O semenaření potřetí…

Semenařit rostliny je snadné. Ale… Pokud chceme, aby výsledek byl uspokojivý, je dobré osvojit si alespoň základní povědomí o tom, jak to funguje. Proto mám pro vás v pořadí třetí díl příspěvků věnovaných semenaření obecně.

Rostliny cizosprašné

Většina druhů pěstované zeleniny jsou rostliny cizosprašné – pro správnou produkci semen potřebují pyl pocházející z květu jiné rostliny téhož druhu. Pyl přenáší hmyz nebo vítr.
U těchto rostlin může dojít k nechtěnému křížení přenosem pylu z květu jiné odrůdy či dokonce jiného druhu! Některé druhy, se mohou křížit i na vzdálenost několika kilometrů a to nejen s dalšími kulturními odrůdami, ale s divokými druhy (např. mrkve a brukvovité rostliny)!
Při semenaření se proto snažíme nechtěnému křížení zabránit.
Je vhodné pěstovat vždy jen jednu odrůdu daného druhu.
K cizosprašným druhům zeleniny patří: mrkev, celer, petržel, zelí, cibule, pór, ředkvičky, řepa, špenát…

DSCF9521

Cizosprašné druhy zahradních plodin: mrkev a vodnice

Rostliny samosprašné

Rostliny samosprašné (asi 20% druhů) mají obvykle jednotlivé květy, které se opylují vlastním pylem. Ačkoliv k nechtěnému křížení s jinou odrůdou stejného druhu u samosprašných rostliny dochází jen velmi vzácně, doporučuje se rostliny odlišných odrůd oddělovat vzdáleností minimálně 2 -10 m. Mezi samosprašné druhy zeleniny patří: hrách, fazol, saláty, rajčata…

DSCF9504

Mezi samosprašné druhy patří například rajčata

Dvouleté rostliny

Plodiny jako například mrkev, cibule, či pór jsou rostliny dvouleté.  V prvním roce tvoří zásobní orgán (cibule, bulvy apod.), které se sklízejí jako zelenina. Rostliny uchované do dalšího roku vykvetou a vytvoří semena.
Jedince, z nichž chceme sklízet semena (semenice) je nutné vhodným způsobem přezimovat dle místních podmínek buď přímo na záhonu, ve sklepě, či jiném bezmrazém místě. Druhým rokem na jaře je znovu vysadíme, necháme vykvést a posbíráme semena.

DSCF9509 - kopie (2)

Cizosprašný a dvouletý je také pór

Jednoleté rostliny

Jednoleté druhy kvetou a vytváří semeno již v roce výsevu, odpadá u nich nutnost přezimování. Na semeno mají některé jednoleté druhy delší vegetační dobu než při pěstování na konzum, sejeme je tedy raději již brzy na jaře (ředkvičky).

Mezi jednoleté zeleniny patří salát, hrášek, fazole, rajčata, špenát, ředkvičky apod.

DSCF9514 - kopie (2)

V pozadí jednoletý hrách…

Začínáte?

Zkuste si namnožit semenářsky jednoleté a samosprašné druhy, např. salát, rajčata, hrášek nebo fazole.
Nevíte kam pro semínka? Zkuste nejbližší Semínkovnu 😉 

Zmeškali jste první dva příspěvky o semenaření?

Najdete je zde:
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/06/02/o-seminkareni/
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/10/11/o-semenareni-podruhe/

Všem semenářským začátečníkům přeji mnoho zdaru!

Klára

Zelená dálnice pro hmyz uprostřed města…

Jednou ze zásadních povinností člověka v dnešní době je zejména pěstovat a udržovat  BIODIVERZITU. Proč?

Protože jedině vysoká biodiverzita zaručí rovnováhu a přijatelné životní prostředí pro nás a hlavně pro ty, kteří přijdou po nás. Pro podporu biodiverzity není zapotřebí velkých gest a vzletných projevů v kongresových centrech. Tu moc něco změnit, byť by šlo jen o maličkost, má každý z nás. Vyzkoušejte například semenaření, udržování starých odrůd zemědělských plodin, výsadbu stromů, pěstování kvetoucích luk namísto trávníků… Skutečně je toho mnoho, co můžeme udělat a i malé zlepšení je cesta tím správným směrem. Jeden takový malý krůček správným směrem vám chci dnes představit.

Název příspěvku se může možná zdát matoucí, nicméně zcela popisuje novou iniciativu, která vznikla nedávno v srdci Paříže. Jako jedna z iniciativ doprovázejících COP21 vznikla počátkem prosince, uprostřed zimy,  v ulici rue d’Alsace zelená „dálnice“, která  přináší přírodu do betonové pouště čtvrti, kde neroste ani jediný strom. Jedná se o zelenou stěnu tvořenou recyklovanými dřevěnými paletami, které jsou vždy po dvou spojené, vyplněné zeminou a osázené rostlinami. Palety jsou připevněné na kovové sloupy lemující ulici.

Cílem této akce, na které se aktivně podílejí i obyvatele okolních domů, je zprostředkovat zeleň a biodiverzitu do šedých ulic, kde dosud žádná veřejná zeleň nebyla. Palety jsou řazeny v řadě vedle sebe a tvoří zelený pruh  umožňující hmyzu se přesouvat z jedné strany ulice na druhou. Variabilita vysazených květin bude lákat širokou škálu  (nejen) hmyzích návštěvníků. Zároveň aktivně zapojuje občany z okolí, kteří se  během tří půldenních workshopů podíleli na konstrukci „dálnice“ a přislíbili také její následnou údržbu. Jelikož v této čtvrti dosud zeleň chyběla, jsou lidé ze zelených stěn nadšeni.

Autoři nápadu a organizátoři konstrukce zelené „dálnice“ pro hmyz  jsou agentura Oïkos a studio Small bang. Jelikož je jejich cílem, aby podobné projekty vznikaly i jinde, umístili na internet volně dostupný návod na sestaveních obdobných stěn, včetně seznamu doporučených druhů rostlin, které se do obdobné stěny hodí. takže pokud vás jejich počin inspiroval, neváhejte, oslovte místní radnici a vytvořte podobnou zelenou výzdobu i ve vašem městě ;-).

Návod na sestavení zelené stěny z palet.

Zahrádkám a městským ulicím zdar!

Klára

 

Zdroj úvodního obrázku: Sophie Tallois

O semenaření podruhé…

Proč produkovat své osivo?

Hlavním důvodem je produkce osiva odpovídajícího vašim vlastním kritériím (velikost plodů, chuť, ranost apod.). Vámi pěstované rostliny se mohou postupně adaptovat na podmínky vaší zahrady a tím být odolnější proti chorobám a škůdcům. Díky tomu je možné postupně zcela přestat používat ochranné postřiky či chemická hnojiva.
Domácí semenaření je cesta k uchovávání a spoluvytváření odrůd rostlin, které můžeme předat svým potomkům. Vlastní produkcí osiva rovněž ušetříte nemalé finanční náklady, přispíváte k zachování biodiverzity v podobě jedinečných variet, místních či tradičních odrůd… Podrobněji jsem o důvodech k domácímu semenaření psala ZDE.

DSCF9521

Z našeho dědictví…

I v České republice lze nalézt řadu krajových či starých odrůd zeleniny, které si zahradníci a zemědělci po mnoho let předávali z generace na generaci. Příkladem lze jmenovat: celer „Pražský obří“, okurky nakladačky „Znojemské“ či „Mělnické“…
Je jen na nás je (znovu)objevovat, pěstovat a uchovávat pro další generace!

Bibliografiebrozsem

Dostálek a kol.:
Pěstujeme si vlastní semínka

Zde se dočtete základní informace o semenaření, o obecných semenářských postupech a také o tom, jak semenařit jednotlivé plodiny.

(zakoupíte na gengel.cz)

Zdroje osiva

Získat pro začátek vhodné nehybridní osivo je někdy oříšek. Jako ve všem i zde platí heslo: Kdo hledá, najde!  Existuje několik online skupin, kde se občas nabídka osiva na výměnu objeví. Sem tam jsou organizovány i větší veřejné burzy. Pro semínka si samozřejmě můžete zajít i do nejbližší Semínkovny ve vašem okolí.
Kromě výměny v Semínkovnách  můžete osivo získat také zde:

Gengel, o.p.s. – gengel.cz
Semenaření – semenareni.webnode.cz
Potravinové zahrady – www.potravinovezahrady.cz

Každopádně je vhodné před začátkem semenaření si o postupech něco málo přečíst, aby jste se vyhnuli zklamání. Nicméně, zvládli to naše babičky, proto to zvládneme i my!

DSCF9520

Na co si dát pozor?!!

  1. Nesemenařte semena získaná z hybridních rostlin!

    Hybridní rostliny se označují obvykle značkou F1. V dnešní době tento typ osiva převládá a většina osiva rajčat, paprik, okurek… je hybridních.
    Proč to vadí?
    Protože v přírodě bohužel platí pravidla genetiky: Zkříží-li se dvě odrůdy, má první generace jejich potomků (F1) shodné vlastnosti. Pokud ale tuto generaci dále křížíte, získáte potomstvo (F2), které již nebude ve svých vlastnostech jednotné. Sice je jistá šance, že část semen ponese totožné vlastnosti jako F1 generace, ale zbytek ponese vlastnosti různorodého charakteru, což vůbec nemusí odpovídat vašim potřebám…
    Proto: Semínka z rostlin hybridních, či získaná ze zakoupené zeleniny není vhodné semenařit. Pro semenaření vždy volte odrůdy o nichž s jistotou víte, že nejsou hybridní!

  2. Nesemenařte semena získaná z „vyběhlic“.

    Plodiny jako mrkev jsou záludné, jelikož tvoří semena až v druhém roce (v prvním se tvoří kořen, který se sklízí jako zelenina). Pokud se stane, že mrkev tzv. vyběhne do květu již v prvním roce (nevytvoří kořen ke sklizni), může se leckdo zaradovat, že ušetří čas a sklidí semínka dříve.
    Proč to vadí?
    Semínka z vyběhlic totiž ponesou vlastnosti vyběhlice a s velkou pravděpodobností z nich vyrostou opět vyběhlice. Tudíž nebudou tvořit kořen (v případě mrkve), kvůli němuž plodinu pěstujeme…
    Proto: Předčasně kvetoucí rostliny hoďte na kompost či domácím zvířatům. Nesemenařte ani salát, který jde do květu, aniž by vytvořil listovou růžici.

  3. Pozor na semenaření dýní, cuket ap.

    Tyto plodiny jsou totiž cizosprašné. Pokud tedy pěstujete vícero odrůd najednou na jednom pozemku, včely přenesou pyl mezi jednotlivými odrůdami.
    Proč to vadí?
    Dojde k nechtěnému křížení a z takových semen vám sice může vyrůst úžasná nová odrůda, ale v 90% budete výsledkem zklamáni, jelikož se „vyředí“ vlastnosti původní odrůdy.
    Proto: Nepodléhejte nadšení, že semenařit dýně a spol je tak snadné. Pro semenaření těchto plodin se používá poměrně jednoduchá metoda, kterou s trochou cviku zvládnete a budete mít jistotu, že ze semen cukety vám nevyroste například neforemný patison…

Zahrádkám zdar a krásný říjen!

Klára

Podzimní inspirace

Podzim je v plném proudu a přináší s sebou mnoho ze své úrody. Proč toho nevyužít a nezkrášlit si svůj domov?

I když  je již léto za námi, můžete mít svůj balkón či terasu krásnou a plnou květin. Využijte posledních krásných dní! Než začnou padat první vločky sněhu a udeří první mrazíky, uchovejte si vzpomínku na letošní babí léto v podobě krásné podzimní dekorace.
Nemusí jít o nic složitého, stačí třeba jednoduchý svícen z dýně či patizonu, košík naplněný podzimní úrodou či okrasným zelím a bylinkami, váza s větvemi právě plodících keřů…

Pokud přemýšlíte o osazení truhlíků či květináčů a nevíte, které rostliny zvolit, zkuste třeba následující:

Teď na podzim jsou nádherné drobné bramboříky(Cyclamen), macešky (Viola) či okrasné zelí Brassica oleracea), dále vřesy (Calluna), hebe (Hebe), skimie (Skimmia japonica) nebo libavka (Gautheria procumbens).

Barevné květy mohou doplnit šedé či chcete-li stříbrné tóny – zkusit můžete třeba původem australský drátovec (Leucophyta brownii) či středomořský starček přímořský (Senecio bicolor).

Pozor: U některých ze zmíněných rostlin je třeba zvážit jejich toleranci k našim mrazům! 

Zkuste letos něco jiného, třeba pro podzim nezvyklou kombinaci modré a bílé barvy!

Přeji vám co nejkrásnější a pohodový podzim!

Zahrádkám zdar!

Fotky byly pořízeny na Dnech kulturního dědictví v Tourcoingu – Francie.

Vandana Shiva – žena, která bojuje za svobodu osiva

Zdravím vás opět po delším čase. Léto je již téměř u konce a já mám za sebou náročný přesun ze sladké Francie do náruče rodných středních Čech. S sebou jsem si dovezla plno myšlenek, inspirace a nadšení k přírodnímu zahradničení, uchovávání osiva a touze stát se jedním z článků, který bude předávat dál potřebné informace.
Ano, je až trestuhodné, jak málo se u nás o některých tématech mluví. Jedná se přitom o závažné věci, které se dotýkají každého z nás. Jde totiž o naši svobodu či zdraví. Chci vám proto dnes představit jednu velice inspirující ženu, o níž jsem se poprvé doslechla právě ve Francii…
Wishing-everyone-a-creative-and-fruitful-2013.-300x193

Jmenuje se Vandana Shiva a pochází z Indie. Vlastní vysokoškolský titul, ovšem již delší dobu se věnuje zcela jiným tématům, než na které ji připravovala studia. Její život změnila náhoda, díky níž se dostala v roce 1987 do Evropy na konferenci věnované dopadu biotechnologií na zdraví člověka a na životní prostředí. Tam totiž pochopila záměr nadnárodních korporací patentovat si práva na živé organizmy (rostliny, plodiny, obilniny atd.) a uvědomila si, jaké katastrofální následky by tento záměr mohl mít.seedposter-380x514
Jak sama říká, ihned po návratu do Indie zanechala všeho, co doposud dělala a začala se plně věnovat boji za ochranu biodiverzity a práva lidí na uchovávání a sdílení osiva. Vydala se do nejchudších provincií Indie, kde místním rolníkům vysvětlovala důležitost zachování původních a tradičních způsobů zahradničení a předávání osiva místních tradičních odrůd. Založila nadaci Navdanya, což v překladu znamená „devět semen“ – symbol biodiverzity. V rámci nadace vznikla semenná banka, kam zdejší rolníci mohou vkládat přebytky osiva z místních odrůd nebo získat potřebné množství osiva pro novou výsadbu. Nadace navíc za spravedlivé ceny vykupuje úrodu od zemědělců, kteří pěstují své rostliny přírodními a ekologickými postupy, tím je motivuje k šetrnému přístupu k životnímu prostředí a zároveň umožňuje obživu.

JPEG_POSTER_FULL_ENG_LOW
Její snažení má nejen v Indii mnoho následovníků. Na území Indie existuje 120 rolnických semenných bank. Její internetové stránky nazvané SEED FREEDOM nabízí možnost zapojit se do celosvětového hnutí za záchranu svobodného osiva, najdete zde videa, i celé knihy, aktuální výzvy a celosvětové iniciativy, svědectví obyčejných lidí a aktuality z boje proti mocným korporacím…
Vandana Shiva je člověk hodný následování a důkazem, že i jedinec může rozpohybovat davy.

Krásný večer a zahrádkám zdar!

Klára

logo-01 partners_navdanya

Zdroj obrázků: http://seedfreedom.info/

Nové začátky…

“ Na každém konci je krásné to, že něco nového začíná…“

Po roce života ve „sladké“ Francii jsem se se smíšenými pocity vrátila do malé vesničky v srdci středočeského kraje… Příjemných  25°C jsem vyměnila za 37°C a udržované okrasné květinové záhony za dvoumetrovou kopřivovou realitu… Ale konečně  – doma je doma.

DSCF4544 DSCF4565

DSCF4553 DSCF4561

Pokud chcete změnit svůj život, doporučuji odejít žít mimo naši rodnou hroudu. Ne, nemylte se, že snad nejsem patriot. Nikde, kde jsem kdy byla, to nebylo lepší než zde. Ale vždy to bylo jiné. A to jiné je klíčem ke změně a k posunu vpřed. Když jsem odcházela, opouštěla jsem s těžkým srdcem mou vysněnou práci, abych z trosek jednoho snu vybudovala jiný. Z člověka, který neměl žádný plán, jsem se proměnila v nadšence s jasným cílem. Odhalila jsem tajemství toho, co mě baví, co chci dělat. Nápadů a inspirace mám plnou hlavu…

DSCF4592 DSCF4591

Při pohledu na vyprahlou a zarostlou zahradu vím, že nás (mě i mou rodinu) čeká mnoho práce a úsilí, ale pomalu a jistě se snad dostrkáme k vytouženému cíli: vybudovat přírodní zahradu plnou života, bez umělých hnojiv a postřiků. Cestou chci testovat všemožné nové i staré postupy, zjistit, co funguje a co je úplně mimo mísu… O své poznatky se  ráda podělím.

DSCF4566 DSCF4561

DSCF4562 DSCF4564

A nejen to, experimentovat bych chtěla i mimo naši zahradu: Prvním projektem se staly Semínkovny, ale inspirace je daleko více :-).
A tak jsem začala hned z kraje, z přerostlých kopřiv bude super hnojivo! Jícha již kvasí v kyblíku. Projektuji malý kompost, z posekané trávy je mulč chránící stromky a keře před přeschnutím… Střádám a sháním materiál na vyvýšené záhony a lasagnové záhony…
Doma je holt doma :-D!

Zahrádkám zdar!

Klára

Semínko projektu Semínkovna bylo zaseto… a klíčí!

Semínko projektu Semínkovna bylo zaseto… a klíčí!.

Milí příznivci semenaření a semínkoven!

Ačkoliv aktuální počasí vysévání a sazeničkám na zahradě příliš nepřeje, mohu vás s radostí informovat, že semínko projektu Semínkovna – sázej sklízej, sdílej… se ujalo a klíčí.
V neděli 2. srpna jsem měla možnost podílet se na slavnostním otevření semínkovny ve Farské zahradě v Libenicích u Kolína. Semínkovnu zde založil student  gymnázia, nadšený zahradník-amatér a semenář Jan Novotný, který se stará o web http://semenareni.webnode.cz/. Díky jeho vlastním semenářským aktivitám je místní semínkovna plná osiva, které je pěstované s láskou a nadšením zcela bez umělých hnojiv a postřiků. Honza rád experimentuje a sám zkouší osvědčené i své vlastní recepty na rostlinné jíchy, zelená hnojiva ap. Semenaření se věnuje několik let a shání a množí osivo různých místních či starých odrůd.

IMG_9827 IMG_9839

Akce se zúčastnilo asi dvacet lidí, kteří si přijeli pro semínka, vyměnit si informace o přírodním zahradničení a semenaření, ale zejména je zajímalo, jak taková semínkovna funguje v praxi. Po krátké úvodní promluvě mojí a Honzovi byla slavnostním přestřižením  pásky semínkovna otevřena návštěvníkům. Každý si mohl vybrat sáček se semínky rostliny, která se mu líbila. Následně bylo k dispozici občerstvení z části vyrobené z plodů místní zahrady, o kterou se s láskou stará Libenický okrašlovací spolek.

IMG_9843 IMG_9837

IMG_9841 IMG_9834

Přírodní zahradu zde skupina místních obyvatel buduje již tři roky a rozhodně stojí za vidění. Letos poprvé se zapojili do celorepublikové akce Víkend otevřených zahrad. Prostředí navozuje dojem dávných klášterních zahrad, nechybí zde zelenina ani bylinky doplněné okrasnými trvalkami.

IMG_9850 IMG_9864

Až budete mít někdy cestu do Kolína, určitě se v Libenicích zastavte, zahrada se semínkovnou  sice není veřejným prostorem ale není uzamčená, je volně přístupná pro návštěvníky. Více informací najdete ZDE.
Všem účastníkům  a organizátorům akce děkuji a semínkovně přeji, ať se jí daří a najde si cestu k srdcím místních zahradníků.

Semínkovna v Libenicích ale zdaleka není jediná! Projekty semínkoven se začínají rozrůstat, aktuálně jich vzniklo nebo brzy vznikne šest:

mapa seminkovny2

TYTO SEMÍNKOVNY SE CHYSTAJÍ PRO NÁVŠTĚVNÍKY OTEVŘÍT V BLÍZKÉ DOBĚ:

28.8.2015 – Náš bar, Táborská 21, 14000 Praha … Více informací ZDE.

14.9.2015 –  První semínkovna, kterou zakládám jako iniciátorka projektu, bude umístěna v knihovně České Botanické společnosti, Benátská 2, Praha 2 …. Více informací najdete ZDE.

Další semínkovna by během podzimu měla vzniknout také v Třebíči.

JIŽ FUNGUJÍCÍ SEMÍNKOVNY:

– Inspirující projekt sdílení semínek i rostliny organizuje paní Ludmila Kujalová v Habrovanech  – více informací najdete ZDE.

 –  2 semínkovny byl  založeny na Pardubicku:

Místní knihovna MO Pardubice VI – pobočka Staré Čívice
Za Oborou 337

Pardubice – Staré Čívice  530 06
Půjčovní doba: ÚTERÝ 14:00 – 19:00 hod.
Více zde: http://starecivice.knihovna.cz

Místní knihovna MO Pardubice VI – pobočka Svítkov
Kostnická 865
Pardubice – Svítkov 530 06
Půjčovní doba: pondělí a středa 13.00 – 18.00
Více zde: http://svitkov.knihovna.cz/
V obou knihovnách je malá, plakátkem označená krabička pro semínka + leták s informacemi, semínkovny se pozvolna plní semínky.

IMG_9848

Otevírá se první semínkovna!

V neděli 2. srpna 2015 od 17 hodin bude v rámci projektu Semínkovna, sázej, sklízej, sdílej do provozu slavnostně uvedena první oficiální semínkovna v České republice!
Pokud vás zajímá, jak taková semínkovna vypadá a jak funguje, vypravte se za ní do Farské zahrady v Libenicích u Kolína.
Dozvíte se, jaký cíl a smysl semínkovna má, proč vzniká a jak si podobnou semínkovnu založit ve vašem městě či obci. Chybět nebudou ani informace o semenaření a možnost směnit či získat semínka.
Akci pořádá Libenický okrašlovací spolek ve spolupráci s autorem webu semenareni.webnode.cz a podílí se na ní má maličkost, která bude prezentovat projekt Semínkovna, sázej, sklízej, sdílej.
Těším se na vaši účast!

Klára

Více o semínkovnách se dočtete ZDE.
plakát seminkovna libenice final

Otevírá se první semínkovna!.

Voda je život… a na zahradě to platí dvojnásob!

Dneškem u nás na severu Francie uhodila první tropická noc, blíží se půlnoc a venkovní teplota klesla jen lehce pod 30°C. Myslím, že je vhodný čas pro psaní dalšího příspěvku, tentokrát věnovanému vodě, slunci, horku…
Asi každému zahradníkovi je jasné, že sluneční záření je pro zdárný vývoj rostlin nezbytné, v létě spolu se slunečnými dny obvykle přichází i rostoucí teploty. Pro milovníky práce na zahradě to obvykle znamená následující: spálená záda, čůrky potu na tváři a zejména starost, kdy, jak, jak moc a čím zalít zahradu. Když v letním slunečném počasí potkáte člověka, který kleje a s nadějí v očích vyhlíží sebemenší mráček, jedná se nejspíše o příslušníka zahradních nadšenců.
Ano, voda je stejně jako sluneční paprsky pro zahradu a její rozkvět důležitá a v létě více než kdy jindy. Asi namítnete, že není nic snazšího než naplnit konve, či jednoduše vzít hadici, zapnout čerpadlo a dát se do díla. Ale i zde je vhodné se zamyslet. Nevím, z jakého zdroje berete zálivkovou vodu vy, ale ať již je zdroj jakýkoliv, rozhodně není nevyčerpatelný. V horkém suchém létě zásoby dešťové vody rychle mizí, studna může začít vysychat a, když se uchýlíte k vodě z vodovodu, i zde může dojít k nucené regulaci. A ačkoliv obvykle k podobným regulacím v našich zeměpisným šířkám nedochází, dáte mi jistě za pravdu, že s vodou by se mělo zacházet co nejhospodárněji a to ať v domácnosti tak na zahradě. Proto chci dnes pro připomenutí uvést několik tipů pro zacházení s vodou na zahradě, které jsou možná triviální, ale stojí za to si je zopakovat. Samozřejmě je vždy potřeba přihlédnout ke konkrétním podmínkám ve vaší zahradě stejně jako i ke konkrétním pěstovaným druhům rostlin.

Lekce číslo 1: Čím zalévat?

Nejideálnější je dešťová voda. Pokud máte onu možnost, myslete na to a dešťovou vodu zachytávejte a uchovávejte v sudech či nádržích. Ideálně je napojte přímo na okapovou rouru.
Dbejte na to, aby teplota zálivkové vody byla přiměřená, tedy ani příliš nízká (pozor na vodu studniční), ani příliš vysoká. Zálivka s nevhodnou teplotou vyvolává u rostlin termický šok, který může mít pro vaši úrodu negativní důsledky a může přispět k rozvoji různých chorob.
Pro zálivku je samozřejmě možné použít i vodu z vodovodního řadu či z vlastní studny. Zde je nutné sledovat nejen teplotu vody ale zároveň i její složení. Mějte se na pozoru, pokud je vaše voda bohatá na minerální látky (vápník, železo aj.), aby nedošlo k zasolování půdy.

Lekce číslo 2: Kdy zalévat?

V zásadě se doporučuje zalévat v době, kdy jsou venkovní teploty co nejnižší a když nesvítí slunce. Pokud zaléváte vodou ze studny či vodovodu je vhodnější zalévat brzy ráno, kdy je menší riziko vyvolání teplotního šoku u rostlin. Ideálnější je ale zálivka večerní, po západu slunce, kdy venkovní teplota začíná klesat, rostliny tak mají celou noc na to, aby se rehydratovaly. Zde je lépe použít vodu temperovanou.

20150501_134123

Nádrž na dešťovou vodu napojená přímo na okapovou rouru svádějící vodu ze střechy zahradního domku…

Lekce číslo 3: Kde vodu uchovávat?

Dešťovou vodu je ideální uchovávat v sudech či nádržích. Nádrž s vodou chraňte před přímým sluncem, aby nedocházelo k nechtěnému výparu a také proto aby se voda v nádrži neohřála na příliš vysokou teplotu.
Sudy zachytávající dešťovou vodu je možné za sebe kaskádovitě napojit a získat tím větší objem zadržené vody. Sudy zakryjte uzpůsobeným víkem, aby se nestaly nechtěným líhništěm nenáviděných komárů. Vodu ze sudu nemusíte „tahat“ v konvích, ale je možné použít ponorné čerpadlo. V každém případě nezapomeňte sudy vyprázdnit před prvními silnějšími mrazy.

DSCF9524

Vodní nádrž s kohoutkem na čerpání vody…

Lekce číslo 4: Jak zalévat?

Zde by bylo možné uvést mnoho rad a tipů, ale snad jen několik. Zalévejte pokud možno co nejvíce cíleně a  pokud možno přímo ke kořenům. Aby voda z okolí rostliny neodtékala tak rychle, udělejte okolo báze rostliny důlek. V každém případě je vhodné nenamáčet květy a listy, protože jejich trvalejší zavlhčení je ideální pro rozvoj houbových chorob. Navíc kapka vody na listu v horkém slunném dni působí jako lupa a může vyvolat popáleniny.
Zamezte rychlému odparu vody z půdy, začněte používat mulč (posekanou trávu, slámu, seno…), který pomůže udržet půdu déle vlhkou a omezí růst konkurenčních rostlin a plevelů. Pokud můžete, zapojte půdopokryvné rostliny (například lesní jahody 😉 )

DSCF9522

Mulč ze slámy…

Vyhněte se neekonomickým rozstřikovačům. Když už si chcete usnadnit práci, zvolte kapkové zavlažování. Rostliny náročné na přísun vody sázejte co nejblíže vodnímu zdroji, ušetříte si běhání s konvemi přes půl zahrady (vlastní zkušenost)….
Na podzim (ideálně v září či říjnu) myslete na obohacení půdy kompostem, aplikujte jej na povrch půdy v množství  2 až 3 kg/m2. Kompost v půdě funguje jako houba a navíc se jím živí žížaly, které půdu bezvadně provzdušní…

Co nejvíce deštivých nocí (které nepokazí letní radovánky, ale ušetří práci se zálivkou…) a zahrádkám zdar!

Klára

DSCF9507