CHCETE MÍT ZAHRADU BEZ ŠKŮDCŮ? VYTVOŘTE PROSTOR PRO PREDÁTORY!

Trápí vás mšice a slimáci v zahradě? Víte, že si s nimi příroda dokáže sama poradit? Podíváte-li se totiž mimo zahrady, obvykle nenajdete louky zdevastované slimáky či mšicemi. Proč? Protože zde operují jejich predátoři, kteří neustále kontrolují stavy těchto „škůdců“ na patřičné úrovni.
Mšice a slimáci ve své podstatě škůdci nejsou, ve volné přírodě napadají nemocné a chřadnoucí rostliny a odstraňují je, aby udělali prostor pro rostliny nové a silnější. To je jejich přirozená role. Škůdci se stávají až v zahrádkách, kde se jednak vyskytují rostliny slabé a živořící a zadruhé zde chybí jejich predátoři.

2

Jak to vyřešit?

1. Pěstujte domácí plodiny.
Snažte se pěstovat rostliny aklimatizované na vaše klimatické a místní podmínky. Vyhněte se exotickým výstřelkům, které v našich podmínkách živoří, a tím lákají škůdce.

2. Omezte chemii (hnojiva a fytosanitární postřiky).
Ta ničí půdní mikroorganizmy a tím nabourává ochranný systém rostlin a rovnováhu v rhizosféře (viz. poznámka pod příspěvkem).

                  Zjednodušeně řečeno platí rovnice:
                  Živá půda = silné a zdravé rostliny.

3. Pěstujte silné rostliny.
To se snadno řekne, ale hůř vykoná, že? Nicméně zkuste experimentovat a vyzkoušet některý z přírodních postupů zahradničení (zahradničení bez rytí, s pomocí mulče ap.). Cokoliv, co udrží vaši půdu živou (chápejme plnou půdních mikroorganizmů), což zaručí snadnější a zdravější rostliny. Chřadnoucí a slabé rostliny uvolňují látky, které škůdce naopak přitahují a to i na velké vzdálenosti!

11057452_10203870021140718_6369170840967808848_n

Obdobná hromádka větví poslouží jako úkryt například pro ještěrky.

4. Vytvořte prostor pro predátory.
Proti slimákům vám pomohou například ježci, ještěrky, slepýš, žáby (hlavně ropuchy). Ježci si tvoří hnízda v keřích, slepýši ve starém dřevě, ještěrky v hromádkách větví…
Na naše ještěrky nikdo nesmí sáhnout, máme totiž ověřeno, že se jim společně s ropuchou daří slimáky udržet na přijatelných stavech.
Proti mšicím lze na pomoc přivolat berušky, zlatoočka či škvory. Larva berušky spořádá za den až 100 mšic! Tento brouk vyhledává zejména kopřivy, starou kůru, vytvořit můžete i obydlí pro hmyz. Zlatoočko, které kromě mšic napadá také molice a drobné housenky, vyhledává úkryt v suché slámě. Škvor si za úkryt volí suchá temná místa. Úkryt pro škvory lze vyrobit pomocí zavěšeného květináče naplněného slámou.

Zkuste to letos jinak, vždy je možné problém na zahradě řešit přírodní cestou. Ostatně tak, jak to dělaly naše babičky a prababičky…

Zahrádkám zdar!

1

Ukázka možných úkrytů pro užitečný hmyz.

Poznámka:
Vysvětlení toho, jak fungování rhizosféry narušují umělá hnojiva a postřiky vysvětlím v jednom z budoucích příspěvků, jelikož jde o poněkud komplexnější záležitost. Částečně problém zmiňuji ZDE.

Reklamy

Zahrada bez rytí?

Před časem se ze mě stal zahradník bez zahrady, když jsme museli na čas opustit náš domov a přestěhovat se do severní Francie. Rozhodla jsem se využít mého pobytu zde, k nabytí nových zkušeností a informací a stal se ze mne zahradník teoretik. Shodou náhod jsem se postupně dostala na stopu tzv. „přírodnímu zahradničení“, které je zde ve Francii hodně propagováno. Při jedné z mých návštěv místní knihovny jsem narazila na knihu francouzského agronoma Jean-Marie Lespinasse s jednoduchým názvem Přírodní zahrada (Le jardin naturel). Ačkoliv jsem k ní zprvu přistupovala se značnou skepsí, musím říci, že tato kniha a metoda zahradničení v ní popsaná, mě velice inspirovala.
Mám za to, že tak jako by měl každý majitel se svým psem projít alespoň základním výcvikem, aby se jeho  zvířecí miláček v budoucnu nestal hrozbou pro svoje okolí, měl by i každý zahradník projít alespoň základním školením, aby svým jednáním neškodil. Když občas čtu, co někteří „zapálení“ zahradníci provádí na svých zahradách, srdce se mi svírá. Nedávno se kdosi v jedné s diskuzí ptal, jak to tedy má udělat, aby se zbavil plevele a přitom nepoužil „chemii“. Odpověď není zcela jednoduchá. Přírodní zahradničení totiž nenabízí prostředky, které aplikujete a máte hotovo. Nicméně metoda pana Lespinasse slibuje, že se ve finále na zahradě nadřete o mnoho méně, vaše úroda bude stejná, možná i vyšší a ještě ušetříte. Nevěříte? On totiž na své zahradě aplikuje zahradničení bez rytí, bez okopávání, s využitím  kompostu a mulče, pěstování na vyvýšených záhonech, ve smíšených a střídavých kulturách…
První, nad čím by se každý zahradník měl zamyslet je jeho půda. Zemina není jen neživá hmota, jak by se na první pohled mohlo zdát. Právě naopak! Obývají ji milióny mikroorganizmů, mikroskopických hub, brouci, žížaly… Zkrátka půda je plná života. Čím více ho v půdě je, tím úrodnější může být!  Naopak, pokud tento život budeme decimovat (používáním chemických herbicidů, pesticidů, hnojiv ap.), půda úrodná nebude… Udává se, že nejúrodnější půdou je ta lesní, kde půdní mikroorganismy pracují sami, bez zásahů člověka.
Složení života v zemi se s hloubkou mění. Při povrchu žijí organismy, které k potřebují kyslík. Ti svojí činností vytvářejí trvalou vrstvičku humusu. Ve větších hloubkách najdete bohatou půdní mikroflóru. Ta tvoří mimo jiné tzv. rhizosféru a napomáhá přeměně látek a prvků obsažených v půdě, aby je rostliny mohly přijímat svými kořeny. Pro vaši představu to funguje podobně, jako bakterie v našem trávicím traktu, které pomáhají rozkládat živiny a ty je pak naše tělo schopno zpracovat. Pokud rostlinu pohnojíte kupovaným tekutým hnojivem, je to stejné, jako když člověk dostává výživu kapačkou.
Když zahradu zryjete, dojde k převrácení půdy a mikroorganizmy vyžadující k životu kyslík se ocitnou pod zemí a naopak. Potrvá nějaký čas než půdní mikroflóra vzniklou nerovnováhu opět překoná a její fungování je tak načas narušeno. Vaše půda se tím paradoxně stane méně úrodnou, než byl její původní potenciál.
Ač se to zdá neuvěřitelné, je daleko lepší půdu nerýt. Spolu s trvalým zakrytím vegetací či mulčem to vyvolá základní změnu v jejím fungování. Permanentní zakrytí půdy ve spojení se smíšenou a střídavou kulturou pěstovaných rostlin jsou nezbytné kroky k obnovení přirozeného fungování, které půdě umožnilo přetrvat do dnešních dnů v oblastech bez zásahu člověka.

To be continued 🙂

Úvodní fotografie:  Image courtesy of Clare Bloomfield, nuchylee and Simon Howden at FreeDigitalPhotos.net