Jak Bůh hovořil se sv. Františkem o trávníku

Na tento „vtip“ jsem dnes narazila na Facebooku a prostě ho nemohu nezveřejnit. Je totiž směšný i pravdivý zároveň. Nastavuje zrcadlo velmi rozšířenému stylu zahradničení, které bohužel bují i našich zahradách. Autora textu se mi bohužel nepodařilo vypátrat (pokud někdo zná, budu ráda za informaci), text koloval již v roce 2011 po internetu v USA, kde se rovněž setkal s velkým ohlasem.

Doufám, že tento vtípek povede k zamyšlení a třeba někoho přiměje vybočit ze zaběhlých stereotypů…

Jednoho dne se Bůh zeptal Sv. Františka…

Bůh:
Franto, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole v USA? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbový zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co vidím jsou zelené fleky…

Sv.František:
To všechno ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Příměšťáci. Začali říkat tvým květinám „plevel“, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.

ID-10011036

Bůh:
Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu aby tam rostla tráva?
Sv.František:
Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.
Bůh:
Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci velice šťastní.
Sv.František:
Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne.

ID-100172911

Bůh:
Oni jí sekají? Suší jí jako seno?
Sv.František:
Nikoliv, Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů.
Bůh:
Do pytlů? Proč? Je to cenné? Prodávají to?
Sv.František:
Ne Pane, právě naopak. Platí za odvoz.
Bůh:
Tak počkej chvilku: Oni to hnojí aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili?
Sv.František:
Ano Pane.
Bůh:
Tihle Příměšťáci musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.
Sv.František:
Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení.
Bůh:
Děsnej nesmysl! Alespoň že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus života.
Sv.František:
Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady a platí za jejich odvoz.
Bůh:
To není možné!! A co dělají aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou?
Sv.František: Po tom co vyhodí listy kupují něco v igelitových pytlích, co se nazývá mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů.
Bůh:
A odkud tento mulč berou?
Sv.František:
Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.
Bůh:
Dóóóst!!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer?
Sv.Kateřina:
„Blbý a blbější“ Pane. Je to opravdu hloupý film o …
Bůh:
To je OK, klidně to pusť. Myslím že jsem to teď celý slyšel od Františka.

Zahrádkám zdar!

Image courtesy of dan and graur razvan ionut at FreeDigitalPhotos.net

Reklamy

20. – 30.3. Začněte jaro bez pesticidů…

„Týden alternativ k pesticidům“ se koná každoročně symbolicky během prvních deseti jarních dnů. V letošním roce se jí účastní 27 států z celého světa, včetně Francie, která patří k největším spotřebitelům těchto látek vůbec. Cílem je ukázat veřejnosti, co jsou vlastně zač ony „pesticidy“, jaký vliv mají na naše zdraví a okolní přírodu? Ale hlavně nabídnout jiná řešení. Ano, ono lze zahradničit „bez chemie“ a přitom mít uspokojivé výsledky. 

Ptáte se možná, proč bychom se o podobné akce měli zajímat? Protože, každý jednotlivý zahradník, který otevře svou mysl i jiným možnostem, než je polévání různými chemickými přípravky všeho živého okolo, co se mu pohne či rozkvete v trávníku, přispěje ke zlepšení kvality naší přírody. Navíc, řekněme si to upřímně, nepřirozené zásahy do ekosystému, jakým je i naše zahrada, vyvolávají jen další a další negativní reakce. A navíc to leze do peněz.
Za několik dní začne jaro, období, na které se těší snad každý – zahrádkáři zejména. Začne se s rytím, vyséváním, sekáním, hnojením, sázením… Prostě čeká nás plno práce.
Je to také období, kdy se v různých fórech a poradnách začnou množit dotazy typu: Jak zničit v trávníku sedmikrásky, pampelišky, zběhovce, jetel či fialky? Jak ze zahrady vyhnat včely, aby mi nedaly žihadlo? Co je tohle za hmyz a čím ho zlikviduji?
A objeví se i rady, ze kterých běhá mráz po zádech:
Použijte Roundup, Bofix… Je to jediná možnost. Vždyť to ničemu neškodí, všude se píše, že se to odbourá a na nic dalšího to vliv nemá.

A jste si tím tak jistí???

Dva odstrašujících příkladů z internetových diskusí:
1.Screenshot2

2.Screenshot

Jistě a proč si Bofix nenalít do studny rovnou?

Jen tak pro zajímavost jsem zapátrala a našla následující informace ke zmíněnému herbicidu  ZDE.
boxit

Dále mě zajímaly účinky hlavní složky clopyralidu. Informace najdete  ZDE a také ZDE.
První článek uvádí například laboratorní výzkumy prováděné na myších a psech, kde byl prokázán  mimo jiné nepříznivý účinek na vnitřní orgány těchto živočichů. Malformace se objevují také u zárodků králíků vystavených tomuto herbicidu.
Bez ohledu na výše uvedenou radu (viz. obr 2), je hlavní složka Bofixu clopyralid v půdě velice „trvanlivá“ a „mobilní“, prosakuje až do hloubek 2 metrů s perzistencí delší než jeden rok, v závislosti na podloží. Riziko kontaminace podzemní vody a zdroje pitné vody je tedy vysoké.
Některé rostliny, navíc získávají proti této látce rezistenci, proto u intenzivně odplevelovaných ploch je časem nutné zvyšovat dávky (viz obr 1).
Zajímavou informací je také pesticidní účinek této látky a to například na berušky, které jsou jinak skvělým pomocníkem v boji proti mšicím..

A perlička na závěr:
Toto je následek neuváženého použití herbicidů, kdy vzal „zahradník“ ředění látky do vlastních rukou!
1156

Jistě, pampeliška v záhonu s jahodami není zrovna vítaným hostem, stejně tak svlačec či bodlák. Proč ale hned sahat po herbicidech, pesticidech, se kterýmisi do zahrádek zaneseme další problémy?
Zkuste to letos jinak! Začněte jaro bez chemie. Ono to jde!

Pokusím se vám pár alternativ nabídnout v rámci těchto stránek.
Sledujte mé další příspěvky.
Zahrádkám zdar!

Založit si vlastní kompost – jednoduché

Tuto sobotu jsem se zúčastnila zahájení provozu veřejného kompostu v nově založené komunitní zahradě v sousedním městě Roubaix. Setkání to bylo velice milé a přátelské a já odcházela plna energie, inspirace a informací. Zahradu provozují místní dobrovolníci a nadšenci pro přírodní styl zahradničení v duchu permakultury.

Zahrada se tu rodí doslova z ničeho. Prostor, který byl dosud využíván pouze jako odkladiště rostlinného odpadu z blízkého parku, se místní nadšenci chystají proměnit v úrodný kout, kde si obyvatelé z okolí budou moci natrhat drobné ovoce (již byly vysazeny maliny, rybíz ap.), nebo vypěstovat vlastní zeleninu na vyvýšených záhonech, které se zde chystají během jara vybudovat.
Zahrada se řídí jasnými pravidly:
– Používání chemických látek (herbicidy, pesticidy, hnojiva…) není povoleno!
– Veškeré plochy zahrady budou trvale zakryté mulčem či rostlinami, aby nedocházelo k erozi půdy a poškozování půdní mikroflóry (např. mrazem). Prozatím jsou nevyužité plochy zakryty kartonem, který brání mimo jiné prorůstání plevele a láká půdní organizmy, které napomáhají procesu rozkladu organického materiálu. Na kartonu je rozložen mulč – materiál z blízkého parku (suché jehličí, listy a jiný rostlinný odpad).
– Zemina v zahradě se neryje, ani se jinak nenarušuje půda, aby půdní mikroorganizmy spolu s žížalami ap. mohly půdu nerušeně přetvářet a kypřit přirozenou cestou.
– Založen byl veřejný kompost.
– Před tím, než dojde k zúrodnění půdy, bude se část rostlin pěstovat na tzv. lasagnových záhonech.

10991608_551729814930792_6363443197202469016_o

Kompost byl zbudován svépomocí z dřevěných palet. Vnitřní prostor je rozčleněn do tří oddílů (viz. fotografie):
1. Kde se mísí surový rostlinný materiál, kuchyňský odpad (šlupky, vaječné skořápky atd.) spolu se suchým listím, slámou, kartonem ap.
2. Kde se uchovává zralý kompost, výsledný produkt.
3. kde se skladuje suchý materiál (listy ap.), který se přimíchává k surovému rostlinnému materiálu.

kompost

Koncepce kompostu je zcela jednoduchá a při dodržení několika jednoduchých pravidel jej zvládne každý. Navíc se zde výtečně uplatní odpad z kuchyní obyvatel z okolí, který by jinak skončil v odpadcích. Díky zkompostování  podpoří  další generace rostlin, ovoce a zeleniny.
Tvorba takového kompostu trvá 6 měsíců až jeden rok. Výsledkem je odlehčená tmavá půda plná živin, které se nevyrovná žádná  komerčně prodávaná zemina. Další výhodou je to, že zahradník má kontrolu a přehled o tom, co bylo k tvorbě  kompostu použito. Cenové náklady jsou navíc takřka nulové.

Ačkoliv se komunitní zahrada v Roubaix teprve rodí, rozhodně stojí zdejší koncept za následování.

Fotografie Asso Artborescence