I zahradník se někdy mýlí…

…a občas leccos zapomene i z těch základních znalostí…

Zdravím vás po návratu z mého putování Francií, které bylo sice nesmírně krásné, ale zároveň také vyčerpávající. Přemýšlela jsem nad tématem dnešního příspěvku a inspirací se mi staly některé zahradnické neznalosti, které se objevují v tématických internetových diskusích. Vždy se to snažím brát s nadhledem, ale jelikož se některé dotazy notoricky opakují, možná by bylo vhodné trocha ujasnění.
Vybrala jsem pro dnešek následující dvě témata:

11412405_10204121259261514_4515385887591772101_n

Životní cyklus slunéčka sedmitečného

1. CO MI TO LEZE PO KYTKÁCH ZA POTVORU

Pokud bych si vedla statistiku, tak toto by byl dotaz, který by se jasně probojoval do TOP 10. Ať již následuje fotografie jakéhokoliv tvora, někteří zahradníci mají zkrátka obavu, že cokoliv se v jejich zahradě jen mihne, hned musí nutně škodit (zvláště pokud to nevyhovuje jejich estetickému cítění). Přitom odhadem 99% hmyzu (a podobné havěti) ničemu na zahradě neškodí a naopak mnohdy je nám zahradníkům ku prospěchu.
Trochu mi to připomíná rozhovor s mým tříletým synem:
Syn: „Mami, tady je pavouk, můžu ho zabít?“
Já: „Ne, nech ho být, pavouk je užitečný.“
Syn: „Ale jak to? Vždyť je tak ošklivý!…“
Nejčastěji se v této době ve spojení s tímto dotazem objeví fotografie berušky neboli slunéčka sedmitečného (Coccinella septempunctata), které Wikipedie považuje za jednoho z nejznámějších brouků v Evropě. Ono, berušku ve stádiu dospělce rozezná již dvouleté dítě, ale jelikož se jedná o hmyz, prochází tento roztomilý brouček přechodným stádiem larvy (a následně kukly). Právě ona „ohavná“ larva je často terčem zahradníkovi (ničím nepodložené) nenávisti. Přitom právě tato „potvora“ dokáže zkonzumovat (předtím než se zakuklí) až 600 mšic a ve stádiu dospělce v tom vesele pokračuje! Díky tomu jsou beruška a její larva považovány za jednu z nejúčinnějších biologických zbraní v boji proti tomuto i jiným škůdcům.
Proto, až příště na svých rostlinách objevíte tuto drobnou šedou potvůrku (nejčastěji poblíž místa napadeného mšicemi), nesahejte hned po postřiku a to ani po tom na mšice! Nechte tento zázrak přírody v klidu vykonávat svou práci a zatím, co ona bude vesele baštit, vy ušetříte peníze i životní prostředí.

20998_10204121999560021_4516726764396787577_n

Kukla slunéčka

2. POMOC, MRAVENCI MI KONZUMUJÍ PIVOŇKY!

Mravenci jsou taktéž v hledáčku zájmu zahradníkům, a to ne vždy oprávněně. Ano, mravenec je všežravec a součástí jeho potravy mohou být semena (v oblibě má zvláště semena mrkve), někteří napadají mladé semenáčky, jiní rostliny „podrývají“ chodbičkami svých obydlí a častou mravenčí kratochvílí je chov mšic pro jejich medovici (ty si ochraňují a roznášejí je).
Pokud mravenci osídlí vaše záhony je možné proti nim přiměřeně zakročit. Pokud nechcete, aby vám nosili mšice na stromky, pomohou lepivé pásky, či nátěr lepem. Ostatní rostliny mohou ochránit listy silně vonných bylinek (levandule, meduňka…). Pokud máte mraveniště ve skleníku, zkuste je vypudit vodou: Rozhrňte mraveniště a zalijte jej větším množstvím vody. To můžete několikrát opakovat, dokud to mravenci nevzdají a nepřestěhují se o kousek dál. Možné je použít pár kapek terpentýnu, výluh z citronové meduňky, nebo esenciální olej z levandule, které mravencům příliš „nevoní“.
Mnozí zahradníci si ale neuvědomují pozitiva, která mravenci v zahradě přinášejí a to zejména tím, že predují (loví) značné množství hmyzu, včetně různých škůdců, housenek ap. Proto, pokud se vám mravenci nestěhují přímo do záhonu, nebojujte proti nim.
Jejich ochranného přínosu jsou si vědomy i samy rostliny a často k sobě mravence záměrně přitahují (vytvářejí s nimi symbiotický vztah). Například na řapících listů třešní často naleznete malé červené měchýřky uvolňující nektar, který láká právě mravence. Ti na oplátku strom chrání před nájezdy housenek. V tropech byste narazili dokonce na specializované myrmekofilní rostliny, které mravencům nabízejí ubytování uvnitř svých stonků!
Častým dotazem v zahradnických diskusích je téma mravenci na poupatech pivoněk. Mnozí zahradníci neváhají sahat po různých postřicích v děsu, že je ti drobní tvorečci připraví o zbožňované květy… Ale jde o zbytečnou paniku, dokonce to ani neznamená, že mravenci na pivoňku stěhují mšice. Jde o to, že rozvíjející se poupata uvolňují sladký nektar (sáhněte se na ně a ochutnejte), kterým mravence lákají za tím účelem, aby je chránili před housenkami a jinými škůdci! Žádný zásah z vaší strany proto není zapotřebí!

DSCF7574 (2)

Poupata pivoněk uvolňují sladký nektar lákající mravence…

O vztahu mravenců a rostlin vyšel obsáhlý článek v časopise Živa, jehož autorem je Pavel Kovář. Je to čtivo možná trochu odbornější, ale doporučuji přečíst, hodně si ohledně mravenců rozšíříte obzory. Článek najdete ZDE.

Na závěr chci říci, že zahradník by si měl uvědomit, že každá „potvora“ má na zahradě nějakou funkci a ne vždy to musí nutně znamenat, že se jedná apriori o škůdce. Dříve než začněte své rostliny bezhlavě chemicky ošetřovat, přemýšlejte, pátrejte a nebo se i zeptejte. Možná bude vaše otázka triviální a možná si vysloužíte i spršku opovržení od těch zkušenějších, ale berte to s nadhledem, stále je co se učit a i zahradník se někdy mýlí…

Krásný den a zahrádkám zdar!

Reklamy

O SEMÍNKAŘENÍ

Nedávno jsem se zúčastnila kurzu semínkaření pro začátečníky. Jakožto studovanému botanikovi mi vykládaná látka nebyla vůbec cizí, ale byla jsem spíše zvědavá na praktickou stránku věci. Jsem proto již zapsaná na navazující kurz :-D.

Semínkaření – co to je?

Jde v podstatě o produkování semen, které se následně mohou opět vysadit v další sezóně.
Zní to sice jednoduše, ale pro úplného začátečníka je nutné pochopit alespoň špetku té rostlinné biologie a špetičku genetiky. Teď jsem vás možná odradila, ale věřte mi, že jde skutečně jen o základní informace, bez nichž by to nešlo. Budu se jim blíže věnovat v dalším příspěvku.

11329823_10204006543913702_6725892590907533823_n

Semínka můžete získat například v semínkovně a následně také sdílet s ostatními.

 

Semínkaření – k čemu to je?

Na úvod mi dovolte v sedmi bodech vysvětlit pozitiva semínkaření. Umět semínkařit alespoň základní druhy zeleniny má totiž mnohé výhody:

1. UŠETŘÍTE

A to dost značně. Kolik peněz ročně utratíte za osivo? A přitom stačí tak málo a semínka druhů jako jsou papriky, rajčata, fazolky, hrách, salát, roketa apod. si nemusíte již nikdy kupovat! Nádhera.

2. JSTE (ALESPOŇ ČÁSTEČNĚ) NEZÁVISLÍ

Není to krásný pocit, když víte, že si jste schopni vypěstovat vlastní zeleninu a to nejen během jedné sezóny, ale neomezené množství let po sobě!

3. VÍTE CO PĚSTUJETE

Tím chci říci, že si zvolíte právě tu odrůdu, která vám vyhovuje chuťově, vzhledově, svou raností či pozdností, daří se jí dobře ve vaší půdě i bez zbytečných hnojiv a postřiků… Semínkařit je vhodné zejména nehybridní odrůdy, jejichž  potomstvo je geneticky stálé a odpovídající rodičům, tudíž ho budete moci uchovávat v obdobné kvalitě i pro další generace.

4. JE TO ZÁBAVA

Zkuste se zeptat některých starousedlíků, nebo se obraťte na specializované asociace, nadšence ap., poproste je o semena některé ze starých odrůd a experimentujte. Co třeba letos zkusit 20 odrůd rajčat? Uvidíte, které se právě na té vaší zahrádce osvědčí nejlépe. Založte sbírku starých odrůd z vašeho kraje, ochutnejte něco „staro“nového…

DSCF8197

Bob obecný (Vicia faba, syn. Faba vulgaris) je jedna ze zapomenutých plodin.

 

5. TVOŘTE

Nemyslím zrovna mandaly z lepených semínek, i když i ty jsou krásné. Jde mi o jeden aspekt pěstování z vlastních semen a to je jejich výběr. Výběr plodů, z nichž si zachováte semena je kruciální a jde o velice zodpovědnou práci. Není to tak jednoduché, jak se může zdát. Pokud chcete uchovat nějakou odrůdu v pokud možno nepříliš změněném stavu i pro budoucí pokolení je třeba zachovat co největší variabilitu, tj. nevybírat jen ty největší plody, ale i ty menší, tvarově možná odlišné ap. Nicméně, je zde prostor pro kreativitu, pokud jste soukromý zahradník a na jednom rajčeti vám narostla rajská jablíčka velikosti grepu a sladká jako cukr, je jasné, že semena uchováte právě z nich… A zde již vlastně provádíte tzv. pozitivní výběr a je možné, že za několik let se vaše rajčata budou od původní odrůdy značně lišit… Vytvoříte si svou vlastní varietu dle vašeho vkusu.

6. ZACHOVÁVÁTE DĚDICTVÍ

V sáčku hybridních okurek žádné dědictví nenajdete (jen finančně podpoříte některou z nemnoha velkých korporací, které již téměř ovládly trh s osivem). Pokud ale budete pěstovat krajovou odrůdu, můžete jejich semena předat svým dětem a oni jejich dětem… A tradice semínkaření, kterou lidstvo uchovávalo po celá staletí, bude zachována.

DSCF8149

Semeny si můžete namnožit nejen zeleninu, ale i koření

 

7. ZACHOVÁTE BIODIVERZITU

V neposlední řadě má semínkaření pozitivní ekologický dopad a to zejména pokud jde o snahu o uchování co nejvyšší biodiverzity.

Pokud jsem vás alespoň trochu nalákala, sledujte i nadále můj blog a dozvíte se více. V některém z dalších příspěvků přinesu trochu teorie a informace o zachování semen z plodin, které zvládne i začátečník. Pokud budete chtít proniknout ještě více do hloubky, vyhledejte ve svém okolí některý z praktických kurzů, kde se dozvíte více.

Mějte se krásně a zahrádkám zdar!

(Možná vás napadnou i nějaké další výhody spojené se semínkařením, klidně je uveďte v komentáři.)