KRÁTCE: Čtyřnohé sekačky

V Paříži si na údržbu trávníků veřejných prostranství pozvali ovce… Nápad se setkal s velkým nadšením obyvatel. Ačkoliv je využívám prozatím jen v malém měřítku a spíše má roli pedagogickou, v budoucnu plánují chovatelé ovcí školit zaměstnance údržby veřejné zeleně ohledně výhod spásání městských zelených ploch Emotikona smile.
Zapůjčovat budou ovce také školám pro školní a univerzitní zahrady – krásný nápad, co říkáte?

http://www.nationalgeographic.fr/24959-cop21-les-tondeuses…/

Ovčím sekačkám zdar 🙂

Klára

 

 

Reklamy

O semenaření potřetí…

Semenařit rostliny je snadné. Ale… Pokud chceme, aby výsledek byl uspokojivý, je dobré osvojit si alespoň základní povědomí o tom, jak to funguje. Proto mám pro vás v pořadí třetí díl příspěvků věnovaných semenaření obecně.

Rostliny cizosprašné

Většina druhů pěstované zeleniny jsou rostliny cizosprašné – pro správnou produkci semen potřebují pyl pocházející z květu jiné rostliny téhož druhu. Pyl přenáší hmyz nebo vítr.
U těchto rostlin může dojít k nechtěnému křížení přenosem pylu z květu jiné odrůdy či dokonce jiného druhu! Některé druhy, se mohou křížit i na vzdálenost několika kilometrů a to nejen s dalšími kulturními odrůdami, ale s divokými druhy (např. mrkve a brukvovité rostliny)!
Při semenaření se proto snažíme nechtěnému křížení zabránit.
Je vhodné pěstovat vždy jen jednu odrůdu daného druhu.
K cizosprašným druhům zeleniny patří: mrkev, celer, petržel, zelí, cibule, pór, ředkvičky, řepa, špenát…

DSCF9521

Cizosprašné druhy zahradních plodin: mrkev a vodnice

Rostliny samosprašné

Rostliny samosprašné (asi 20% druhů) mají obvykle jednotlivé květy, které se opylují vlastním pylem. Ačkoliv k nechtěnému křížení s jinou odrůdou stejného druhu u samosprašných rostliny dochází jen velmi vzácně, doporučuje se rostliny odlišných odrůd oddělovat vzdáleností minimálně 2 -10 m. Mezi samosprašné druhy zeleniny patří: hrách, fazol, saláty, rajčata…

DSCF9504

Mezi samosprašné druhy patří například rajčata

Dvouleté rostliny

Plodiny jako například mrkev, cibule, či pór jsou rostliny dvouleté.  V prvním roce tvoří zásobní orgán (cibule, bulvy apod.), které se sklízejí jako zelenina. Rostliny uchované do dalšího roku vykvetou a vytvoří semena.
Jedince, z nichž chceme sklízet semena (semenice) je nutné vhodným způsobem přezimovat dle místních podmínek buď přímo na záhonu, ve sklepě, či jiném bezmrazém místě. Druhým rokem na jaře je znovu vysadíme, necháme vykvést a posbíráme semena.

DSCF9509 - kopie (2)

Cizosprašný a dvouletý je také pór

Jednoleté rostliny

Jednoleté druhy kvetou a vytváří semeno již v roce výsevu, odpadá u nich nutnost přezimování. Na semeno mají některé jednoleté druhy delší vegetační dobu než při pěstování na konzum, sejeme je tedy raději již brzy na jaře (ředkvičky).

Mezi jednoleté zeleniny patří salát, hrášek, fazole, rajčata, špenát, ředkvičky apod.

DSCF9514 - kopie (2)

V pozadí jednoletý hrách…

Začínáte?

Zkuste si namnožit semenářsky jednoleté a samosprašné druhy, např. salát, rajčata, hrášek nebo fazole.
Nevíte kam pro semínka? Zkuste nejbližší Semínkovnu 😉 

Zmeškali jste první dva příspěvky o semenaření?

Najdete je zde:
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/06/02/o-seminkareni/
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/10/11/o-semenareni-podruhe/

Všem semenářským začátečníkům přeji mnoho zdaru!

Klára

Zelená dálnice pro hmyz uprostřed města…

Jednou ze zásadních povinností člověka v dnešní době je zejména pěstovat a udržovat  BIODIVERZITU. Proč?

Protože jedině vysoká biodiverzita zaručí rovnováhu a přijatelné životní prostředí pro nás a hlavně pro ty, kteří přijdou po nás. Pro podporu biodiverzity není zapotřebí velkých gest a vzletných projevů v kongresových centrech. Tu moc něco změnit, byť by šlo jen o maličkost, má každý z nás. Vyzkoušejte například semenaření, udržování starých odrůd zemědělských plodin, výsadbu stromů, pěstování kvetoucích luk namísto trávníků… Skutečně je toho mnoho, co můžeme udělat a i malé zlepšení je cesta tím správným směrem. Jeden takový malý krůček správným směrem vám chci dnes představit.

Název příspěvku se může možná zdát matoucí, nicméně zcela popisuje novou iniciativu, která vznikla nedávno v srdci Paříže. Jako jedna z iniciativ doprovázejících COP21 vznikla počátkem prosince, uprostřed zimy,  v ulici rue d’Alsace zelená „dálnice“, která  přináší přírodu do betonové pouště čtvrti, kde neroste ani jediný strom. Jedná se o zelenou stěnu tvořenou recyklovanými dřevěnými paletami, které jsou vždy po dvou spojené, vyplněné zeminou a osázené rostlinami. Palety jsou připevněné na kovové sloupy lemující ulici.

Cílem této akce, na které se aktivně podílejí i obyvatele okolních domů, je zprostředkovat zeleň a biodiverzitu do šedých ulic, kde dosud žádná veřejná zeleň nebyla. Palety jsou řazeny v řadě vedle sebe a tvoří zelený pruh  umožňující hmyzu se přesouvat z jedné strany ulice na druhou. Variabilita vysazených květin bude lákat širokou škálu  (nejen) hmyzích návštěvníků. Zároveň aktivně zapojuje občany z okolí, kteří se  během tří půldenních workshopů podíleli na konstrukci „dálnice“ a přislíbili také její následnou údržbu. Jelikož v této čtvrti dosud zeleň chyběla, jsou lidé ze zelených stěn nadšeni.

Autoři nápadu a organizátoři konstrukce zelené „dálnice“ pro hmyz  jsou agentura Oïkos a studio Small bang. Jelikož je jejich cílem, aby podobné projekty vznikaly i jinde, umístili na internet volně dostupný návod na sestaveních obdobných stěn, včetně seznamu doporučených druhů rostlin, které se do obdobné stěny hodí. takže pokud vás jejich počin inspiroval, neváhejte, oslovte místní radnici a vytvořte podobnou zelenou výzdobu i ve vašem městě ;-).

Návod na sestavení zelené stěny z palet.

Zahrádkám a městským ulicím zdar!

Klára

 

Zdroj úvodního obrázku: Sophie Tallois

Vandana Shiva – žena, která bojuje za svobodu osiva

Zdravím vás opět po delším čase. Léto je již téměř u konce a já mám za sebou náročný přesun ze sladké Francie do náruče rodných středních Čech. S sebou jsem si dovezla plno myšlenek, inspirace a nadšení k přírodnímu zahradničení, uchovávání osiva a touze stát se jedním z článků, který bude předávat dál potřebné informace.
Ano, je až trestuhodné, jak málo se u nás o některých tématech mluví. Jedná se přitom o závažné věci, které se dotýkají každého z nás. Jde totiž o naši svobodu či zdraví. Chci vám proto dnes představit jednu velice inspirující ženu, o níž jsem se poprvé doslechla právě ve Francii…
Wishing-everyone-a-creative-and-fruitful-2013.-300x193

Jmenuje se Vandana Shiva a pochází z Indie. Vlastní vysokoškolský titul, ovšem již delší dobu se věnuje zcela jiným tématům, než na které ji připravovala studia. Její život změnila náhoda, díky níž se dostala v roce 1987 do Evropy na konferenci věnované dopadu biotechnologií na zdraví člověka a na životní prostředí. Tam totiž pochopila záměr nadnárodních korporací patentovat si práva na živé organizmy (rostliny, plodiny, obilniny atd.) a uvědomila si, jaké katastrofální následky by tento záměr mohl mít.seedposter-380x514
Jak sama říká, ihned po návratu do Indie zanechala všeho, co doposud dělala a začala se plně věnovat boji za ochranu biodiverzity a práva lidí na uchovávání a sdílení osiva. Vydala se do nejchudších provincií Indie, kde místním rolníkům vysvětlovala důležitost zachování původních a tradičních způsobů zahradničení a předávání osiva místních tradičních odrůd. Založila nadaci Navdanya, což v překladu znamená „devět semen“ – symbol biodiverzity. V rámci nadace vznikla semenná banka, kam zdejší rolníci mohou vkládat přebytky osiva z místních odrůd nebo získat potřebné množství osiva pro novou výsadbu. Nadace navíc za spravedlivé ceny vykupuje úrodu od zemědělců, kteří pěstují své rostliny přírodními a ekologickými postupy, tím je motivuje k šetrnému přístupu k životnímu prostředí a zároveň umožňuje obživu.

JPEG_POSTER_FULL_ENG_LOW
Její snažení má nejen v Indii mnoho následovníků. Na území Indie existuje 120 rolnických semenných bank. Její internetové stránky nazvané SEED FREEDOM nabízí možnost zapojit se do celosvětového hnutí za záchranu svobodného osiva, najdete zde videa, i celé knihy, aktuální výzvy a celosvětové iniciativy, svědectví obyčejných lidí a aktuality z boje proti mocným korporacím…
Vandana Shiva je člověk hodný následování a důkazem, že i jedinec může rozpohybovat davy.

Krásný večer a zahrádkám zdar!

Klára

logo-01 partners_navdanya

Zdroj obrázků: http://seedfreedom.info/

I zahradník se někdy mýlí…

…a občas leccos zapomene i z těch základních znalostí…

Zdravím vás po návratu z mého putování Francií, které bylo sice nesmírně krásné, ale zároveň také vyčerpávající. Přemýšlela jsem nad tématem dnešního příspěvku a inspirací se mi staly některé zahradnické neznalosti, které se objevují v tématických internetových diskusích. Vždy se to snažím brát s nadhledem, ale jelikož se některé dotazy notoricky opakují, možná by bylo vhodné trocha ujasnění.
Vybrala jsem pro dnešek následující dvě témata:

11412405_10204121259261514_4515385887591772101_n

Životní cyklus slunéčka sedmitečného

1. CO MI TO LEZE PO KYTKÁCH ZA POTVORU

Pokud bych si vedla statistiku, tak toto by byl dotaz, který by se jasně probojoval do TOP 10. Ať již následuje fotografie jakéhokoliv tvora, někteří zahradníci mají zkrátka obavu, že cokoliv se v jejich zahradě jen mihne, hned musí nutně škodit (zvláště pokud to nevyhovuje jejich estetickému cítění). Přitom odhadem 99% hmyzu (a podobné havěti) ničemu na zahradě neškodí a naopak mnohdy je nám zahradníkům ku prospěchu.
Trochu mi to připomíná rozhovor s mým tříletým synem:
Syn: „Mami, tady je pavouk, můžu ho zabít?“
Já: „Ne, nech ho být, pavouk je užitečný.“
Syn: „Ale jak to? Vždyť je tak ošklivý!…“
Nejčastěji se v této době ve spojení s tímto dotazem objeví fotografie berušky neboli slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata), které Wikipedie považuje za jednoho z nejznámějších brouků v Evropě. Ono, berušku ve stádiu dospělce rozezná již dvouleté dítě, ale jelikož se jedná o hmyz, prochází tento roztomilý brouček přechodným stádiem larvy (a následně kukly). Právě ona „ohavná“ larva je často terčem zahradníkovi (ničím nepodložené) nenávisti. Přitom právě tato „potvora“ dokáže zkonzumovat (předtím než se zakuklí) až 600 mšic a ve stádiu dospělce v tom vesele pokračuje! Díky tomu jsou beruška a její larva považovány za jednu z nejúčinnějších biologických zbraní v boji proti tomuto i jiným škůdcům.
Proto, až příště na svých rostlinách objevíte tuto drobnou šedou potvůrku (nejčastěji poblíž místa napadeného mšicemi), nesahejte hned po postřiku a to ani po tom na mšice! Nechte tento zázrak přírody v klidu vykonávat svou práci a zatím, co ona bude vesele baštit, vy ušetříte peníze i životní prostředí.

20998_10204121999560021_4516726764396787577_n

Kukla slunéčka

2. POMOC, MRAVENCI MI KONZUMUJÍ PIVOŇKY!

Mravenci jsou taktéž v hledáčku zájmu zahradníkům, a to ne vždy oprávněně. Ano, mravenec je všežravec a součástí jeho potravy mohou být semena (v oblibě má zvláště semena mrkve), někteří napadají mladé semenáčky, jiní rostliny „podrývají“ chodbičkami svých obydlí a častou mravenčí kratochvílí je chov mšic pro jejich medovici (ty si ochraňují a roznášejí je).
Pokud mravenci osídlí vaše záhony je možné proti nim přiměřeně zakročit. Pokud nechcete, aby vám nosili mšice na stromky, pomohou lepivé pásky, či nátěr lepem. Ostatní rostliny mohou ochránit listy silně vonných bylinek (levandule, meduňka…). Pokud máte mraveniště ve skleníku, zkuste je vypudit vodou: Rozhrňte mraveniště a zalijte jej větším množstvím vody. To můžete několikrát opakovat, dokud to mravenci nevzdají a nepřestěhují se o kousek dál. Možné je použít pár kapek terpentýnu, výluh z citronové meduňky, nebo esenciální olej z levandule, které mravencům příliš „nevoní“.
Mnozí zahradníci si ale neuvědomují pozitiva, která mravenci v zahradě přinášejí a to zejména tím, že predují (loví) značné množství hmyzu, včetně různých škůdců, housenek ap. Proto, pokud se vám mravenci nestěhují přímo do záhonu, nebojujte proti nim.
Jejich ochranného přínosu jsou si vědomy i samy rostliny a často k sobě mravence záměrně přitahují (vytvářejí s nimi symbiotický vztah). Například na řapících listů třešní často naleznete malé červené měchýřky uvolňující nektar, který láká právě mravence. Ti na oplátku strom chrání před nájezdy housenek. V tropech byste narazili dokonce na specializované myrmekofilní rostliny, které mravencům nabízejí ubytování uvnitř svých stonků!
Častým dotazem v zahradnických diskusích je téma mravenci na poupatech pivoněk. Mnozí zahradníci neváhají sahat po různých postřicích v děsu, že je ti drobní tvorečci připraví o zbožňované květy… Ale jde o zbytečnou paniku, dokonce to ani neznamená, že mravenci na pivoňku stěhují mšice. Jde o to, že rozvíjející se poupata uvolňují sladký nektar (sáhněte se na ně a ochutnejte), kterým mravence lákají za tím účelem, aby je chránili před housenkami a jinými škůdci! Žádný zásah z vaší strany proto není zapotřebí!

DSCF7574 (2)

Poupata pivoněk uvolňují sladký nektar lákající mravence…

O vztahu mravenců a rostlin vyšel obsáhlý článek v časopise Živa, jehož autorem je Pavel Kovář. Je to čtivo možná trochu odbornější, ale doporučuji přečíst, hodně si ohledně mravenců rozšíříte obzory. Článek najdete ZDE.

Na závěr chci říci, že zahradník by si měl uvědomit, že každá „potvora“ má na zahradě nějakou funkci a ne vždy to musí nutně znamenat, že se jedná apriori o škůdce. Dříve než začněte své rostliny bezhlavě chemicky ošetřovat, přemýšlejte, pátrejte a nebo se i zeptejte. Možná bude vaše otázka triviální a možná si vysloužíte i spršku opovržení od těch zkušenějších, ale berte to s nadhledem, stále je co se učit a i zahradník se někdy mýlí…

Krásný den a zahrádkám zdar!

První máj v komunitní zahradě

První máj je ideální čas na to uspořádat zahradní slavnost. V komunitní zahradě Jardin du Poteau Rose ve Villeneuve d´Ascq si to vzali k srdci a uspořádali malou oslavu spojenou s aktivitami pro malé i velké. Měla jsem možnost se akce zúčastnit a nyní vám mohu přinést alespoň trochu inspirace, kterou jsme během návštěvy načerpala ;-).

20150501_123123  11178371_10203870019420675_7242028161661932457_n

Villeneuve d´Ascq je malé město tvořící součást rozlehlé aglomerace severofrancouzského města Lille. Poteau Rose je jednou ze zhruba dvanácti komunitních zahrad, které se nacházejí na území Lille a jeho nejbližším okolí. Asociace, která zahradu provozuje vznikla již v roce 2004 a díky vytrvalosti jejích členů byla v roce 2007 sepsána klíčová dohoda s městem o pronájmu pozemku v srdci obytné čtvrti. Zelený prostor o rozloze tisíc metrů čtverečních se tak mohl začít měnit v ekologickou a experimentální zahradu.
Podstatné je zdůraznit, že jde o zahradu komunitní, otevřenou všem lidem (a nemusí jít jen o obyvatele z okolí), kteří sami nevlastní zahradu a chtěli by zahradničit. Aplikují se zde výhradně ekologické postupy (bez hnojiv a postřiků) a veškeré práce se dělají společně. Z úrody členové se připravují jídla pro společná setkání a  zahradní oslavy členů asociace a příznivců zahrady.

20150501_122951 20150501_123004

Jak již bylo uvedeno, je zahrada zejména experimentem lidí nadšených pro přírodní zahradničení. Z velké části se jedná  o zahradnické laiky,kteří sami přiznávají, občas postupují jednoduše stylem pokus-omyl. Pokud se některá rostlina či postup osvědčí, je zachovám. Jedním z cílů asociace je, kromě osvěty týkající se ekologického zahradničení, zejména sbližování lidí a tvorba komunity.

20150501_134459 20150501_134404

V zahradě je vysazeno několik druhů ovocných stromů, drobné bobuloviny, pěstuje se zde zelenina a bylinky. Své místo tu najdou i rostlinky okrasné. Pěstuje se na záhonech klasických i vyvýšených, testuje se použití mnoha mulčovacích materiálů (opadané listy, sláma, seno, čerstvá tráva…). Záhony lemují úseky s volně rostoucími divokými rostlinami, sloužící jako úkryt pro užitečný hmyz a živočichy. Najdete zde domečky pro samotářské včely a hmyz či úkryt pro škvory. Nechybí ani kompost, kam lidé z okolí mohou nosit kuchyňský odpad.

20150501_124001

Ukázka jedlých divokých rostlin v zahradě… Víte, že z mladých listů lípy lze udělat salát?

V zahradě se pravidelně pořádají kurzy pro zájemce o přírodní zahradničení, konají se tu etnobotanické prezentace, svůj záhon zde mají děti z blízké školky, určovat rostliny sem chodí studenti medicíny z místní univerzity. To je jen malý výčet aktivit, které činí ze této zahrady živý komunitní prostor.

20150501_122849 20150501_114639

Za sebe mohu říci, že ať do zahrady zavítá kdokoliv, setká se tu s vřelým a přátelským přijetím. Zahradníci jsou připraveni vám poradit i pomoci a velice ochotně s vámi diskutují. Takový pocit sounáležitosti, jaký jsem zažila zde, je v naší moderní a přetechnizované společnosti vzácný.

Zahrádkám (nejen těm komunitním) zdar!

20150501_123036

Úkryt pro samotářské včely

Deset kroků k přírodní zahradě

100! To je průměrný počet druhů rostlin rostoucích na tisíci metrech čtverečních louky. Méně než 10 druhů rostlin najdete na stejné ploše intenzivně udržovaného trávníku. Přineste si do zahrady biodiverzitu a nechte ji ožít.

Iniciativa nazvaná Týden bez pesticidů nepřináší jen odstrašující svědectví o škodlivosti mnohých používaných chemických látek v zemědělství a v zahradách, ale nabízí také alternativy. Přejít od intenzivně ošetřované a hnojené zahrady k zahradě přírodní nejde ze dne na den. Je nutné počítat s tím, že pro zavedení určitých opatření je potřeba čas. Dále je třeba dát prostor samotné přírodě: půdě, rostlinám i živočichům, aby nastolili potřebnou rovnováhu. Nicméně svědectví mnohých zahradníků hovoří o tom, že k regeneraci zahradního prostředí dochází až překvapivě rychle (během 2-3 let).

Společnost Noemovy zahrady (Jardins de Noé), která se zabývá osvětou v oblasti ekologického a přírodního zahradničení, nabízí deset kroků k přírodní zahradě, které zvládne každý i začínající zahradník. Není potřeba nějak zásadně měnit uspořádání vaší zahrady, jde spíše o změnu přístupu k ní. Změny navíc není potřeba zavést najednou, i když se ve svém účinku vzájemně doplňují. Pokud následující kroky aplikujete, výsledkem bude zdravější prostředí pro vás i vaše děti a to již stojí za tu námahu (svěřím vám tajemství: ekologické zahradničení je často překvapivě méně fyzicky náročné, nežli to klasické ;-), čtěte dál můj blog a dozvíte se víc…).

ID-100189009

10 jednoduchých kroků k zvýšení biodiverzity ve vaší zahradě:

1. vytvořte si na zahradě přírodní kvetoucí louku
2. poNechte kout zahrady zcela přírodě
3. vytvářejte úkryty a útočiště pro lokální faunu
4. snižte spotřebu vody
5. založte kompost
6. Omezte noční osvětlení
7. upřednostňujte místní druhy rostlin
8. zlepšete kvalitu půdy Přírodními prostředky
9. chraňte své rostliny přírodními postupy
10. Staňte se propagátorem podpory biodiverzity v zahradách

Je možné, že aplikace některých bodů pro vás bude obtížnější, zatímco jiné splňujete již dnes. Postupně vám v rámci svého blogu jednotlivé kroky blíže představím a popíšu. Zároveň se pokusím připojit pár rad, jak ve své zahradě zvýšit biodiverzitu a zbavit se závislosti na chemických „pomocnících“.

Zahrádkám zdar!

Týden bez pesticidů probíhá od 20. do 30. března.

Image courtasy of zirconicusso at http//FreeDigitalPhotos.net