PF 2016

PF 2016 Logo

 

Reklamy

KRÁTCE: Čtyřnohé sekačky

V Paříži si na údržbu trávníků veřejných prostranství pozvali ovce… Nápad se setkal s velkým nadšením obyvatel. Ačkoliv je využívám prozatím jen v malém měřítku a spíše má roli pedagogickou, v budoucnu plánují chovatelé ovcí školit zaměstnance údržby veřejné zeleně ohledně výhod spásání městských zelených ploch Emotikona smile.
Zapůjčovat budou ovce také školám pro školní a univerzitní zahrady – krásný nápad, co říkáte?

http://www.nationalgeographic.fr/24959-cop21-les-tondeuses…/

Ovčím sekačkám zdar 🙂

Klára

 

 

O semenaření potřetí…

Semenařit rostliny je snadné. Ale… Pokud chceme, aby výsledek byl uspokojivý, je dobré osvojit si alespoň základní povědomí o tom, jak to funguje. Proto mám pro vás v pořadí třetí díl příspěvků věnovaných semenaření obecně.

Rostliny cizosprašné

Většina druhů pěstované zeleniny jsou rostliny cizosprašné – pro správnou produkci semen potřebují pyl pocházející z květu jiné rostliny téhož druhu. Pyl přenáší hmyz nebo vítr.
U těchto rostlin může dojít k nechtěnému křížení přenosem pylu z květu jiné odrůdy či dokonce jiného druhu! Některé druhy, se mohou křížit i na vzdálenost několika kilometrů a to nejen s dalšími kulturními odrůdami, ale s divokými druhy (např. mrkve a brukvovité rostliny)!
Při semenaření se proto snažíme nechtěnému křížení zabránit.
Je vhodné pěstovat vždy jen jednu odrůdu daného druhu.
K cizosprašným druhům zeleniny patří: mrkev, celer, petržel, zelí, cibule, pór, ředkvičky, řepa, špenát…

DSCF9521

Cizosprašné druhy zahradních plodin: mrkev a vodnice

Rostliny samosprašné

Rostliny samosprašné (asi 20% druhů) mají obvykle jednotlivé květy, které se opylují vlastním pylem. Ačkoliv k nechtěnému křížení s jinou odrůdou stejného druhu u samosprašných rostliny dochází jen velmi vzácně, doporučuje se rostliny odlišných odrůd oddělovat vzdáleností minimálně 2 -10 m. Mezi samosprašné druhy zeleniny patří: hrách, fazol, saláty, rajčata…

DSCF9504

Mezi samosprašné druhy patří například rajčata

Dvouleté rostliny

Plodiny jako například mrkev, cibule, či pór jsou rostliny dvouleté.  V prvním roce tvoří zásobní orgán (cibule, bulvy apod.), které se sklízejí jako zelenina. Rostliny uchované do dalšího roku vykvetou a vytvoří semena.
Jedince, z nichž chceme sklízet semena (semenice) je nutné vhodným způsobem přezimovat dle místních podmínek buď přímo na záhonu, ve sklepě, či jiném bezmrazém místě. Druhým rokem na jaře je znovu vysadíme, necháme vykvést a posbíráme semena.

DSCF9509 - kopie (2)

Cizosprašný a dvouletý je také pór

Jednoleté rostliny

Jednoleté druhy kvetou a vytváří semeno již v roce výsevu, odpadá u nich nutnost přezimování. Na semeno mají některé jednoleté druhy delší vegetační dobu než při pěstování na konzum, sejeme je tedy raději již brzy na jaře (ředkvičky).

Mezi jednoleté zeleniny patří salát, hrášek, fazole, rajčata, špenát, ředkvičky apod.

DSCF9514 - kopie (2)

V pozadí jednoletý hrách…

Začínáte?

Zkuste si namnožit semenářsky jednoleté a samosprašné druhy, např. salát, rajčata, hrášek nebo fazole.
Nevíte kam pro semínka? Zkuste nejbližší Semínkovnu 😉 

Zmeškali jste první dva příspěvky o semenaření?

Najdete je zde:
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/06/02/o-seminkareni/
https://nogardengardening.wordpress.com/2015/10/11/o-semenareni-podruhe/

Všem semenářským začátečníkům přeji mnoho zdaru!

Klára

Zelená dálnice pro hmyz uprostřed města…

Jednou ze zásadních povinností člověka v dnešní době je zejména pěstovat a udržovat  BIODIVERZITU. Proč?

Protože jedině vysoká biodiverzita zaručí rovnováhu a přijatelné životní prostředí pro nás a hlavně pro ty, kteří přijdou po nás. Pro podporu biodiverzity není zapotřebí velkých gest a vzletných projevů v kongresových centrech. Tu moc něco změnit, byť by šlo jen o maličkost, má každý z nás. Vyzkoušejte například semenaření, udržování starých odrůd zemědělských plodin, výsadbu stromů, pěstování kvetoucích luk namísto trávníků… Skutečně je toho mnoho, co můžeme udělat a i malé zlepšení je cesta tím správným směrem. Jeden takový malý krůček správným směrem vám chci dnes představit.

Název příspěvku se může možná zdát matoucí, nicméně zcela popisuje novou iniciativu, která vznikla nedávno v srdci Paříže. Jako jedna z iniciativ doprovázejících COP21 vznikla počátkem prosince, uprostřed zimy,  v ulici rue d’Alsace zelená „dálnice“, která  přináší přírodu do betonové pouště čtvrti, kde neroste ani jediný strom. Jedná se o zelenou stěnu tvořenou recyklovanými dřevěnými paletami, které jsou vždy po dvou spojené, vyplněné zeminou a osázené rostlinami. Palety jsou připevněné na kovové sloupy lemující ulici.

Cílem této akce, na které se aktivně podílejí i obyvatele okolních domů, je zprostředkovat zeleň a biodiverzitu do šedých ulic, kde dosud žádná veřejná zeleň nebyla. Palety jsou řazeny v řadě vedle sebe a tvoří zelený pruh  umožňující hmyzu se přesouvat z jedné strany ulice na druhou. Variabilita vysazených květin bude lákat širokou škálu  (nejen) hmyzích návštěvníků. Zároveň aktivně zapojuje občany z okolí, kteří se  během tří půldenních workshopů podíleli na konstrukci „dálnice“ a přislíbili také její následnou údržbu. Jelikož v této čtvrti dosud zeleň chyběla, jsou lidé ze zelených stěn nadšeni.

Autoři nápadu a organizátoři konstrukce zelené „dálnice“ pro hmyz  jsou agentura Oïkos a studio Small bang. Jelikož je jejich cílem, aby podobné projekty vznikaly i jinde, umístili na internet volně dostupný návod na sestaveních obdobných stěn, včetně seznamu doporučených druhů rostlin, které se do obdobné stěny hodí. takže pokud vás jejich počin inspiroval, neváhejte, oslovte místní radnici a vytvořte podobnou zelenou výzdobu i ve vašem městě ;-).

Návod na sestavení zelené stěny z palet.

Zahrádkám a městským ulicím zdar!

Klára

 

Zdroj úvodního obrázku: Sophie Tallois