Zahrada bez rytí?

Před časem se ze mě stal zahradník bez zahrady, když jsme museli na čas opustit náš domov a přestěhovat se do severní Francie. Rozhodla jsem se využít mého pobytu zde, k nabytí nových zkušeností a informací a stal se ze mne zahradník teoretik. Shodou náhod jsem se postupně dostala na stopu tzv. „přírodnímu zahradničení“, které je zde ve Francii hodně propagováno. Při jedné z mých návštěv místní knihovny jsem narazila na knihu francouzského agronoma Jean-Marie Lespinasse s jednoduchým názvem Přírodní zahrada (Le jardin naturel). Ačkoliv jsem k ní zprvu přistupovala se značnou skepsí, musím říci, že tato kniha a metoda zahradničení v ní popsaná, mě velice inspirovala.
Mám za to, že tak jako by měl každý majitel se svým psem projít alespoň základním výcvikem, aby se jeho  zvířecí miláček v budoucnu nestal hrozbou pro svoje okolí, měl by i každý zahradník projít alespoň základním školením, aby svým jednáním neškodil. Když občas čtu, co někteří „zapálení“ zahradníci provádí na svých zahradách, srdce se mi svírá. Nedávno se kdosi v jedné s diskuzí ptal, jak to tedy má udělat, aby se zbavil plevele a přitom nepoužil „chemii“. Odpověď není zcela jednoduchá. Přírodní zahradničení totiž nenabízí prostředky, které aplikujete a máte hotovo. Nicméně metoda pana Lespinasse slibuje, že se ve finále na zahradě nadřete o mnoho méně, vaše úroda bude stejná, možná i vyšší a ještě ušetříte. Nevěříte? On totiž na své zahradě aplikuje zahradničení bez rytí, bez okopávání, s využitím  kompostu a mulče, pěstování na vyvýšených záhonech, ve smíšených a střídavých kulturách…
První, nad čím by se každý zahradník měl zamyslet je jeho půda. Zemina není jen neživá hmota, jak by se na první pohled mohlo zdát. Právě naopak! Obývají ji milióny mikroorganizmů, mikroskopických hub, brouci, žížaly… Zkrátka půda je plná života. Čím více ho v půdě je, tím úrodnější může být!  Naopak, pokud tento život budeme decimovat (používáním chemických herbicidů, pesticidů, hnojiv ap.), půda úrodná nebude… Udává se, že nejúrodnější půdou je ta lesní, kde půdní mikroorganismy pracují sami, bez zásahů člověka.
Složení života v zemi se s hloubkou mění. Při povrchu žijí organismy, které k potřebují kyslík. Ti svojí činností vytvářejí trvalou vrstvičku humusu. Ve větších hloubkách najdete bohatou půdní mikroflóru. Ta tvoří mimo jiné tzv. rhizosféru a napomáhá přeměně látek a prvků obsažených v půdě, aby je rostliny mohly přijímat svými kořeny. Pro vaši představu to funguje podobně, jako bakterie v našem trávicím traktu, které pomáhají rozkládat živiny a ty je pak naše tělo schopno zpracovat. Pokud rostlinu pohnojíte kupovaným tekutým hnojivem, je to stejné, jako když člověk dostává výživu kapačkou.
Když zahradu zryjete, dojde k převrácení půdy a mikroorganizmy vyžadující k životu kyslík se ocitnou pod zemí a naopak. Potrvá nějaký čas než půdní mikroflóra vzniklou nerovnováhu opět překoná a její fungování je tak načas narušeno. Vaše půda se tím paradoxně stane méně úrodnou, než byl její původní potenciál.
Ač se to zdá neuvěřitelné, je daleko lepší půdu nerýt. Spolu s trvalým zakrytím vegetací či mulčem to vyvolá základní změnu v jejím fungování. Permanentní zakrytí půdy ve spojení se smíšenou a střídavou kulturou pěstovaných rostlin jsou nezbytné kroky k obnovení přirozeného fungování, které půdě umožnilo přetrvat do dnešních dnů v oblastech bez zásahu člověka.

To be continued 🙂

Úvodní fotografie:  Image courtesy of Clare Bloomfield, nuchylee and Simon Howden at FreeDigitalPhotos.net

Advertisements

One thought on “Zahrada bez rytí?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s