První máj v komunitní zahradě

První máj je ideální čas na to uspořádat zahradní slavnost. V komunitní zahradě Jardin du Poteau Rose ve Villeneuve d´Ascq si to vzali k srdci a uspořádali malou oslavu spojenou s aktivitami pro malé i velké. Měla jsem možnost se akce zúčastnit a nyní vám mohu přinést alespoň trochu inspirace, kterou jsme během návštěvy načerpala ;-).

20150501_123123  11178371_10203870019420675_7242028161661932457_n

Villeneuve d´Ascq je malé město tvořící součást rozlehlé aglomerace severofrancouzského města Lille. Poteau Rose je jednou ze zhruba dvanácti komunitních zahrad, které se nacházejí na území Lille a jeho nejbližším okolí. Asociace, která zahradu provozuje vznikla již v roce 2004 a díky vytrvalosti jejích členů byla v roce 2007 sepsána klíčová dohoda s městem o pronájmu pozemku v srdci obytné čtvrti. Zelený prostor o rozloze tisíc metrů čtverečních se tak mohl začít měnit v ekologickou a experimentální zahradu.
Podstatné je zdůraznit, že jde o zahradu komunitní, otevřenou všem lidem (a nemusí jít jen o obyvatele z okolí), kteří sami nevlastní zahradu a chtěli by zahradničit. Aplikují se zde výhradně ekologické postupy (bez hnojiv a postřiků) a veškeré práce se dělají společně. Z úrody členové se připravují jídla pro společná setkání a  zahradní oslavy členů asociace a příznivců zahrady.

20150501_122951 20150501_123004

Jak již bylo uvedeno, je zahrada zejména experimentem lidí nadšených pro přírodní zahradničení. Z velké části se jedná  o zahradnické laiky,kteří sami přiznávají, občas postupují jednoduše stylem pokus-omyl. Pokud se některá rostlina či postup osvědčí, je zachovám. Jedním z cílů asociace je, kromě osvěty týkající se ekologického zahradničení, zejména sbližování lidí a tvorba komunity.

20150501_134459 20150501_134404

V zahradě je vysazeno několik druhů ovocných stromů, drobné bobuloviny, pěstuje se zde zelenina a bylinky. Své místo tu najdou i rostlinky okrasné. Pěstuje se na záhonech klasických i vyvýšených, testuje se použití mnoha mulčovacích materiálů (opadané listy, sláma, seno, čerstvá tráva…). Záhony lemují úseky s volně rostoucími divokými rostlinami, sloužící jako úkryt pro užitečný hmyz a živočichy. Najdete zde domečky pro samotářské včely a hmyz či úkryt pro škvory. Nechybí ani kompost, kam lidé z okolí mohou nosit kuchyňský odpad.

20150501_124001

Ukázka jedlých divokých rostlin v zahradě… Víte, že z mladých listů lípy lze udělat salát?

V zahradě se pravidelně pořádají kurzy pro zájemce o přírodní zahradničení, konají se tu etnobotanické prezentace, svůj záhon zde mají děti z blízké školky, určovat rostliny sem chodí studenti medicíny z místní univerzity. To je jen malý výčet aktivit, které činí ze této zahrady živý komunitní prostor.

20150501_122849 20150501_114639

Za sebe mohu říci, že ať do zahrady zavítá kdokoliv, setká se tu s vřelým a přátelským přijetím. Zahradníci jsou připraveni vám poradit i pomoci a velice ochotně s vámi diskutují. Takový pocit sounáležitosti, jaký jsem zažila zde, je v naší moderní a přetechnizované společnosti vzácný.

Zahrádkám (nejen těm komunitním) zdar!

20150501_123036

Úkryt pro samotářské včely

Založit si vlastní kompost – jednoduché

Tuto sobotu jsem se zúčastnila zahájení provozu veřejného kompostu v nově založené komunitní zahradě v sousedním městě Roubaix. Setkání to bylo velice milé a přátelské a já odcházela plna energie, inspirace a informací. Zahradu provozují místní dobrovolníci a nadšenci pro přírodní styl zahradničení v duchu permakultury.

Zahrada se tu rodí doslova z ničeho. Prostor, který byl dosud využíván pouze jako odkladiště rostlinného odpadu z blízkého parku, se místní nadšenci chystají proměnit v úrodný kout, kde si obyvatelé z okolí budou moci natrhat drobné ovoce (již byly vysazeny maliny, rybíz ap.), nebo vypěstovat vlastní zeleninu na vyvýšených záhonech, které se zde chystají během jara vybudovat.
Zahrada se řídí jasnými pravidly:
– Používání chemických látek (herbicidy, pesticidy, hnojiva…) není povoleno!
– Veškeré plochy zahrady budou trvale zakryté mulčem či rostlinami, aby nedocházelo k erozi půdy a poškozování půdní mikroflóry (např. mrazem). Prozatím jsou nevyužité plochy zakryty kartonem, který brání mimo jiné prorůstání plevele a láká půdní organizmy, které napomáhají procesu rozkladu organického materiálu. Na kartonu je rozložen mulč – materiál z blízkého parku (suché jehličí, listy a jiný rostlinný odpad).
– Zemina v zahradě se neryje, ani se jinak nenarušuje půda, aby půdní mikroorganizmy spolu s žížalami ap. mohly půdu nerušeně přetvářet a kypřit přirozenou cestou.
– Založen byl veřejný kompost.
– Před tím, než dojde k zúrodnění půdy, bude se část rostlin pěstovat na tzv. lasagnových záhonech.

10991608_551729814930792_6363443197202469016_o

Kompost byl zbudován svépomocí z dřevěných palet. Vnitřní prostor je rozčleněn do tří oddílů (viz. fotografie):
1. Kde se mísí surový rostlinný materiál, kuchyňský odpad (šlupky, vaječné skořápky atd.) spolu se suchým listím, slámou, kartonem ap.
2. Kde se uchovává zralý kompost, výsledný produkt.
3. kde se skladuje suchý materiál (listy ap.), který se přimíchává k surovému rostlinnému materiálu.

kompost

Koncepce kompostu je zcela jednoduchá a při dodržení několika jednoduchých pravidel jej zvládne každý. Navíc se zde výtečně uplatní odpad z kuchyní obyvatel z okolí, který by jinak skončil v odpadcích. Díky zkompostování  podpoří  další generace rostlin, ovoce a zeleniny.
Tvorba takového kompostu trvá 6 měsíců až jeden rok. Výsledkem je odlehčená tmavá půda plná živin, které se nevyrovná žádná  komerčně prodávaná zemina. Další výhodou je to, že zahradník má kontrolu a přehled o tom, co bylo k tvorbě  kompostu použito. Cenové náklady jsou navíc takřka nulové.

Ačkoliv se komunitní zahrada v Roubaix teprve rodí, rozhodně stojí zdejší koncept za následování.

Fotografie Asso Artborescence