I zahradník se někdy mýlí…

…a občas leccos zapomene i z těch základních znalostí…

Zdravím vás po návratu z mého putování Francií, které bylo sice nesmírně krásné, ale zároveň také vyčerpávající. Přemýšlela jsem nad tématem dnešního příspěvku a inspirací se mi staly některé zahradnické neznalosti, které se objevují v tématických internetových diskusích. Vždy se to snažím brát s nadhledem, ale jelikož se některé dotazy notoricky opakují, možná by bylo vhodné trocha ujasnění.
Vybrala jsem pro dnešek následující dvě témata:

11412405_10204121259261514_4515385887591772101_n

Životní cyklus slunéčka sedmitečného

1. CO MI TO LEZE PO KYTKÁCH ZA POTVORU

Pokud bych si vedla statistiku, tak toto by byl dotaz, který by se jasně probojoval do TOP 10. Ať již následuje fotografie jakéhokoliv tvora, někteří zahradníci mají zkrátka obavu, že cokoliv se v jejich zahradě jen mihne, hned musí nutně škodit (zvláště pokud to nevyhovuje jejich estetickému cítění). Přitom odhadem 99% hmyzu (a podobné havěti) ničemu na zahradě neškodí a naopak mnohdy je nám zahradníkům ku prospěchu.
Trochu mi to připomíná rozhovor s mým tříletým synem:
Syn: „Mami, tady je pavouk, můžu ho zabít?“
Já: „Ne, nech ho být, pavouk je užitečný.“
Syn: „Ale jak to? Vždyť je tak ošklivý!…“
Nejčastěji se v této době ve spojení s tímto dotazem objeví fotografie berušky neboli slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata), které Wikipedie považuje za jednoho z nejznámějších brouků v Evropě. Ono, berušku ve stádiu dospělce rozezná již dvouleté dítě, ale jelikož se jedná o hmyz, prochází tento roztomilý brouček přechodným stádiem larvy (a následně kukly). Právě ona „ohavná“ larva je často terčem zahradníkovi (ničím nepodložené) nenávisti. Přitom právě tato „potvora“ dokáže zkonzumovat (předtím než se zakuklí) až 600 mšic a ve stádiu dospělce v tom vesele pokračuje! Díky tomu jsou beruška a její larva považovány za jednu z nejúčinnějších biologických zbraní v boji proti tomuto i jiným škůdcům.
Proto, až příště na svých rostlinách objevíte tuto drobnou šedou potvůrku (nejčastěji poblíž místa napadeného mšicemi), nesahejte hned po postřiku a to ani po tom na mšice! Nechte tento zázrak přírody v klidu vykonávat svou práci a zatím, co ona bude vesele baštit, vy ušetříte peníze i životní prostředí.

20998_10204121999560021_4516726764396787577_n

Kukla slunéčka

2. POMOC, MRAVENCI MI KONZUMUJÍ PIVOŇKY!

Mravenci jsou taktéž v hledáčku zájmu zahradníkům, a to ne vždy oprávněně. Ano, mravenec je všežravec a součástí jeho potravy mohou být semena (v oblibě má zvláště semena mrkve), někteří napadají mladé semenáčky, jiní rostliny „podrývají“ chodbičkami svých obydlí a častou mravenčí kratochvílí je chov mšic pro jejich medovici (ty si ochraňují a roznášejí je).
Pokud mravenci osídlí vaše záhony je možné proti nim přiměřeně zakročit. Pokud nechcete, aby vám nosili mšice na stromky, pomohou lepivé pásky, či nátěr lepem. Ostatní rostliny mohou ochránit listy silně vonných bylinek (levandule, meduňka…). Pokud máte mraveniště ve skleníku, zkuste je vypudit vodou: Rozhrňte mraveniště a zalijte jej větším množstvím vody. To můžete několikrát opakovat, dokud to mravenci nevzdají a nepřestěhují se o kousek dál. Možné je použít pár kapek terpentýnu, výluh z citronové meduňky, nebo esenciální olej z levandule, které mravencům příliš „nevoní“.
Mnozí zahradníci si ale neuvědomují pozitiva, která mravenci v zahradě přinášejí a to zejména tím, že predují (loví) značné množství hmyzu, včetně různých škůdců, housenek ap. Proto, pokud se vám mravenci nestěhují přímo do záhonu, nebojujte proti nim.
Jejich ochranného přínosu jsou si vědomy i samy rostliny a často k sobě mravence záměrně přitahují (vytvářejí s nimi symbiotický vztah). Například na řapících listů třešní často naleznete malé červené měchýřky uvolňující nektar, který láká právě mravence. Ti na oplátku strom chrání před nájezdy housenek. V tropech byste narazili dokonce na specializované myrmekofilní rostliny, které mravencům nabízejí ubytování uvnitř svých stonků!
Častým dotazem v zahradnických diskusích je téma mravenci na poupatech pivoněk. Mnozí zahradníci neváhají sahat po různých postřicích v děsu, že je ti drobní tvorečci připraví o zbožňované květy… Ale jde o zbytečnou paniku, dokonce to ani neznamená, že mravenci na pivoňku stěhují mšice. Jde o to, že rozvíjející se poupata uvolňují sladký nektar (sáhněte se na ně a ochutnejte), kterým mravence lákají za tím účelem, aby je chránili před housenkami a jinými škůdci! Žádný zásah z vaší strany proto není zapotřebí!

DSCF7574 (2)

Poupata pivoněk uvolňují sladký nektar lákající mravence…

O vztahu mravenců a rostlin vyšel obsáhlý článek v časopise Živa, jehož autorem je Pavel Kovář. Je to čtivo možná trochu odbornější, ale doporučuji přečíst, hodně si ohledně mravenců rozšíříte obzory. Článek najdete ZDE.

Na závěr chci říci, že zahradník by si měl uvědomit, že každá „potvora“ má na zahradě nějakou funkci a ne vždy to musí nutně znamenat, že se jedná apriori o škůdce. Dříve než začněte své rostliny bezhlavě chemicky ošetřovat, přemýšlejte, pátrejte a nebo se i zeptejte. Možná bude vaše otázka triviální a možná si vysloužíte i spršku opovržení od těch zkušenějších, ale berte to s nadhledem, stále je co se učit a i zahradník se někdy mýlí…

Krásný den a zahrádkám zdar!

Reklamy

O šťastných manželstvích na zahradě

Tak jako mezi lidmi,  jsou i některá spojení mezi rostlinami šťastná a jiná katastrofická. Pokud plánujete zahrádku, je dobré se zamyslet nad tím, kde kterou rostlinu vysadíte a jakou další jí zvolíte za sousedku. Ať jde o zeleninu nebo květinu, jsou druhy, které se:
1. snášejí neutrálně, tj. navzájem se neomezují, mají podobné nároky ap.,
2. „milují“, navzájem si vypomáhají s opylením či se škůdci ap.,
3. „nesnášejí“, navzájem si konkurují ap.
Podobných variet existuje mnoho a zahradník si je často vysleduje úplně sám , prostým sledováním chování a interakcí druhů, které pěstuje. Věnujte pravidelně určitý čas sledování vaší zahrady, jednotlivé postřehy si zapisujte a vyhodnocujte, co se osvědčilo, nebo kde to naopak skřípe…  Třeba odhalíte zákonitosti, kterých jste si dosud nevšimli! Pokud se vám určitá kombinace rostlin, či postup osvědčí, aplikujte ho i další rok.

Pro úspěšnou kulturu na vaší zahradě je nutné naučit se jednotlivé druhy rotovat (střídat po sezonách) a tím se vyhnout vysílení půdy a ataků škůdců…

Která manželství na zahradě jsou tedy  ta šťastná?

Broskvoň + česnek
Překvapivá kombinace, která pomáhá v boji s kadeřavostí broskvoní.
Vysaďte česnek na podzim v okolí broskvoně.
Pozor, česnek se nesnese s hrachem a fazolemi (rostlinami fixujícími dusík  v půdě).

Paprika + Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia)
Svazenka je medonosná rostlina z čeledi brutnákovitých, která výrazně přitahuje včely a další opylovače. Tudíž je vhodné ji vysadit  poblíž takových druhů zeleniny, z nichž se sklízí plody (fazole, rajčata, lilek ap.).

11222191_10203956421300668_5465439630894704197_n

Svazenka vysazená na okraji záhonu přitahuje k vašim plodinám opylovače a užitečný hmyz.

Jen malé upozornění: Sice se jedná o letničku, ale velice snadno a dobře se vysemeňuje, je tedy vhodné odstranit ji před vysemeněním, aby se vám v zahradě nepřemnožila. Použít ji můžete, třeba jako zelené hnojivo.

Svazenka k vašim rostlinám přitáhne mimo jiné také pestřenky,  jejichž larvy se živí mšicemi!

Rajče + bazalka + petržel
Tato trojice si také navzájem pomáhá: Rajče pomáhá petrželi vyklíčit a bazalka brání rajče před některými škůdci. Často se navíc sklízí společně:

Rajče + aksamitník (Tagetes)
Tyto dvě rostliny se k sobě hodí, obě mají stejné nároky, navíc aksamitník krásně kvete celé  vegetační období od května do října a v neposlední řadě jeho silná vůně pomáhá odhánět škůdce, např. mšice.
Naopak k rajčatům se nehodí rostliny fixující vzdušný dusík (např. čeleď bobovitých: hrách, fazole…). Přemíra dusíku v půdě působí snížení produkce a úbytek chuti rajčat.

11148431_10203956420220641_4774678699263812423_n

Aksamitník zeleninový záhon krásně ozdobí 🙂

A která manželství zažádají o rozvod?

Následující kombinace se navzájem z různých důvodů nemají v lásce. Navzájem si konkurují, mají odlišné nároky, přímo se odpuzují, nebo ovlivňují klíčivost a růst…

Absint/ pelyněk + cokoliv  – Pelyněk ve svém okolí blokuje klíčivost semen.
Cibule, česnek, pórek ap. + rostliny z čeledi bobovitých (hrách, fazole ap.)
Zelí + jahodník, rajče, cibule, měsíček, pórek, ředkvičky
Tykve + brambory
Kopr + mrkev
Rajče + brambory, fazole, okurky, řepa, hrách
Slunečnice + brambory, salát
Jahodník + brambory

Kombinací je samozřejmě daleko víc, zde jsem uvedla namátkově alespoň několik příkladů.
Máte i vy osvědčenou kombinaci plodin, či kombinaci zelenina + květina? Napište ho pro inspiraci do komentáře!

Zahrádkám zdar!