jedná se mnohdy téměř o 100% monokulturu. Často se v něm nevyskytuje téměř žádný život, hmyz zde nenajde potravu ani útočiště, podobně jako ptáci, žáby nebo ještěrky… V některých zahradách podobný trávník zaplňuje téměř celou volnou plochu, obklopen pouze řadou tújí. Trochu smutný pohled, nemyslíte?

ID-100160632

Pokud takovou zahradu máte i vy, je dost pravděpodobné, že vám vaše okrasné rostliny decimují mšice a na zeleninové záhony pořádají nájezdy slimáci. Oni totiž u vás nemají žádné predátory a vám nezbývá, než používat další a další chemické preparáty, které půdu a vodu ve vašem okolí jen více a více znečišťují jedovatými rezidui. Jste chyceni v začarovaném kruhu přírodní nerovnováhy, která se pod vámi povážlivě viklá, a vám dá mnoho práce její umělé vyvažování… Jak ukončit spirálu nekonečného boje se škůdci? Jednoduché. Vystoupit z ní a začít znovu a jinak. Může se to zdát trochu revolucionářské, ale funguje to.

ID-100168473

První krok k tomu, jak vaši zahrádku ozdravit, je přestat pěstovat monokulturu. Zvyšte biodiverzitu a to tak, že alespoň část plochy vaší zahrádky, kterou nyní okupuje mrtvý trávník, přeměníte v rozkvetlou louku. Jak na to?
Nejprve je nutné přestat používat chemické herbicidy, fungicidy a hnojiva, čímž hned uspoříte nějakou tu korunu. Další úspory přijdou s omezením sečení. Luční společenstva se sečou zpravidla dvakrát ročně. Následně je vhodné stávající trávník narušit (např. vidlemi), aby se semena divokých rostlin mohla v půdě uchytit a mít trochu prostoru pro zdárný růst. Nyní buď můžete aktivně vysít luční osivo (dobré je zvolit nehybridní a neinvazivní druhy či jejich směs, co nejbližší flóře přirozeně se vyskytující ve vašem kraji) a nebo to ponechat zcela na přírodě…

Nebuďte překvapeni, tato proměna zabere určitý čas, možná i dva roky, ale jistě stojí za to. Rozkvetlá plocha vyšších rostlin k vám naláká mnoho druhů živočichů. Opět budete moci obdivovat pestrobarevnou krásu motýlů, berušky vám pomohou zkrotit populace mšic, divoké včely se zapojí do opylování ovocných stromů keřů a vaše zahrada ožije zářivými barvami květů. Navíc ušetříte čas i peníze! A to je teprve začátek…

Zahrádkám zdar!

ID-100164003

Image courtasy of AKARAKINGDOMS, franky242, dan, Gualberto107, xedos4 at http//FreeDigitalPhotos.net

Založit si vlastní kompost – jednoduché

Tuto sobotu jsem se zúčastnila zahájení provozu veřejného kompostu v nově založené komunitní zahradě v sousedním městě Roubaix. Setkání to bylo velice milé a přátelské a já odcházela plna energie, inspirace a informací. Zahradu provozují místní dobrovolníci a nadšenci pro přírodní styl zahradničení v duchu permakultury.

Zahrada se tu rodí doslova z ničeho. Prostor, který byl dosud využíván pouze jako odkladiště rostlinného odpadu z blízkého parku, se místní nadšenci chystají proměnit v úrodný kout, kde si obyvatelé z okolí budou moci natrhat drobné ovoce (již byly vysazeny maliny, rybíz ap.), nebo vypěstovat vlastní zeleninu na vyvýšených záhonech, které se zde chystají během jara vybudovat.
Zahrada se řídí jasnými pravidly:
– Používání chemických látek (herbicidy, pesticidy, hnojiva…) není povoleno!
– Veškeré plochy zahrady budou trvale zakryté mulčem či rostlinami, aby nedocházelo k erozi půdy a poškozování půdní mikroflóry (např. mrazem). Prozatím jsou nevyužité plochy zakryty kartonem, který brání mimo jiné prorůstání plevele a láká půdní organizmy, které napomáhají procesu rozkladu organického materiálu. Na kartonu je rozložen mulč – materiál z blízkého parku (suché jehličí, listy a jiný rostlinný odpad).
– Zemina v zahradě se neryje, ani se jinak nenarušuje půda, aby půdní mikroorganizmy spolu s žížalami ap. mohly půdu nerušeně přetvářet a kypřit přirozenou cestou.
– Založen byl veřejný kompost.
– Před tím, než dojde k zúrodnění půdy, bude se část rostlin pěstovat na tzv. lasagnových záhonech.

10991608_551729814930792_6363443197202469016_o

Kompost byl zbudován svépomocí z dřevěných palet. Vnitřní prostor je rozčleněn do tří oddílů (viz. fotografie):
1. Kde se mísí surový rostlinný materiál, kuchyňský odpad (šlupky, vaječné skořápky atd.) spolu se suchým listím, slámou, kartonem ap.
2. Kde se uchovává zralý kompost, výsledný produkt.
3. kde se skladuje suchý materiál (listy ap.), který se přimíchává k surovému rostlinnému materiálu.

kompost

Koncepce kompostu je zcela jednoduchá a při dodržení několika jednoduchých pravidel jej zvládne každý. Navíc se zde výtečně uplatní odpad z kuchyní obyvatel z okolí, který by jinak skončil v odpadcích. Díky zkompostování  podpoří  další generace rostlin, ovoce a zeleniny.
Tvorba takového kompostu trvá 6 měsíců až jeden rok. Výsledkem je odlehčená tmavá půda plná živin, které se nevyrovná žádná  komerčně prodávaná zemina. Další výhodou je to, že zahradník má kontrolu a přehled o tom, co bylo k tvorbě  kompostu použito. Cenové náklady jsou navíc takřka nulové.

Ačkoliv se komunitní zahrada v Roubaix teprve rodí, rozhodně stojí zdejší koncept za následování.

Fotografie Asso Artborescence