I zahradník se někdy mýlí…

…a občas leccos zapomene i z těch základních znalostí…

Zdravím vás po návratu z mého putování Francií, které bylo sice nesmírně krásné, ale zároveň také vyčerpávající. Přemýšlela jsem nad tématem dnešního příspěvku a inspirací se mi staly některé zahradnické neznalosti, které se objevují v tématických internetových diskusích. Vždy se to snažím brát s nadhledem, ale jelikož se některé dotazy notoricky opakují, možná by bylo vhodné trocha ujasnění.
Vybrala jsem pro dnešek následující dvě témata:

11412405_10204121259261514_4515385887591772101_n

Životní cyklus slunéčka sedmitečného

1. CO MI TO LEZE PO KYTKÁCH ZA POTVORU

Pokud bych si vedla statistiku, tak toto by byl dotaz, který by se jasně probojoval do TOP 10. Ať již následuje fotografie jakéhokoliv tvora, někteří zahradníci mají zkrátka obavu, že cokoliv se v jejich zahradě jen mihne, hned musí nutně škodit (zvláště pokud to nevyhovuje jejich estetickému cítění). Přitom odhadem 99% hmyzu (a podobné havěti) ničemu na zahradě neškodí a naopak mnohdy je nám zahradníkům ku prospěchu.
Trochu mi to připomíná rozhovor s mým tříletým synem:
Syn: „Mami, tady je pavouk, můžu ho zabít?“
Já: „Ne, nech ho být, pavouk je užitečný.“
Syn: „Ale jak to? Vždyť je tak ošklivý!…“
Nejčastěji se v této době ve spojení s tímto dotazem objeví fotografie berušky neboli slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata), které Wikipedie považuje za jednoho z nejznámějších brouků v Evropě. Ono, berušku ve stádiu dospělce rozezná již dvouleté dítě, ale jelikož se jedná o hmyz, prochází tento roztomilý brouček přechodným stádiem larvy (a následně kukly). Právě ona „ohavná“ larva je často terčem zahradníkovi (ničím nepodložené) nenávisti. Přitom právě tato „potvora“ dokáže zkonzumovat (předtím než se zakuklí) až 600 mšic a ve stádiu dospělce v tom vesele pokračuje! Díky tomu jsou beruška a její larva považovány za jednu z nejúčinnějších biologických zbraní v boji proti tomuto i jiným škůdcům.
Proto, až příště na svých rostlinách objevíte tuto drobnou šedou potvůrku (nejčastěji poblíž místa napadeného mšicemi), nesahejte hned po postřiku a to ani po tom na mšice! Nechte tento zázrak přírody v klidu vykonávat svou práci a zatím, co ona bude vesele baštit, vy ušetříte peníze i životní prostředí.

20998_10204121999560021_4516726764396787577_n

Kukla slunéčka

2. POMOC, MRAVENCI MI KONZUMUJÍ PIVOŇKY!

Mravenci jsou taktéž v hledáčku zájmu zahradníkům, a to ne vždy oprávněně. Ano, mravenec je všežravec a součástí jeho potravy mohou být semena (v oblibě má zvláště semena mrkve), někteří napadají mladé semenáčky, jiní rostliny „podrývají“ chodbičkami svých obydlí a častou mravenčí kratochvílí je chov mšic pro jejich medovici (ty si ochraňují a roznášejí je).
Pokud mravenci osídlí vaše záhony je možné proti nim přiměřeně zakročit. Pokud nechcete, aby vám nosili mšice na stromky, pomohou lepivé pásky, či nátěr lepem. Ostatní rostliny mohou ochránit listy silně vonných bylinek (levandule, meduňka…). Pokud máte mraveniště ve skleníku, zkuste je vypudit vodou: Rozhrňte mraveniště a zalijte jej větším množstvím vody. To můžete několikrát opakovat, dokud to mravenci nevzdají a nepřestěhují se o kousek dál. Možné je použít pár kapek terpentýnu, výluh z citronové meduňky, nebo esenciální olej z levandule, které mravencům příliš „nevoní“.
Mnozí zahradníci si ale neuvědomují pozitiva, která mravenci v zahradě přinášejí a to zejména tím, že predují (loví) značné množství hmyzu, včetně různých škůdců, housenek ap. Proto, pokud se vám mravenci nestěhují přímo do záhonu, nebojujte proti nim.
Jejich ochranného přínosu jsou si vědomy i samy rostliny a často k sobě mravence záměrně přitahují (vytvářejí s nimi symbiotický vztah). Například na řapících listů třešní často naleznete malé červené měchýřky uvolňující nektar, který láká právě mravence. Ti na oplátku strom chrání před nájezdy housenek. V tropech byste narazili dokonce na specializované myrmekofilní rostliny, které mravencům nabízejí ubytování uvnitř svých stonků!
Častým dotazem v zahradnických diskusích je téma mravenci na poupatech pivoněk. Mnozí zahradníci neváhají sahat po různých postřicích v děsu, že je ti drobní tvorečci připraví o zbožňované květy… Ale jde o zbytečnou paniku, dokonce to ani neznamená, že mravenci na pivoňku stěhují mšice. Jde o to, že rozvíjející se poupata uvolňují sladký nektar (sáhněte se na ně a ochutnejte), kterým mravence lákají za tím účelem, aby je chránili před housenkami a jinými škůdci! Žádný zásah z vaší strany proto není zapotřebí!

DSCF7574 (2)

Poupata pivoněk uvolňují sladký nektar lákající mravence…

O vztahu mravenců a rostlin vyšel obsáhlý článek v časopise Živa, jehož autorem je Pavel Kovář. Je to čtivo možná trochu odbornější, ale doporučuji přečíst, hodně si ohledně mravenců rozšíříte obzory. Článek najdete ZDE.

Na závěr chci říci, že zahradník by si měl uvědomit, že každá „potvora“ má na zahradě nějakou funkci a ne vždy to musí nutně znamenat, že se jedná apriori o škůdce. Dříve než začněte své rostliny bezhlavě chemicky ošetřovat, přemýšlejte, pátrejte a nebo se i zeptejte. Možná bude vaše otázka triviální a možná si vysloužíte i spršku opovržení od těch zkušenějších, ale berte to s nadhledem, stále je co se učit a i zahradník se někdy mýlí…

Krásný den a zahrádkám zdar!

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s