I zahradník se někdy mýlí…

…a občas leccos zapomene i z těch základních znalostí…

Zdravím vás po návratu z mého putování Francií, které bylo sice nesmírně krásné, ale zároveň také vyčerpávající. Přemýšlela jsem nad tématem dnešního příspěvku a inspirací se mi staly některé zahradnické neznalosti, které se objevují v tématických internetových diskusích. Vždy se to snažím brát s nadhledem, ale jelikož se některé dotazy notoricky opakují, možná by bylo vhodné trocha ujasnění.
Vybrala jsem pro dnešek následující dvě témata:

11412405_10204121259261514_4515385887591772101_n

Životní cyklus slunéčka sedmitečného

1. CO MI TO LEZE PO KYTKÁCH ZA POTVORU

Pokud bych si vedla statistiku, tak toto by byl dotaz, který by se jasně probojoval do TOP 10. Ať již následuje fotografie jakéhokoliv tvora, někteří zahradníci mají zkrátka obavu, že cokoliv se v jejich zahradě jen mihne, hned musí nutně škodit (zvláště pokud to nevyhovuje jejich estetickému cítění). Přitom odhadem 99% hmyzu (a podobné havěti) ničemu na zahradě neškodí a naopak mnohdy je nám zahradníkům ku prospěchu.
Trochu mi to připomíná rozhovor s mým tříletým synem:
Syn: „Mami, tady je pavouk, můžu ho zabít?“
Já: „Ne, nech ho být, pavouk je užitečný.“
Syn: „Ale jak to? Vždyť je tak ošklivý!…“
Nejčastěji se v této době ve spojení s tímto dotazem objeví fotografie berušky neboli slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata), které Wikipedie považuje za jednoho z nejznámějších brouků v Evropě. Ono, berušku ve stádiu dospělce rozezná již dvouleté dítě, ale jelikož se jedná o hmyz, prochází tento roztomilý brouček přechodným stádiem larvy (a následně kukly). Právě ona „ohavná“ larva je často terčem zahradníkovi (ničím nepodložené) nenávisti. Přitom právě tato „potvora“ dokáže zkonzumovat (předtím než se zakuklí) až 600 mšic a ve stádiu dospělce v tom vesele pokračuje! Díky tomu jsou beruška a její larva považovány za jednu z nejúčinnějších biologických zbraní v boji proti tomuto i jiným škůdcům.
Proto, až příště na svých rostlinách objevíte tuto drobnou šedou potvůrku (nejčastěji poblíž místa napadeného mšicemi), nesahejte hned po postřiku a to ani po tom na mšice! Nechte tento zázrak přírody v klidu vykonávat svou práci a zatím, co ona bude vesele baštit, vy ušetříte peníze i životní prostředí.

20998_10204121999560021_4516726764396787577_n

Kukla slunéčka

2. POMOC, MRAVENCI MI KONZUMUJÍ PIVOŇKY!

Mravenci jsou taktéž v hledáčku zájmu zahradníkům, a to ne vždy oprávněně. Ano, mravenec je všežravec a součástí jeho potravy mohou být semena (v oblibě má zvláště semena mrkve), někteří napadají mladé semenáčky, jiní rostliny „podrývají“ chodbičkami svých obydlí a častou mravenčí kratochvílí je chov mšic pro jejich medovici (ty si ochraňují a roznášejí je).
Pokud mravenci osídlí vaše záhony je možné proti nim přiměřeně zakročit. Pokud nechcete, aby vám nosili mšice na stromky, pomohou lepivé pásky, či nátěr lepem. Ostatní rostliny mohou ochránit listy silně vonných bylinek (levandule, meduňka…). Pokud máte mraveniště ve skleníku, zkuste je vypudit vodou: Rozhrňte mraveniště a zalijte jej větším množstvím vody. To můžete několikrát opakovat, dokud to mravenci nevzdají a nepřestěhují se o kousek dál. Možné je použít pár kapek terpentýnu, výluh z citronové meduňky, nebo esenciální olej z levandule, které mravencům příliš „nevoní“.
Mnozí zahradníci si ale neuvědomují pozitiva, která mravenci v zahradě přinášejí a to zejména tím, že predují (loví) značné množství hmyzu, včetně různých škůdců, housenek ap. Proto, pokud se vám mravenci nestěhují přímo do záhonu, nebojujte proti nim.
Jejich ochranného přínosu jsou si vědomy i samy rostliny a často k sobě mravence záměrně přitahují (vytvářejí s nimi symbiotický vztah). Například na řapících listů třešní často naleznete malé červené měchýřky uvolňující nektar, který láká právě mravence. Ti na oplátku strom chrání před nájezdy housenek. V tropech byste narazili dokonce na specializované myrmekofilní rostliny, které mravencům nabízejí ubytování uvnitř svých stonků!
Častým dotazem v zahradnických diskusích je téma mravenci na poupatech pivoněk. Mnozí zahradníci neváhají sahat po různých postřicích v děsu, že je ti drobní tvorečci připraví o zbožňované květy… Ale jde o zbytečnou paniku, dokonce to ani neznamená, že mravenci na pivoňku stěhují mšice. Jde o to, že rozvíjející se poupata uvolňují sladký nektar (sáhněte se na ně a ochutnejte), kterým mravence lákají za tím účelem, aby je chránili před housenkami a jinými škůdci! Žádný zásah z vaší strany proto není zapotřebí!

DSCF7574 (2)

Poupata pivoněk uvolňují sladký nektar lákající mravence…

O vztahu mravenců a rostlin vyšel obsáhlý článek v časopise Živa, jehož autorem je Pavel Kovář. Je to čtivo možná trochu odbornější, ale doporučuji přečíst, hodně si ohledně mravenců rozšíříte obzory. Článek najdete ZDE.

Na závěr chci říci, že zahradník by si měl uvědomit, že každá „potvora“ má na zahradě nějakou funkci a ne vždy to musí nutně znamenat, že se jedná apriori o škůdce. Dříve než začněte své rostliny bezhlavě chemicky ošetřovat, přemýšlejte, pátrejte a nebo se i zeptejte. Možná bude vaše otázka triviální a možná si vysloužíte i spršku opovržení od těch zkušenějších, ale berte to s nadhledem, stále je co se učit a i zahradník se někdy mýlí…

Krásný den a zahrádkám zdar!

Reklamy

CHCETE MÍT ZAHRADU BEZ ŠKŮDCŮ? VYTVOŘTE PROSTOR PRO PREDÁTORY!

Trápí vás mšice a slimáci v zahradě? Víte, že si s nimi příroda dokáže sama poradit? Podíváte-li se totiž mimo zahrady, obvykle nenajdete louky zdevastované slimáky či mšicemi. Proč? Protože zde operují jejich predátoři, kteří neustále kontrolují stavy těchto „škůdců“ na patřičné úrovni.
Mšice a slimáci ve své podstatě škůdci nejsou, ve volné přírodě napadají nemocné a chřadnoucí rostliny a odstraňují je, aby udělali prostor pro rostliny nové a silnější. To je jejich přirozená role. Škůdci se stávají až v zahrádkách, kde se jednak vyskytují rostliny slabé a živořící a zadruhé zde chybí jejich predátoři.

2

Jak to vyřešit?

1. Pěstujte domácí plodiny.
Snažte se pěstovat rostliny aklimatizované na vaše klimatické a místní podmínky. Vyhněte se exotickým výstřelkům, které v našich podmínkách živoří, a tím lákají škůdce.

2. Omezte chemii (hnojiva a fytosanitární postřiky).
Ta ničí půdní mikroorganizmy a tím nabourává ochranný systém rostlin a rovnováhu v rhizosféře (viz. poznámka pod příspěvkem).

                  Zjednodušeně řečeno platí rovnice:
                  Živá půda = silné a zdravé rostliny.

3. Pěstujte silné rostliny.
To se snadno řekne, ale hůř vykoná, že? Nicméně zkuste experimentovat a vyzkoušet některý z přírodních postupů zahradničení (zahradničení bez rytí, s pomocí mulče ap.). Cokoliv, co udrží vaši půdu živou (chápejme plnou půdních mikroorganizmů), což zaručí snadnější a zdravější rostliny. Chřadnoucí a slabé rostliny uvolňují látky, které škůdce naopak přitahují a to i na velké vzdálenosti!

11057452_10203870021140718_6369170840967808848_n

Obdobná hromádka větví poslouží jako úkryt například pro ještěrky.

4. Vytvořte prostor pro predátory.
Proti slimákům vám pomohou například ježci, ještěrky, slepýš, žáby (hlavně ropuchy). Ježci si tvoří hnízda v keřích, slepýši ve starém dřevě, ještěrky v hromádkách větví…
Na naše ještěrky nikdo nesmí sáhnout, máme totiž ověřeno, že se jim společně s ropuchou daří slimáky udržet na přijatelných stavech.
Proti mšicím lze na pomoc přivolat berušky, zlatoočka či škvory. Larva berušky spořádá za den až 100 mšic! Tento brouk vyhledává zejména kopřivy, starou kůru, vytvořit můžete i obydlí pro hmyz. Zlatoočko, které kromě mšic napadá také molice a drobné housenky, vyhledává úkryt v suché slámě. Škvor si za úkryt volí suchá temná místa. Úkryt pro škvory lze vyrobit pomocí zavěšeného květináče naplněného slámou.

Zkuste to letos jinak, vždy je možné problém na zahradě řešit přírodní cestou. Ostatně tak, jak to dělaly naše babičky a prababičky…

Zahrádkám zdar!

1

Ukázka možných úkrytů pro užitečný hmyz.

Poznámka:
Vysvětlení toho, jak fungování rhizosféry narušují umělá hnojiva a postřiky vysvětlím v jednom z budoucích příspěvků, jelikož jde o poněkud komplexnější záležitost. Částečně problém zmiňuji ZDE.

7 zelených tipů do zahrádky

Po krátké pauze (člověk prostě občas potřebuje vyrazit na dovolenou 🙂 ) jsem zpět a mám pro vás 7 „zelených“ tipů do vašich zahrádek. Začíná období, kdy se vše v přírodě probouzí, většina výsevů již vzešla a na čase jsou již první sklizně (saláty a ředkvičky). Než začnete s výsadbou rajčat a dalších rostlin do volné půdy, možná se vám bude hodit následující:

1. KOPŘIVA

Sice ji považujeme za nepříjemný plevel, nicméně nám tato rostlina může na zahrádce udělat velkou službu (nemluvě o jejích léčivých účincích!). Až budete přesazovat/vysazovat vaše rostliny (například rajčata), rozložte několik rozmačkaných listů kopřivy na dno jamky v zemině. Rozkládající se listy kopřivy poslouží výborně jako zelené hnojivo a pomohou vašim rostlinám, lépe se uchytit a růst.
Z čerstvých listů je možné si připravit macerát, který lze použít jako hnojivo bohaté na dusík. (1 kg listů namočte do 10 l vody. Promíchávejte každé dva dny do doby, až se přestanou tvořit bublinky, to trvá zhruba 10 dní. Roztok přefiltrujte. A máte hotovo :-D.)

DSCF3697

Kopřiva může být v zahradě užitečná.

2. MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ

Tuto rostlinku „našich babiček“  si velice snadno namnožíte semeny a roste téměř sama. Její krásné květy vás budou těšit až do zámrazu (v posledních letech někdy i v lednu) a šikovnější si z ní mohou vyrobit domácí mast. Nicméně jak nám měsíček pomůže na zahradě?  Vysazený mezi zelím a rajčaty pomáhá odpuzovat škůdce těchto plodin.

3. AkSAMITNÍK, AFRIKÁN (TAGETES)

Kdo by neznal rostlinku, jejíž vůně je nezaměnitelná. Vybrat si můžete z mnoha barevných variant a z několika velikostí. Moje babička je s oblibou sázela mezi růže a babička mého muže je vysazuje k rajčatům. Proč?  Protože jejich vůně z nějakého důvodu odpuzuje škůdce (zejména mšice a hlístice) a podporuje růst rajčat. Navíc v záhonu nadělá velkou parádu.

4. REBARBORA (REVEŇ)

Rovněž tato rostlina asi není nikomu cizí. Mnozí ji pěstujeme na zahrádkách, protože se z jejích řapíků dá vyrábět typicky nakyslé želé, marmeláda, či koláče. Nicméně i rebarbora může být významným pomocníkem v zahradě. Dá se z ní totiž velice snadno vyrobit postřik, který odpuzuje hmyz a zejména mšice!
Použít ho můžete rovněž na ošetření póru proti vrtalce pórové.
Rebarborový nálev je možné bezpečně použít na všechny rostliny obvykle napadené mšicemi: ovocné stromy, růže, keře, trvalky… Případně lze použít na rostliny póru, jako účinná látka proti vrtalce.
Postup přípravy nálevu:
Nechte macerovat 1-1,5 kg listů rebarbory v 10 l vody po dobu přibližně 72 h.
Roztok přefiltrujte. Pomocí rozstřikovače aplikujte na rostlinu.
Další možností je ponořit listy přímo do vařící vody, což urychlí proces macerace. Potom lze nálev použít již po 24 h louhování.

5. LICHOŘEŘIŠNICE

Plazivá rostlina, která svými květy zkrášlí vaši zahradu a zároveň přitahuje mšice. Tím je odláká od vaší zeleniny. I taková služba se cení.

Lichořeřišnice

Lichořeřišnice

6. LEN

Tato něžná rostlinka se bude hodit v brambořišti, odpuzuje totiž mandelinky. Podobný účinek má také již zmíněná lichořeřišnice.

7. VONNÉ BYLINKY

Nezapomeňte i na další rostliny uvolňující vonné silice: Bazalka, Levandule ap.,  které také odpuzují škodlivý hmyz.  Levandule zahání mšice a mravence. Její květy mají naproti tomu v oblibě motýli. Bazalka zase nevoní všemožným mouchám a muškám, vysazuje se proto spolu s rajčaty a cuketami.

Listy levandule.

Listy levandule

Všem zahrádkám zdar!

První krok: Rozkvetlá louka místo trávníku

Udržovaný trávník, sečený obden = ideál krásy mnoha našich zahrad. Jakožto zcela nepřirozený produkt našeho snažení s sebou přináší řadu problémů: je třeba jej pravidelně udržovat, sekat, zalévat a pumpovat do něho litry hnojiv a herbicidních či fungicidních látek… To je samo o sobě poměrně časově i finančně náročné. Když se na něho podíváte z blízka, jedná se mnohdy téměř o 100% monokulturu. Často se v něm nevyskytuje téměř žádný život, hmyz zde nenajde potravu ani útočiště, podobně jako ptáci, žáby nebo ještěrky… V některých zahradách podobný trávník zaplňuje téměř celou volnou plochu, obklopen pouze řadou tújí. Trochu smutný pohled, nemyslíte?

ID-100160632

Pokud takovou zahradu máte i vy, je dost pravděpodobné, že vám vaše okrasné rostliny decimují mšice a na zeleninové záhony pořádají nájezdy slimáci. Oni totiž u vás nemají žádné predátory a vám nezbývá, než používat další a další chemické preparáty, které půdu a vodu ve vašem okolí jen více a více znečišťují jedovatými rezidui. Jste chyceni v začarovaném kruhu přírodní nerovnováhy, která se pod vámi povážlivě viklá, a vám dá mnoho práce její umělé vyvažování… Jak ukončit spirálu nekonečného boje se škůdci? Jednoduché. Vystoupit z ní a začít znovu a jinak. Může se to zdát trochu revolucionářské, ale funguje to.

ID-100168473

První krok k tomu, jak vaši zahrádku ozdravit, je přestat pěstovat monokulturu. Zvyšte biodiverzitu a to tak, že alespoň část plochy vaší zahrádky, kterou nyní okupuje mrtvý trávník, přeměníte v rozkvetlou louku. Jak na to?
Nejprve je nutné přestat používat chemické herbicidy, fungicidy a hnojiva, čímž hned uspoříte nějakou tu korunu. Další úspory přijdou s omezením sečení. Luční společenstva se sečou zpravidla dvakrát ročně. Následně je vhodné stávající trávník narušit (např. vidlemi), aby se semena divokých rostlin mohla v půdě uchytit a mít trochu prostoru pro zdárný růst. Nyní buď můžete aktivně vysít luční osivo (dobré je zvolit nehybridní a neinvazivní druhy či jejich směs, co nejbližší flóře přirozeně se vyskytující ve vašem kraji) a nebo to ponechat zcela na přírodě…

Nebuďte překvapeni, tato proměna zabere určitý čas, možná i dva roky, ale jistě stojí za to. Rozkvetlá plocha vyšších rostlin k vám naláká mnoho druhů živočichů. Opět budete moci obdivovat pestrobarevnou krásu motýlů, berušky vám pomohou zkrotit populace mšic, divoké včely se zapojí do opylování ovocných stromů keřů a vaše zahrada ožije zářivými barvami květů. Navíc ušetříte čas i peníze! A to je teprve začátek…

Zahrádkám zdar!

ID-100164003

Image courtasy of AKARAKINGDOMS, franky242, dan, Gualberto107, xedos4 at http//FreeDigitalPhotos.net

20. – 30.3. Začněte jaro bez pesticidů…

„Týden alternativ k pesticidům“ se koná každoročně symbolicky během prvních deseti jarních dnů. V letošním roce se jí účastní 27 států z celého světa, včetně Francie, která patří k největším spotřebitelům těchto látek vůbec. Cílem je ukázat veřejnosti, co jsou vlastně zač ony „pesticidy“, jaký vliv mají na naše zdraví a okolní přírodu? Ale hlavně nabídnout jiná řešení. Ano, ono lze zahradničit „bez chemie“ a přitom mít uspokojivé výsledky. 

Ptáte se možná, proč bychom se o podobné akce měli zajímat? Protože, každý jednotlivý zahradník, který otevře svou mysl i jiným možnostem, než je polévání různými chemickými přípravky všeho živého okolo, co se mu pohne či rozkvete v trávníku, přispěje ke zlepšení kvality naší přírody. Navíc, řekněme si to upřímně, nepřirozené zásahy do ekosystému, jakým je i naše zahrada, vyvolávají jen další a další negativní reakce. A navíc to leze do peněz.
Za několik dní začne jaro, období, na které se těší snad každý – zahrádkáři zejména. Začne se s rytím, vyséváním, sekáním, hnojením, sázením… Prostě čeká nás plno práce.
Je to také období, kdy se v různých fórech a poradnách začnou množit dotazy typu: Jak zničit v trávníku sedmikrásky, pampelišky, zběhovce, jetel či fialky? Jak ze zahrady vyhnat včely, aby mi nedaly žihadlo? Co je tohle za hmyz a čím ho zlikviduji?
A objeví se i rady, ze kterých běhá mráz po zádech:
Použijte Roundup, Bofix… Je to jediná možnost. Vždyť to ničemu neškodí, všude se píše, že se to odbourá a na nic dalšího to vliv nemá.

A jste si tím tak jistí???

Dva odstrašujících příkladů z internetových diskusí:
1.Screenshot2

2.Screenshot

Jistě a proč si Bofix nenalít do studny rovnou?

Jen tak pro zajímavost jsem zapátrala a našla následující informace ke zmíněnému herbicidu  ZDE.
boxit

Dále mě zajímaly účinky hlavní složky clopyralidu. Informace najdete  ZDE a také ZDE.
První článek uvádí například laboratorní výzkumy prováděné na myších a psech, kde byl prokázán  mimo jiné nepříznivý účinek na vnitřní orgány těchto živočichů. Malformace se objevují také u zárodků králíků vystavených tomuto herbicidu.
Bez ohledu na výše uvedenou radu (viz. obr 2), je hlavní složka Bofixu clopyralid v půdě velice „trvanlivá“ a „mobilní“, prosakuje až do hloubek 2 metrů s perzistencí delší než jeden rok, v závislosti na podloží. Riziko kontaminace podzemní vody a zdroje pitné vody je tedy vysoké.
Některé rostliny, navíc získávají proti této látce rezistenci, proto u intenzivně odplevelovaných ploch je časem nutné zvyšovat dávky (viz obr 1).
Zajímavou informací je také pesticidní účinek této látky a to například na berušky, které jsou jinak skvělým pomocníkem v boji proti mšicím..

A perlička na závěr:
Toto je následek neuváženého použití herbicidů, kdy vzal „zahradník“ ředění látky do vlastních rukou!
1156

Jistě, pampeliška v záhonu s jahodami není zrovna vítaným hostem, stejně tak svlačec či bodlák. Proč ale hned sahat po herbicidech, pesticidech, se kterýmisi do zahrádek zaneseme další problémy?
Zkuste to letos jinak! Začněte jaro bez chemie. Ono to jde!

Pokusím se vám pár alternativ nabídnout v rámci těchto stránek.
Sledujte mé další příspěvky.
Zahrádkám zdar!