1. květen – Slunečnicový den

1. květen je již tradičně svátkem guerillových zahradníků. Slaví se totiž celosvětově Den Slunečnic – myšleno tím den kdy guerilloví zahradníci vysazují slunečnice na místa, která jim nepatří, jsou neudržovaná a ošklivá. Cílem je na tato místa vnést trochu přírody, zkrášlit je a upozornit na ně kolemjdoucí.
Až se budete zítra líbat pod rozkvetlou třešní, zkuste si udělat čas a osázet podobně zanedbané místo nějakou tou „pěknou květenou“. Akce je ideální zejména pro ty, kteří nevlastní zahradu a přesto by rádi zahradničili.
P.S.
Zkušení guerilloví zahradníci mohou použít i tzv. bomby se semeny, čili „seedbombs“ .
Více o Dni slunečnic zde:https://www.facebook.com/events/904704119550037/

Reklamy

7 zelených tipů do zahrádky

Po krátké pauze (člověk prostě občas potřebuje vyrazit na dovolenou 🙂 ) jsem zpět a mám pro vás 7 „zelených“ tipů do vašich zahrádek. Začíná období, kdy se vše v přírodě probouzí, většina výsevů již vzešla a na čase jsou již první sklizně (saláty a ředkvičky). Než začnete s výsadbou rajčat a dalších rostlin do volné půdy, možná se vám bude hodit následující:

1. KOPŘIVA

Sice ji považujeme za nepříjemný plevel, nicméně nám tato rostlina může na zahrádce udělat velkou službu (nemluvě o jejích léčivých účincích!). Až budete přesazovat/vysazovat vaše rostliny (například rajčata), rozložte několik rozmačkaných listů kopřivy na dno jamky v zemině. Rozkládající se listy kopřivy poslouží výborně jako zelené hnojivo a pomohou vašim rostlinám, lépe se uchytit a růst.
Z čerstvých listů je možné si připravit macerát, který lze použít jako hnojivo bohaté na dusík. (1 kg listů namočte do 10 l vody. Promíchávejte každé dva dny do doby, až se přestanou tvořit bublinky, to trvá zhruba 10 dní. Roztok přefiltrujte. A máte hotovo :-D.)

DSCF3697

Kopřiva může být v zahradě užitečná.

2. MĚSÍČEK LÉKAŘSKÝ

Tuto rostlinku „našich babiček“  si velice snadno namnožíte semeny a roste téměř sama. Její krásné květy vás budou těšit až do zámrazu (v posledních letech někdy i v lednu) a šikovnější si z ní mohou vyrobit domácí mast. Nicméně jak nám měsíček pomůže na zahradě?  Vysazený mezi zelím a rajčaty pomáhá odpuzovat škůdce těchto plodin.

3. AkSAMITNÍK, AFRIKÁN (TAGETES)

Kdo by neznal rostlinku, jejíž vůně je nezaměnitelná. Vybrat si můžete z mnoha barevných variant a z několika velikostí. Moje babička je s oblibou sázela mezi růže a babička mého muže je vysazuje k rajčatům. Proč?  Protože jejich vůně z nějakého důvodu odpuzuje škůdce (zejména mšice a hlístice) a podporuje růst rajčat. Navíc v záhonu nadělá velkou parádu.

4. REBARBORA (REVEŇ)

Rovněž tato rostlina asi není nikomu cizí. Mnozí ji pěstujeme na zahrádkách, protože se z jejích řapíků dá vyrábět typicky nakyslé želé, marmeláda, či koláče. Nicméně i rebarbora může být významným pomocníkem v zahradě. Dá se z ní totiž velice snadno vyrobit postřik, který odpuzuje hmyz a zejména mšice!
Použít ho můžete rovněž na ošetření póru proti vrtalce pórové.
Rebarborový nálev je možné bezpečně použít na všechny rostliny obvykle napadené mšicemi: ovocné stromy, růže, keře, trvalky… Případně lze použít na rostliny póru, jako účinná látka proti vrtalce.
Postup přípravy nálevu:
Nechte macerovat 1-1,5 kg listů rebarbory v 10 l vody po dobu přibližně 72 h.
Roztok přefiltrujte. Pomocí rozstřikovače aplikujte na rostlinu.
Další možností je ponořit listy přímo do vařící vody, což urychlí proces macerace. Potom lze nálev použít již po 24 h louhování.

5. LICHOŘEŘIŠNICE

Plazivá rostlina, která svými květy zkrášlí vaši zahradu a zároveň přitahuje mšice. Tím je odláká od vaší zeleniny. I taková služba se cení.

Lichořeřišnice

Lichořeřišnice

6. LEN

Tato něžná rostlinka se bude hodit v brambořišti, odpuzuje totiž mandelinky. Podobný účinek má také již zmíněná lichořeřišnice.

7. VONNÉ BYLINKY

Nezapomeňte i na další rostliny uvolňující vonné silice: Bazalka, Levandule ap.,  které také odpuzují škodlivý hmyz.  Levandule zahání mšice a mravence. Její květy mají naproti tomu v oblibě motýli. Bazalka zase nevoní všemožným mouchám a muškám, vysazuje se proto spolu s rajčaty a cuketami.

Listy levandule.

Listy levandule

Všem zahrádkám zdar!

Kostivalový zázrak na zahrádce

Kdo by neznal kostival lékařský, trvalku, o jejíchž léčivých účincích věděla již svatá Hildegarda ve 12. století. Tato trvalka z čeledi brutnákovitých je poměrně rozšířenou rostlinou vlhčích luk a lesů. K léčebným účelům se používá zejména kořen a uplatňuje se  zevně na ošetření vředů, proleženin, podvrknutí atd.
Nicméně, kostival vám stejně tak dobře poslouží i na zahrádce. Jeho listy jsou bohatým zdrojem draslíku a díky tomu mohou být základem tekutého hnojiva, k obohacení kompostu, nebo jako přímo jako mulč (použitím čerstvých či sušených listů).

ID-100254443

Pro výrobu hnojiva bude zapotřebí značného množství listů, z toho důvodu je dobré si kostival napěstovat. Nejlépe vyhradit mu kout vaší zahrádky. V žádném případě by se pro tyto účely neměly používat rostliny rostoucí divoce. Rostlina středního až vyššího vzrůstu roste velice dobře ve vlhčích půdách jak ve stínu, tak na slunných stanovištích.

      Jak vyrobit „kostivalové hnojivo“?ID-10013394
– Nasbírejte zhruba 1 kg listů kostivalu lékařského a nasekejte je nahrubo.
– Vložte do nádoby (ne kovové) a zalijte 10 litry vody.Zaklopte.
– Nechte macerovat po dobu 3 týdnů. Pravidelně zamíchejte, podpoříte tak rozkladný proces.
– Zakrývejte víkem, aby se zabránilo přístupu hmyzu.
– Přefiltrovaný roztok můžete následně ředit v poměru 1:10 (1 litr roztoku na 10 litrů vody). Takto je možné využít jej k zálivce zelí, rajčat, cuket, okurek, fazolí, hrachu…
– Ředěný v poměru 1:20 se ve formě postřiku používá                                                  na kořenovou zeleninu a to zejména na začátku vegetace.

Kostivalový mulč
Čerstvé či suché listy kostivalu je možné rozložit použít u báze keřů či drobného ovoce. Případně je možné jimi „pohnojit“ půdu před výsadbou.

ID-10064402

Úvodní foto:User:Jutta234 (self taken foto) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC BY-SA 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)%5D, via Wikimedia Commons
Image courtesy of 
amenic181 and greenphile at FreeDigitalPhotos.net