KRÁTCE: Čtyřnohé sekačky

V Paříži si na údržbu trávníků veřejných prostranství pozvali ovce… Nápad se setkal s velkým nadšením obyvatel. Ačkoliv je využívám prozatím jen v malém měřítku a spíše má roli pedagogickou, v budoucnu plánují chovatelé ovcí školit zaměstnance údržby veřejné zeleně ohledně výhod spásání městských zelených ploch Emotikona smile.
Zapůjčovat budou ovce také školám pro školní a univerzitní zahrady – krásný nápad, co říkáte?

http://www.nationalgeographic.fr/24959-cop21-les-tondeuses…/

Ovčím sekačkám zdar 🙂

Klára

 

 

Reklamy

Jak Bůh hovořil se sv. Františkem o trávníku

Na tento „vtip“ jsem dnes narazila na Facebooku a prostě ho nemohu nezveřejnit. Je totiž směšný i pravdivý zároveň. Nastavuje zrcadlo velmi rozšířenému stylu zahradničení, které bohužel bují i našich zahradách. Autora textu se mi bohužel nepodařilo vypátrat (pokud někdo zná, budu ráda za informaci), text koloval již v roce 2011 po internetu v USA, kde se rovněž setkal s velkým ohlasem.

Doufám, že tento vtípek povede k zamyšlení a třeba někoho přiměje vybočit ze zaběhlých stereotypů…

Jednoho dne se Bůh zeptal Sv. Františka…

Bůh:
Franto, ty víš všechno o zahradách a přírodě, co se to děje tam dole v USA? Co se to stalo pampeliškám, fialkám, sedmikráskám a těm dalším věcem, které jsem před věky vysázel? Měl jsem perfektní bezúdržbový zahradní plán. Ty rostliny rostly v jakékoliv půdě, vydržely sucho a hojně se samy množily. Nektar z dlouhotrvajících květů přitahoval motýly, včely a hejna zpěvných ptáků. Očekával jsem tedy, že už uvidím krásné zahrady plné barev a květů. Ale všechno co vidím jsou zelené fleky…

Sv.František:
To všechno ten kmen, který se tam usadil, Pane. Říkají si Příměšťáci. Začali říkat tvým květinám „plevel“, ze všech sil je hubí a nahrazují trávou.

ID-10011036

Bůh:
Trávou? Ale to je tak nudné! Není to barevné. Nepřitahuje to včely, motýly, ani ptáky, jenom ponravy a žížaly. Je to citlivé na teplotní změny. Chtějí tihle Příměšťáci opravdu aby tam rostla tráva?
Sv.František:
Očividně, Pane. Podstupují při jejím pěstování velké utrpení. Začnou každé jaro hnojit a hubí všechny ostatní rostliny, které se v trávníku objeví.
Bůh:
Jarní deště a teplé počasí pravděpodobně způsobuje, že tráva roste opravdu rychle. To musí být Příměšťáci velice šťastní.
Sv.František:
Vypadá to, že ne, Pane. Jakmile trochu povyroste, sekají jí někdy i dvakrát do týdne.

ID-100172911

Bůh:
Oni jí sekají? Suší jí jako seno?
Sv.František:
Nikoliv, Pane. Většina z nich jí hrabe a dává do pytlů.
Bůh:
Do pytlů? Proč? Je to cenné? Prodávají to?
Sv.František:
Ne Pane, právě naopak. Platí za odvoz.
Bůh:
Tak počkej chvilku: Oni to hnojí aby to rostlo, a když to roste, tak to sekají a platí za to, aby se toho zbavili?
Sv.František:
Ano Pane.
Bůh:
Tihle Příměšťáci musí cítit velkou úlevu v létě, když vypínáme déšť a zapínáme horko. To dozajista zpomalí růst trávy a ušetří jim to hodně práce.
Sv.František:
Tomu nebudete věřit, Pane! Když tráva přestane růst tak rychle, vytáhnou hadice a platí ještě více peněz za zalévání, aby mohli pokračovat v sekání a odvážení.
Bůh:
Děsnej nesmysl! Alespoň že si nechali nějaké stromy. To bylo ode mne geniální, musím se pochválit. Stromům narostou na jaře listy pro krásu a letní stín. Na podzim opadají a vytvoří přirozenou pokrývku, aby zadržely vláhu v půdě a chránily tak stromy a keře. Navíc se rozloží na kompost aby obohatily půdu. Je to přirozený cyklus života.
Sv.František:
Raději si sedněte, Pane. Místo toho je Příměšťáci hrabou na velké hromady a platí za jejich odvoz.
Bůh:
To není možné!! A co dělají aby chránili kořeny stromů a keřů před mrazem, a aby udrželi půdu vlhkou a nespečenou?
Sv.František: Po tom co vyhodí listy kupují něco v igelitových pytlích, co se nazývá mulč. Přivážejí to domů a rozsypávají to na místo listů.
Bůh:
A odkud tento mulč berou?
Sv.František:
Oni kácí stromy a rozemelou je, aby tento mulč vyrobili.
Bůh:
Dóóóst!!! Už na to raději nechci myslet. Svatá Kateřino, ty máš na starosti kulturu. Jaký film je na programu dnes večer?
Sv.Kateřina:
„Blbý a blbější“ Pane. Je to opravdu hloupý film o …
Bůh:
To je OK, klidně to pusť. Myslím že jsem to teď celý slyšel od Františka.

Zahrádkám zdar!

Image courtesy of dan and graur razvan ionut at FreeDigitalPhotos.net

První krok: Rozkvetlá louka místo trávníku

Udržovaný trávník, sečený obden = ideál krásy mnoha našich zahrad. Jakožto zcela nepřirozený produkt našeho snažení s sebou přináší řadu problémů: je třeba jej pravidelně udržovat, sekat, zalévat a pumpovat do něho litry hnojiv a herbicidních či fungicidních látek… To je samo o sobě poměrně časově i finančně náročné. Když se na něho podíváte z blízka, jedná se mnohdy téměř o 100% monokulturu. Často se v něm nevyskytuje téměř žádný život, hmyz zde nenajde potravu ani útočiště, podobně jako ptáci, žáby nebo ještěrky… V některých zahradách podobný trávník zaplňuje téměř celou volnou plochu, obklopen pouze řadou tújí. Trochu smutný pohled, nemyslíte?

ID-100160632

Pokud takovou zahradu máte i vy, je dost pravděpodobné, že vám vaše okrasné rostliny decimují mšice a na zeleninové záhony pořádají nájezdy slimáci. Oni totiž u vás nemají žádné predátory a vám nezbývá, než používat další a další chemické preparáty, které půdu a vodu ve vašem okolí jen více a více znečišťují jedovatými rezidui. Jste chyceni v začarovaném kruhu přírodní nerovnováhy, která se pod vámi povážlivě viklá, a vám dá mnoho práce její umělé vyvažování… Jak ukončit spirálu nekonečného boje se škůdci? Jednoduché. Vystoupit z ní a začít znovu a jinak. Může se to zdát trochu revolucionářské, ale funguje to.

ID-100168473

První krok k tomu, jak vaši zahrádku ozdravit, je přestat pěstovat monokulturu. Zvyšte biodiverzitu a to tak, že alespoň část plochy vaší zahrádky, kterou nyní okupuje mrtvý trávník, přeměníte v rozkvetlou louku. Jak na to?
Nejprve je nutné přestat používat chemické herbicidy, fungicidy a hnojiva, čímž hned uspoříte nějakou tu korunu. Další úspory přijdou s omezením sečení. Luční společenstva se sečou zpravidla dvakrát ročně. Následně je vhodné stávající trávník narušit (např. vidlemi), aby se semena divokých rostlin mohla v půdě uchytit a mít trochu prostoru pro zdárný růst. Nyní buď můžete aktivně vysít luční osivo (dobré je zvolit nehybridní a neinvazivní druhy či jejich směs, co nejbližší flóře přirozeně se vyskytující ve vašem kraji) a nebo to ponechat zcela na přírodě…

Nebuďte překvapeni, tato proměna zabere určitý čas, možná i dva roky, ale jistě stojí za to. Rozkvetlá plocha vyšších rostlin k vám naláká mnoho druhů živočichů. Opět budete moci obdivovat pestrobarevnou krásu motýlů, berušky vám pomohou zkrotit populace mšic, divoké včely se zapojí do opylování ovocných stromů keřů a vaše zahrada ožije zářivými barvami květů. Navíc ušetříte čas i peníze! A to je teprve začátek…

Zahrádkám zdar!

ID-100164003

Image courtasy of AKARAKINGDOMS, franky242, dan, Gualberto107, xedos4 at http//FreeDigitalPhotos.net

Deset kroků k přírodní zahradě

100! To je průměrný počet druhů rostlin rostoucích na tisíci metrech čtverečních louky. Méně než 10 druhů rostlin najdete na stejné ploše intenzivně udržovaného trávníku. Přineste si do zahrady biodiverzitu a nechte ji ožít.

Iniciativa nazvaná Týden bez pesticidů nepřináší jen odstrašující svědectví o škodlivosti mnohých používaných chemických látek v zemědělství a v zahradách, ale nabízí také alternativy. Přejít od intenzivně ošetřované a hnojené zahrady k zahradě přírodní nejde ze dne na den. Je nutné počítat s tím, že pro zavedení určitých opatření je potřeba čas. Dále je třeba dát prostor samotné přírodě: půdě, rostlinám i živočichům, aby nastolili potřebnou rovnováhu. Nicméně svědectví mnohých zahradníků hovoří o tom, že k regeneraci zahradního prostředí dochází až překvapivě rychle (během 2-3 let).

Společnost Noemovy zahrady (Jardins de Noé), která se zabývá osvětou v oblasti ekologického a přírodního zahradničení, nabízí deset kroků k přírodní zahradě, které zvládne každý i začínající zahradník. Není potřeba nějak zásadně měnit uspořádání vaší zahrady, jde spíše o změnu přístupu k ní. Změny navíc není potřeba zavést najednou, i když se ve svém účinku vzájemně doplňují. Pokud následující kroky aplikujete, výsledkem bude zdravější prostředí pro vás i vaše děti a to již stojí za tu námahu (svěřím vám tajemství: ekologické zahradničení je často překvapivě méně fyzicky náročné, nežli to klasické ;-), čtěte dál můj blog a dozvíte se víc…).

ID-100189009

10 jednoduchých kroků k zvýšení biodiverzity ve vaší zahradě:

1. vytvořte si na zahradě přírodní kvetoucí louku
2. poNechte kout zahrady zcela přírodě
3. vytvářejte úkryty a útočiště pro lokální faunu
4. snižte spotřebu vody
5. založte kompost
6. Omezte noční osvětlení
7. upřednostňujte místní druhy rostlin
8. zlepšete kvalitu půdy Přírodními prostředky
9. chraňte své rostliny přírodními postupy
10. Staňte se propagátorem podpory biodiverzity v zahradách

Je možné, že aplikace některých bodů pro vás bude obtížnější, zatímco jiné splňujete již dnes. Postupně vám v rámci svého blogu jednotlivé kroky blíže představím a popíšu. Zároveň se pokusím připojit pár rad, jak ve své zahradě zvýšit biodiverzitu a zbavit se závislosti na chemických „pomocnících“.

Zahrádkám zdar!

Týden bez pesticidů probíhá od 20. do 30. března.

Image courtasy of zirconicusso at http//FreeDigitalPhotos.net