O SEMÍNKAŘENÍ

Nedávno jsem se zúčastnila kurzu semínkaření pro začátečníky. Jakožto studovanému botanikovi mi vykládaná látka nebyla vůbec cizí, ale byla jsem spíše zvědavá na praktickou stránku věci. Jsem proto již zapsaná na navazující kurz :-D.

Semínkaření – co to je?

Jde v podstatě o produkování semen, které se následně mohou opět vysadit v další sezóně.
Zní to sice jednoduše, ale pro úplného začátečníka je nutné pochopit alespoň špetku té rostlinné biologie a špetičku genetiky. Teď jsem vás možná odradila, ale věřte mi, že jde skutečně jen o základní informace, bez nichž by to nešlo. Budu se jim blíže věnovat v dalším příspěvku.

11329823_10204006543913702_6725892590907533823_n

Semínka můžete získat například v semínkovně a následně také sdílet s ostatními.

 

Semínkaření – k čemu to je?

Na úvod mi dovolte v sedmi bodech vysvětlit pozitiva semínkaření. Umět semínkařit alespoň základní druhy zeleniny má totiž mnohé výhody:

1. UŠETŘÍTE

A to dost značně. Kolik peněz ročně utratíte za osivo? A přitom stačí tak málo a semínka druhů jako jsou papriky, rajčata, fazolky, hrách, salát, roketa apod. si nemusíte již nikdy kupovat! Nádhera.

2. JSTE (ALESPOŇ ČÁSTEČNĚ) NEZÁVISLÍ

Není to krásný pocit, když víte, že si jste schopni vypěstovat vlastní zeleninu a to nejen během jedné sezóny, ale neomezené množství let po sobě!

3. VÍTE CO PĚSTUJETE

Tím chci říci, že si zvolíte právě tu odrůdu, která vám vyhovuje chuťově, vzhledově, svou raností či pozdností, daří se jí dobře ve vaší půdě i bez zbytečných hnojiv a postřiků… Semínkařit je vhodné zejména nehybridní odrůdy, jejichž  potomstvo je geneticky stálé a odpovídající rodičům, tudíž ho budete moci uchovávat v obdobné kvalitě i pro další generace.

4. JE TO ZÁBAVA

Zkuste se zeptat některých starousedlíků, nebo se obraťte na specializované asociace, nadšence ap., poproste je o semena některé ze starých odrůd a experimentujte. Co třeba letos zkusit 20 odrůd rajčat? Uvidíte, které se právě na té vaší zahrádce osvědčí nejlépe. Založte sbírku starých odrůd z vašeho kraje, ochutnejte něco „staro“nového…

DSCF8197

Bob obecný (Vicia faba, syn. Faba vulgaris) je jedna ze zapomenutých plodin.

 

5. TVOŘTE

Nemyslím zrovna mandaly z lepených semínek, i když i ty jsou krásné. Jde mi o jeden aspekt pěstování z vlastních semen a to je jejich výběr. Výběr plodů, z nichž si zachováte semena je kruciální a jde o velice zodpovědnou práci. Není to tak jednoduché, jak se může zdát. Pokud chcete uchovat nějakou odrůdu v pokud možno nepříliš změněném stavu i pro budoucí pokolení je třeba zachovat co největší variabilitu, tj. nevybírat jen ty největší plody, ale i ty menší, tvarově možná odlišné ap. Nicméně, je zde prostor pro kreativitu, pokud jste soukromý zahradník a na jednom rajčeti vám narostla rajská jablíčka velikosti grepu a sladká jako cukr, je jasné, že semena uchováte právě z nich… A zde již vlastně provádíte tzv. pozitivní výběr a je možné, že za několik let se vaše rajčata budou od původní odrůdy značně lišit… Vytvoříte si svou vlastní varietu dle vašeho vkusu.

6. ZACHOVÁVÁTE DĚDICTVÍ

V sáčku hybridních okurek žádné dědictví nenajdete (jen finančně podpoříte některou z nemnoha velkých korporací, které již téměř ovládly trh s osivem). Pokud ale budete pěstovat krajovou odrůdu, můžete jejich semena předat svým dětem a oni jejich dětem… A tradice semínkaření, kterou lidstvo uchovávalo po celá staletí, bude zachována.

DSCF8149

Semeny si můžete namnožit nejen zeleninu, ale i koření

 

7. ZACHOVÁTE BIODIVERZITU

V neposlední řadě má semínkaření pozitivní ekologický dopad a to zejména pokud jde o snahu o uchování co nejvyšší biodiverzity.

Pokud jsem vás alespoň trochu nalákala, sledujte i nadále můj blog a dozvíte se více. V některém z dalších příspěvků přinesu trochu teorie a informace o zachování semen z plodin, které zvládne i začátečník. Pokud budete chtít proniknout ještě více do hloubky, vyhledejte ve svém okolí některý z praktických kurzů, kde se dozvíte více.

Mějte se krásně a zahrádkám zdar!

(Možná vás napadnou i nějaké další výhody spojené se semínkařením, klidně je uveďte v komentáři.)

Reklamy

Boj o osivo = boj o svobodu

Dnes bych chtěla napsat o poměrně závažném problému, o kterém se v České republice příliš nehovoří, ačkoliv se týká každého zahradníka a každého konzumenta. To, o čem chci dnes psát, je aktuální celosvětový boj o osivo, boj proti nespravedlivým a svobodu omezujícím zákonům, boj proti nenasytným nadnárodním korporacím, boj o záchranu biodiverzity v naší přírodě a boj o naši vlastní svobodu.

Seed laws poster EN THUMB

V současné době jsou celosvětově tendence k tomu, aby produkcí potravin ovládalo co nejméně, co největších nadnárodních korporací. Pod rouškou tvrzení, že je to v zájmu spotřebitele, zajištění dostatečné produkce kvalitní potravy a zabránění hladomoru, jsou v parlamentech jednotlivých zemí podepisovány zákony značně omezující naší svobodu a zároveň značně zavazující nás oněm „chlebodárcům“.
V čem tkví ono omezení svobody? Například v USA jsou v současnosti navrhovány a prosazovány zákony výrazně omezující volné nakládání s osivem, kriminalizující semínkaření (uchovávání vlastního osiva, případně jeho prodej či sdílení), produkci tradičních krajových odrůd atd. Některé zákony jsou natolik omezující, že si troufají kriminalizovat uchovávání dešťové vody, či zcela zakázat soukromou produkci zeleniny… Cílem nadnárodních korporací není až tak dobro spotřebitelů, ale zejména zisk. Ostatně každá firma se orientuje primárně na zisk.

DSCF3643

Pro semenářské firmy je velice výhodné, pokud si od ní lidé nakupují osivo znovu a znovu každou sezónu. To jim umožňují mimo jiné  F1 hybridní rostliny, jejichž potomstvo vykazuje razantní pokles výnosu a kvality, tudíž reprodukce a uchovávání jejich semen nemá pro zemědělce smysl. Je tedy nutné koupit každý rok semena nová. Jelikož jde o rostliny uniformní a neadaptované na místní podmínky, často je potřeba je chránit postřiky proti škůdcům a hnojit, aby byl zaručen jejich maximální výnos. Tam, kde F1 hybrid nestačí, přichází ke slovu genetické inženýrství. V dnešní době není obtížné vložit do DNA rostlin genetickou informaci z jiného živočicha. Díky tomu vznikne například kukuřice, která je sama o sobě pesticidní, případně odolná vůči herbicidu. Pro firmu je tedy  výhodné, nabízet kompletní servis: osivo (F1 /GMO) + postřik + hnojivo.

Jak si ale podobná firma zajistí odbyt? Logicky pro každého zemědělce je výhodnější uchovávat si vlastní osivo než každoročně nakupovat drahé osivo a chemikálie. Firma na to musí jít chytře. Kde nestačí reklama a obchodní marketing, pomohou správně nastavené zákony a lobbing. Díky tomu se velcí zemědělci či celé státy stávají pravidelnými odběrateli osiva, postřiků a hnojiv dané firmy, stávají se de facto na oné korporaci závislí (nehledě na finanční zátěž, jakou to s sebou přináší). Pěstují se jen určené odrůdy, všechny ostatní z polí musí zmizet. Uznávání nových odrůd je natolik přísné a finančně náročné, že si to běžný zemědělec nemůže dovolit a tak své osvědčené osivo musí vyhodit. Často je uzákoněna kriminalizace pěstování jiných než určených a uznaných odrůd, ale také to, pokud zemědělec odmítne svá pole ošetřovat předepsanými postřiky. Peníze v kasách obchodníků cinkají, ale ani to jim nestačí.

20150501_122951 20150501_123004

Značná část potravin je ve světě stále ještě produkována drobnými farmáři, kteří pokračují v tradičních způsobech obdělávání půdy, osivo si uchovávají vlastní a to takové, které se jim na jejich polích nejlépe osvědčilo (neuniformní a tím i adaptabilnější). Neženou se za maximální produkcí, ale spíše za kvalitou a nutričními hodnotami plodin. Některé farmy jsou potravinově zcela nezávislé, jiné dokonce ze svých přebytků živí další rodiny i celé vesnice. A na ty se v současnosti nadnárodní korporace zaměřily. Přišly s tvrzením, že takto produkované potraviny nejsou dostatečně kontrolované, tudíž jsou potencionálním rizikem pro zdraví člověka a je proto nezbytné podřídit je regulaci. Farmáři jsou povinni přecházet na určené „bezpečné“ odrůdy plodin… A peníze v kapsách obchodníků cinkají…

Ale co s malými zahradníky, kteří si sem tam vypěstují trochu brambor a další zeleninu či ovoce? Takoví, jako jsem já a nebo vy? I my jsme potencionálním trhem pro ony firmy. Nám ale bohužel často stačí říct, že bez „chemie“ to prostě nejde, že GMO a postřiky všeho druhu jsou zcela neškodné a rozkládají se na oxid uhličitý a vodu (:-D), nejlépe, pokud nám to zdělí některá zaplacená či zaslepená autorita. A scénář se opakuje.

Až tady mi došlo, že ještě můj děda si v pokoji sušil semena z nejvydařenějších paprik a rajčat… Pak ale přišel F1 BOOM a já již jen každý rok naříkám, kolik ty semena stojí…

Toto vše se děje, aniž bychom si to uvědomovali. Světová média (často finančně vázaná na ony nadnárodní korporace) o tom nepíší a neinformují. Na jednání o mnohých zákonech je nálepka „TOP SECRET“, tudíž veřejnost nemá možnost sledovat, jak o nich jejich politici rozhodují. Klasickým příkladem je aktuálně projednávaná tzv. transatlantická dohoda mezi EU a USA/Kanadou (TTIP a CEPA), o které možná mnozí z vás ani nevědí.Bohužel se ona smlouva projednává zejména s ohledem na potřeby podnikatelů. Podpis podobně rozsáhlé smlouvy otevře dveře nadnárodním korporacím, jejich pravidlům, lobbingu a zákonům i do České republiky.(Již nyní mají vlivní lobbisté nemalou moc nad parlamentem EU, který nedávno v podstatě autorizoval dalších 19 GMO plodin na území Evropské unie.)

Cílem tohoto textu není vnucovat vám můj pohled na věc, nabádat vás k podpisu petic, manifestacím ap. Mým cílem je zejména na danou skutečnost, která se nás bezprostředně týká, upozornit, protože jde o věci natolik závažné, že by o nich mělo vědět co nejvíce lidí. Záměrně neuvádím odkazy na příslušné články ap.
Chci, aby se každý, kdo si toto přečte, zamyslel, případně si dohledal další informace a udělal si svůj názor.

Svobodným zahrádkám zdar!