O šťastných manželstvích na zahradě

Tak jako mezi lidmi,  jsou i některá spojení mezi rostlinami šťastná a jiná katastrofická. Pokud plánujete zahrádku, je dobré se zamyslet nad tím, kde kterou rostlinu vysadíte a jakou další jí zvolíte za sousedku. Ať jde o zeleninu nebo květinu, jsou druhy, které se:
1. snášejí neutrálně, tj. navzájem se neomezují, mají podobné nároky ap.,
2. „milují“, navzájem si vypomáhají s opylením či se škůdci ap.,
3. „nesnášejí“, navzájem si konkurují ap.
Podobných variet existuje mnoho a zahradník si je často vysleduje úplně sám , prostým sledováním chování a interakcí druhů, které pěstuje. Věnujte pravidelně určitý čas sledování vaší zahrady, jednotlivé postřehy si zapisujte a vyhodnocujte, co se osvědčilo, nebo kde to naopak skřípe…  Třeba odhalíte zákonitosti, kterých jste si dosud nevšimli! Pokud se vám určitá kombinace rostlin, či postup osvědčí, aplikujte ho i další rok.

Pro úspěšnou kulturu na vaší zahradě je nutné naučit se jednotlivé druhy rotovat (střídat po sezonách) a tím se vyhnout vysílení půdy a ataků škůdců…

Která manželství na zahradě jsou tedy  ta šťastná?

Broskvoň + česnek
Překvapivá kombinace, která pomáhá v boji s kadeřavostí broskvoní.
Vysaďte česnek na podzim v okolí broskvoně.
Pozor, česnek se nesnese s hrachem a fazolemi (rostlinami fixujícími dusík  v půdě).

Paprika + Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)
Svazenka je medonosná rostlina z čeledi brutnákovitých, která výrazně přitahuje včely a další opylovače. Tudíž je vhodné ji vysadit  poblíž takových druhů zeleniny, z nichž se sklízí plody (fazole, rajčata, lilek ap.).

11222191_10203956421300668_5465439630894704197_n

Svazenka vysazená na okraji záhonu přitahuje k vašim plodinám opylovače a užitečný hmyz.

Jen malé upozornění: Sice se jedná o letničku, ale velice snadno a dobře se vysemeňuje, je tedy vhodné odstranit ji před vysemeněním, aby se vám v zahradě nepřemnožila. Použít ji můžete, třeba jako zelené hnojivo.

Svazenka k vašim rostlinám přitáhne mimo jiné také pestřenky,  jejichž larvy se živí mšicemi!

Rajče + bazalka + petržel
Tato trojice si také navzájem pomáhá: Rajče pomáhá petrželi vyklíčit a bazalka brání rajče před některými škůdci. Často se navíc sklízí společně:

Rajče + aksamitník (Tagetes)
Tyto dvě rostliny se k sobě hodí, obě mají stejné nároky, navíc aksamitník krásně kvete celé  vegetační období od května do října a v neposlední řadě jeho silná vůně pomáhá odhánět škůdce, např. mšice.
Naopak k rajčatům se nehodí rostliny fixující vzdušný dusík (např. čeleď bobovitých: hrách, fazole…). Přemíra dusíku v půdě působí snížení produkce a úbytek chuti rajčat.

11148431_10203956420220641_4774678699263812423_n

Aksamitník zeleninový záhon krásně ozdobí 🙂

A která manželství zažádají o rozvod?

Následující kombinace se navzájem z různých důvodů nemají v lásce. Navzájem si konkurují, mají odlišné nároky, přímo se odpuzují, nebo ovlivňují klíčivost a růst…

Absint/ pelyněk + cokoliv  – Pelyněk ve svém okolí blokuje klíčivost semen.
Cibule, česnek, pórek ap. + rostliny z čeledi bobovitých (hrách, fazole ap.)
Zelí + jahodník, rajče, cibule, měsíček, pórek, ředkvičky
Tykve + brambory
Kopr + mrkev
Rajče + brambory, fazole, okurky, řepa, hrách
Slunečnice + brambory, salát
Jahodník + brambory

Kombinací je samozřejmě daleko víc, zde jsem uvedla namátkově alespoň několik příkladů.
Máte i vy osvědčenou kombinaci plodin, či kombinaci zelenina + květina? Napište ho pro inspiraci do komentáře!

Zahrádkám zdar!

Reklamy

CHCETE MÍT ZAHRADU BEZ ŠKŮDCŮ? VYTVOŘTE PROSTOR PRO PREDÁTORY!

Trápí vás mšice a slimáci v zahradě? Víte, že si s nimi příroda dokáže sama poradit? Podíváte-li se totiž mimo zahrady, obvykle nenajdete louky zdevastované slimáky či mšicemi. Proč? Protože zde operují jejich predátoři, kteří neustále kontrolují stavy těchto „škůdců“ na patřičné úrovni.
Mšice a slimáci ve své podstatě škůdci nejsou, ve volné přírodě napadají nemocné a chřadnoucí rostliny a odstraňují je, aby udělali prostor pro rostliny nové a silnější. To je jejich přirozená role. Škůdci se stávají až v zahrádkách, kde se jednak vyskytují rostliny slabé a živořící a zadruhé zde chybí jejich predátoři.

2

Jak to vyřešit?

1. Pěstujte domácí plodiny.
Snažte se pěstovat rostliny aklimatizované na vaše klimatické a místní podmínky. Vyhněte se exotickým výstřelkům, které v našich podmínkách živoří, a tím lákají škůdce.

2. Omezte chemii (hnojiva a fytosanitární postřiky).
Ta ničí půdní mikroorganizmy a tím nabourává ochranný systém rostlin a rovnováhu v rhizosféře (viz. poznámka pod příspěvkem).

                  Zjednodušeně řečeno platí rovnice:
                  Živá půda = silné a zdravé rostliny.

3. Pěstujte silné rostliny.
To se snadno řekne, ale hůř vykoná, že? Nicméně zkuste experimentovat a vyzkoušet některý z přírodních postupů zahradničení (zahradničení bez rytí, s pomocí mulče ap.). Cokoliv, co udrží vaši půdu živou (chápejme plnou půdních mikroorganizmů), což zaručí snadnější a zdravější rostliny. Chřadnoucí a slabé rostliny uvolňují látky, které škůdce naopak přitahují a to i na velké vzdálenosti!

11057452_10203870021140718_6369170840967808848_n

Obdobná hromádka větví poslouží jako úkryt například pro ještěrky.

4. Vytvořte prostor pro predátory.
Proti slimákům vám pomohou například ježci, ještěrky, slepýš, žáby (hlavně ropuchy). Ježci si tvoří hnízda v keřích, slepýši ve starém dřevě, ještěrky v hromádkách větví…
Na naše ještěrky nikdo nesmí sáhnout, máme totiž ověřeno, že se jim společně s ropuchou daří slimáky udržet na přijatelných stavech.
Proti mšicím lze na pomoc přivolat berušky, zlatoočka či škvory. Larva berušky spořádá za den až 100 mšic! Tento brouk vyhledává zejména kopřivy, starou kůru, vytvořit můžete i obydlí pro hmyz. Zlatoočko, které kromě mšic napadá také molice a drobné housenky, vyhledává úkryt v suché slámě. Škvor si za úkryt volí suchá temná místa. Úkryt pro škvory lze vyrobit pomocí zavěšeného květináče naplněného slámou.

Zkuste to letos jinak, vždy je možné problém na zahradě řešit přírodní cestou. Ostatně tak, jak to dělaly naše babičky a prababičky…

Zahrádkám zdar!

1

Ukázka možných úkrytů pro užitečný hmyz.

Poznámka:
Vysvětlení toho, jak fungování rhizosféry narušují umělá hnojiva a postřiky vysvětlím v jednom z budoucích příspěvků, jelikož jde o poněkud komplexnější záležitost. Částečně problém zmiňuji ZDE.

7 zelených tipů do zahrádky

Po krátké pauze (člověk prostě občas potřebuje vyrazit na dovolenou 🙂 ) jsem zpět a mám pro vás 7 „zelených“ tipů do vašich zahrádek. Začíná období, kdy se vše v přírodě probouzí, většina výsevů již vzešla a na čase jsou již první sklizně (saláty a ředkvičky). Než začnete s výsadbou rajčat a dalších rostlin do volné půdy, možná se vám bude hodit následující:

1. KOPŘIVA

Sice ji považujeme za nepříjemný plevel, nicméně nám tato rostlina může na zahrádce udělat velkou službu (nemluvě o jejích léčivých účincích!). Až budete přesazovat/vysazovat vaše rostliny (například rajčata), rozložte několik rozmačkaných listů kopřivy na dno jamky v zemině. Rozkládající se listy kopřivy poslouží výborně jako zelené hnojivo a pomohou vašim rostlinám, lépe se uchytit a růst.
Z čerstvých listů je možné si připravit macerát, který lze použít jako hnojivo bohaté na dusík. (1 kg listů namočte do 10 l vody. Promíchávejte každé dva dny do doby, až se přestanou tvořit bublinky, to trvá zhruba 10 dní. Roztok přefiltrujte. A máte hotovo :-D.)

DSCF3697

Kopřiva může být v zahradě užitečná.

2. MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ

Tuto rostlinku „našich babiček“  si velice snadno namnožíte semeny a roste téměř sama. Její krásné květy vás budou těšit až do zámrazu (v posledních letech někdy i v lednu) a šikovnější si z ní mohou vyrobit domácí mast. Nicméně jak nám měsíček pomůže na zahradě?  Vysazený mezi zelím a rajčaty pomáhá odpuzovat škůdce těchto plodin.

3. AkSAMITNÍK, AFRIKÁN (TAGETES)

Kdo by neznal rostlinku, jejíž vůně je nezaměnitelná. Vybrat si můžete z mnoha barevných variant a z několika velikostí. Moje babička je s oblibou sázela mezi růže a babička mého muže je vysazuje k rajčatům. Proč?  Protože jejich vůně z nějakého důvodu odpuzuje škůdce (zejména mšice a hlístice) a podporuje růst rajčat. Navíc v záhonu nadělá velkou parádu.

4. REBARBORA (REVEŇ)

Rovněž tato rostlina asi není nikomu cizí. Mnozí ji pěstujeme na zahrádkách, protože se z jejích řapíků dá vyrábět typicky nakyslé želé, marmeláda, či koláče. Nicméně i rebarbora může být významným pomocníkem v zahradě. Dá se z ní totiž velice snadno vyrobit postřik, který odpuzuje hmyz a zejména mšice!
Použít ho můžete rovněž na ošetření póru proti vrtalce pórové.
Rebarborový nálev je možné bezpečně použít na všechny rostliny obvykle napadené mšicemi: ovocné stromy, růže, keře, trvalky… Případně lze použít na rostliny póru, jako účinná látka proti vrtalce.
Postup přípravy nálevu:
Nechte macerovat 1-1,5 kg listů rebarbory v 10 l vody po dobu přibližně 72 h.
Roztok přefiltrujte. Pomocí rozstřikovače aplikujte na rostlinu.
Další možností je ponořit listy přímo do vařící vody, což urychlí proces macerace. Potom lze nálev použít již po 24 h louhování.

5. LICHOŘEŘIŠNICE

Plazivá rostlina, která svými květy zkrášlí vaši zahradu a zároveň přitahuje mšice. Tím je odláká od vaší zeleniny. I taková služba se cení.

Lichořeřišnice

Lichořeřišnice

6. LEN

Tato něžná rostlinka se bude hodit v brambořišti, odpuzuje totiž mandelinky. Podobný účinek má také již zmíněná lichořeřišnice.

7. VONNÉ BYLINKY

Nezapomeňte i na další rostliny uvolňující vonné silice: Bazalka, Levandule ap.,  které také odpuzují škodlivý hmyz.  Levandule zahání mšice a mravence. Její květy mají naproti tomu v oblibě motýli. Bazalka zase nevoní všemožným mouchám a muškám, vysazuje se proto spolu s rajčaty a cuketami.

Listy levandule.

Listy levandule

Všem zahrádkám zdar!