Zahrada bez rytí?

Před časem se ze mě stal zahradník bez zahrady, když jsme museli na čas opustit náš domov a přestěhovat se do severní Francie. Rozhodla jsem se využít mého pobytu zde, k nabytí nových zkušeností a informací a stal se ze mne zahradník teoretik. Shodou náhod jsem se postupně dostala na stopu tzv. „přírodnímu zahradničení“, které je zde ve Francii hodně propagováno. Při jedné z mých návštěv místní knihovny jsem narazila na knihu francouzského agronoma Jean-Marie Lespinasse s jednoduchým názvem Přírodní zahrada (Le jardin naturel). Ačkoliv jsem k ní zprvu přistupovala se značnou skepsí, musím říci, že tato kniha a metoda zahradničení v ní popsaná, mě velice inspirovala.
Mám za to, že tak jako by měl každý majitel se svým psem projít alespoň základním výcvikem, aby se jeho  zvířecí miláček v budoucnu nestal hrozbou pro svoje okolí, měl by i každý zahradník projít alespoň základním školením, aby svým jednáním neškodil. Když občas čtu, co někteří „zapálení“ zahradníci provádí na svých zahradách, srdce se mi svírá. Nedávno se kdosi v jedné s diskuzí ptal, jak to tedy má udělat, aby se zbavil plevele a přitom nepoužil „chemii“. Odpověď není zcela jednoduchá. Přírodní zahradničení totiž nenabízí prostředky, které aplikujete a máte hotovo. Nicméně metoda pana Lespinasse slibuje, že se ve finále na zahradě nadřete o mnoho méně, vaše úroda bude stejná, možná i vyšší a ještě ušetříte. Nevěříte? On totiž na své zahradě aplikuje zahradničení bez rytí, bez okopávání, s využitím  kompostu a mulče, pěstování na vyvýšených záhonech, ve smíšených a střídavých kulturách…
První, nad čím by se každý zahradník měl zamyslet je jeho půda. Zemina není jen neživá hmota, jak by se na první pohled mohlo zdát. Právě naopak! Obývají ji milióny mikroorganizmů, mikroskopických hub, brouci, žížaly… Zkrátka půda je plná života. Čím více ho v půdě je, tím úrodnější může být!  Naopak, pokud tento život budeme decimovat (používáním chemických herbicidů, pesticidů, hnojiv ap.), půda úrodná nebude… Udává se, že nejúrodnější půdou je ta lesní, kde půdní mikroorganismy pracují sami, bez zásahů člověka.
Složení života v zemi se s hloubkou mění. Při povrchu žijí organismy, které k potřebují kyslík. Ti svojí činností vytvářejí trvalou vrstvičku humusu. Ve větších hloubkách najdete bohatou půdní mikroflóru. Ta tvoří mimo jiné tzv. rhizosféru a napomáhá přeměně látek a prvků obsažených v půdě, aby je rostliny mohly přijímat svými kořeny. Pro vaši představu to funguje podobně, jako bakterie v našem trávicím traktu, které pomáhají rozkládat živiny a ty je pak naše tělo schopno zpracovat. Pokud rostlinu pohnojíte kupovaným tekutým hnojivem, je to stejné, jako když člověk dostává výživu kapačkou.
Když zahradu zryjete, dojde k převrácení půdy a mikroorganizmy vyžadující k životu kyslík se ocitnou pod zemí a naopak. Potrvá nějaký čas než půdní mikroflóra vzniklou nerovnováhu opět překoná a její fungování je tak načas narušeno. Vaše půda se tím paradoxně stane méně úrodnou, než byl její původní potenciál.
Ač se to zdá neuvěřitelné, je daleko lepší půdu nerýt. Spolu s trvalým zakrytím vegetací či mulčem to vyvolá základní změnu v jejím fungování. Permanentní zakrytí půdy ve spojení se smíšenou a střídavou kulturou pěstovaných rostlin jsou nezbytné kroky k obnovení přirozeného fungování, které půdě umožnilo přetrvat do dnešních dnů v oblastech bez zásahu člověka.

To be continued 🙂

Úvodní fotografie:  Image courtesy of Clare Bloomfield, nuchylee and Simon Howden at FreeDigitalPhotos.net

Reklamy

Roundup – skrytá hrozba???

Roundup je herbicid, který se běžně používá v zahradách i polích téměř po celém světě, Českou republiku nevyjímaje. Firma Monsanto si dává hodně záležet, aby její bestseler stál v očích kupujících v dobrém světle. A lidé se nechávají omámit. Spotřeba tohoto produktu celosvětově roste, jen v roce 2010 firmě Monanto přinesl bezmála 6,5 miliard dolarů a předpokládá se, že do roku 2017 dojde k dalšímu zdvojnásobení prodeje…O Roundupu se tvrdí, že je zcela bezpečný a neškodný pro životní prostředí či zdraví člověka, nicméně zprávy z posledních dnů tento obrázek poněkud pokřivily.

Základní složka Roundupu glyfosate byl totiž dne 20.3.2015 Světovou zdravotnickou organizací (WHO) klasifikován jako „potencionální karcinogen“ a zařazen do skupiny s druhým největším rizikem (kdy látky evidentně vyvolává rakovinové bujení u laboratorních zvířat, ale potvrzující studie na člověku nejsou k dispozici). V souvislosti s tím se hovoří se o rakovině plic či krve. Je jisté, že impérium Monsanto brzy vrátí úder, jelikož její právníci již napadli relevanci uvedených vědeckých studií.

Nicméně jedno je jisté, rezidua látky glyfosate kolují v našem těle!
Zde bych ráda připomněla studii z roku 2013, kdy asociace Les Amis de la Terre provedla rozbor moči dobrovolníků z 18 evropských států včetně České republiky. Všichni dobrovolníci, kteří dali vzorky moči, jsou lidé žijící ve městě. Jak sami uvedli, nikdo z nich v období před testy glyfosát nepoužíval, ani s ním nemanipuloval. Výsledky rozhodně nebyly příznivé. Celých 60% vzorků moči dobrovolníků z České republiky bylo pozitivních na přítomnost glyfosatu! Naše země tak v této studii obsadila neradostné 6. místo (po Maltě, Německu, Británii, Polsku a Nizozemí).
I další údaje týkající se reziduí tohoto herbicidu v životním prostředí jsou alarmující. Například v roce 2010 bylo nadlimitní množství glyfosatu zaznamenáno v pitné vodě ve francouzském regionu Seine-Normandie…
V současné době se Monsanto snaží prosadit povolení pěstování 14 druhů GMO plodin na území Evropy, pokud se jí to podaří, odhaduje se, že spotřeba glyfosatu na našem kontinentu vzroste až o 800% vůči současnému stavu…

arton1092

Herbicid v našem těle – výsledky studie, kterou provedla asociace Les Amis de la Terre na vzorcích moči od dobrovolníků z 18 evropských zemí. Testována byla přítomnost látky glyfosate. Tabulka znázorňuje % pozitivních vzorků. Zdroj http://www.amisdelaterre.org/L-herbicide.html

Vzhledem k aktuálním informacím o možném toxickém účinku látky glyfosate na lidský organizmus se domnívám, že další používání produktu Roundup v našich zahrádkách stojí za zamyšlení, nemyslíte?

Úvodní fotografie:  Image courtesy of dan and Sura Nualpradid at FreeDigitalPhotos.net

GRENOTÉKA V PRAXI

Osivo ke sdílení pro naši přírodní zahradu, terasu, balkon…

V rámci Týdne bez pesticidů jsem navštívila sídlo asociace MRES v Lille, kde se konala inaugurace-uvedení do provozu grenotéky v místní knihovně. Kromě prezentace grenotéky, zde probíhala výstava o problematice pesticidů a jejich alternativ a ukázka knižních titulů zaměřených na  biologickou reprodukci osiva.

10422501_10203626668497054_5592175654846782262_n11082520_10203626669177071_1718898864666639638_n

V malé místnosti se během krátké chvíle vystřídala spousta lidí, většina z nich je tu právě kvůli grenotéce, přišli si vybrat osivo a diskutovat o přírodním zahradničení.
Měla jsem možnost hovořit s několika zástupci asociace MRES, která akci pořádala. Zajímaly mne zejména jejich praktické zkušenosti s grenotékou a hlavně s reakcemi veřejnosti na tuto iniciativu.
„U nás v Kanadě lidé grenotéky znají a proces sdílení osiva funguje perfektně,“ vypráví mi jedna z organizátorek z asociace MRES a pokračuje,“ zde ve Francii se iniciativa grenoték teprve rozbíhá. Ta zdejší funguje druhým rokem. Prozatím je situace taková, že si lidé semínka spíše berou a příliš  je nevracejí. Ale jsme optimisté, všechno chce svůj čas. Ze zkušenosti z jiných měst víme, že jakmile lidé proces pochopí, systém sdílení začne fungovat. Každopádně je potřeba si od začátku stanovit pravidla. My například žádáme výměnou za semínka emailovou adresu zájemce, kam mu následně můžeme zasílat informační materiály týkající se produkce semen a přírodního zahradničení, spolu s pozvánkami na naše akce. Tím mu nenápadně připomínáme, že by měl část semínek opět vrátit do grenotéky:-). Jsme realisté a snažíme se spíše o vytvoření menší komunity skutečně zapálených lidí, která se bude s postupem času zvětšovat.“

Více o grenotéce se dočtete také ZDE.

10378153_10203626670337100_3763983812899520991_n

Přírodní zahrady na Facebooku

Moji milí zahradníci/zahradnice,

Rozhodla jsem se založit na Facebooku novou skupinu nazvanou jednoduše: Přírodní zahrada. Mým cílem je vytvořit komunitu lidí, kteří k zahradničení přistupují s rozumem a  s ohledem na okolní prostředí a živočichy, nepoužívají chemické preparáty a na své zahradě se snaží podpořit biodiverzitu. Rády bych, aby se přidali  také lidé, kteří nějakým způsobem prakticky aplikují postupy permakultury, pěstují zeleninu na lasagnových záhonech či praktikují guerilla gardening... Zváni jsou rovněž zahradníci z městských zahrad, nadšenci, snílci, amatéři i profesionálové všech věkových kategorií… Zkrátka každý, komu učarovalo přírodní zahradničení.

Jelikož jsem členem mnoha skupin se zahradnickou tématikou, vím, že takoví lidé u nás jsou. Proto bych ráda vytvořila prostor, kde by se navzájem mohli (byť často jen virtuálně) seznámit, sdílet své nápady, zkušenosti, praktické postupy, iniciativy, akce, inspirace atd. …  Komunita lidí, kterým není lhostejné, co bude s naší přírodou a jaký dopad na ni má naše konání. Všichni jste srdečně zváni a vítáni.

Skupinu najdete zde: Přírodní zahrada.

Zahrádkám zdar!

První krok: Rozkvetlá louka místo trávníku

Udržovaný trávník, sečený obden = ideál krásy mnoha našich zahrad. Jakožto zcela nepřirozený produkt našeho snažení s sebou přináší řadu problémů: je třeba jej pravidelně udržovat, sekat, zalévat a pumpovat do něho litry hnojiv a herbicidních či fungicidních látek… To je samo o sobě poměrně časově i finančně náročné. Když se na něho podíváte z blízka, jedná se mnohdy téměř o 100% monokulturu. Často se v něm nevyskytuje téměř žádný život, hmyz zde nenajde potravu ani útočiště, podobně jako ptáci, žáby nebo ještěrky… V některých zahradách podobný trávník zaplňuje téměř celou volnou plochu, obklopen pouze řadou tújí. Trochu smutný pohled, nemyslíte?

ID-100160632

Pokud takovou zahradu máte i vy, je dost pravděpodobné, že vám vaše okrasné rostliny decimují mšice a na zeleninové záhony pořádají nájezdy slimáci. Oni totiž u vás nemají žádné predátory a vám nezbývá, než používat další a další chemické preparáty, které půdu a vodu ve vašem okolí jen více a více znečišťují jedovatými rezidui. Jste chyceni v začarovaném kruhu přírodní nerovnováhy, která se pod vámi povážlivě viklá, a vám dá mnoho práce její umělé vyvažování… Jak ukončit spirálu nekonečného boje se škůdci? Jednoduché. Vystoupit z ní a začít znovu a jinak. Může se to zdát trochu revolucionářské, ale funguje to.

ID-100168473

První krok k tomu, jak vaši zahrádku ozdravit, je přestat pěstovat monokulturu. Zvyšte biodiverzitu a to tak, že alespoň část plochy vaší zahrádky, kterou nyní okupuje mrtvý trávník, přeměníte v rozkvetlou louku. Jak na to?
Nejprve je nutné přestat používat chemické herbicidy, fungicidy a hnojiva, čímž hned uspoříte nějakou tu korunu. Další úspory přijdou s omezením sečení. Luční společenstva se sečou zpravidla dvakrát ročně. Následně je vhodné stávající trávník narušit (např. vidlemi), aby se semena divokých rostlin mohla v půdě uchytit a mít trochu prostoru pro zdárný růst. Nyní buď můžete aktivně vysít luční osivo (dobré je zvolit nehybridní a neinvazivní druhy či jejich směs, co nejbližší flóře přirozeně se vyskytující ve vašem kraji) a nebo to ponechat zcela na přírodě…

Nebuďte překvapeni, tato proměna zabere určitý čas, možná i dva roky, ale jistě stojí za to. Rozkvetlá plocha vyšších rostlin k vám naláká mnoho druhů živočichů. Opět budete moci obdivovat pestrobarevnou krásu motýlů, berušky vám pomohou zkrotit populace mšic, divoké včely se zapojí do opylování ovocných stromů keřů a vaše zahrada ožije zářivými barvami květů. Navíc ušetříte čas i peníze! A to je teprve začátek…

Zahrádkám zdar!

ID-100164003

Image courtasy of AKARAKINGDOMS, franky242, dan, Gualberto107, xedos4 at http//FreeDigitalPhotos.net

Deset kroků k přírodní zahradě

100! To je průměrný počet druhů rostlin rostoucích na tisíci metrech čtverečních louky. Méně než 10 druhů rostlin najdete na stejné ploše intenzivně udržovaného trávníku. Přineste si do zahrady biodiverzitu a nechte ji ožít.

Iniciativa nazvaná Týden bez pesticidů nepřináší jen odstrašující svědectví o škodlivosti mnohých používaných chemických látek v zemědělství a v zahradách, ale nabízí také alternativy. Přejít od intenzivně ošetřované a hnojené zahrady k zahradě přírodní nejde ze dne na den. Je nutné počítat s tím, že pro zavedení určitých opatření je potřeba čas. Dále je třeba dát prostor samotné přírodě: půdě, rostlinám i živočichům, aby nastolili potřebnou rovnováhu. Nicméně svědectví mnohých zahradníků hovoří o tom, že k regeneraci zahradního prostředí dochází až překvapivě rychle (během 2-3 let).

Společnost Noemovy zahrady (Jardins de Noé), která se zabývá osvětou v oblasti ekologického a přírodního zahradničení, nabízí deset kroků k přírodní zahradě, které zvládne každý i začínající zahradník. Není potřeba nějak zásadně měnit uspořádání vaší zahrady, jde spíše o změnu přístupu k ní. Změny navíc není potřeba zavést najednou, i když se ve svém účinku vzájemně doplňují. Pokud následující kroky aplikujete, výsledkem bude zdravější prostředí pro vás i vaše děti a to již stojí za tu námahu (svěřím vám tajemství: ekologické zahradničení je často překvapivě méně fyzicky náročné, nežli to klasické ;-), čtěte dál můj blog a dozvíte se víc…).

ID-100189009

10 jednoduchých kroků k zvýšení biodiverzity ve vaší zahradě:

1. vytvořte si na zahradě přírodní kvetoucí louku
2. poNechte kout zahrady zcela přírodě
3. vytvářejte úkryty a útočiště pro lokální faunu
4. snižte spotřebu vody
5. založte kompost
6. Omezte noční osvětlení
7. upřednostňujte místní druhy rostlin
8. zlepšete kvalitu půdy Přírodními prostředky
9. chraňte své rostliny přírodními postupy
10. Staňte se propagátorem podpory biodiverzity v zahradách

Je možné, že aplikace některých bodů pro vás bude obtížnější, zatímco jiné splňujete již dnes. Postupně vám v rámci svého blogu jednotlivé kroky blíže představím a popíšu. Zároveň se pokusím připojit pár rad, jak ve své zahradě zvýšit biodiverzitu a zbavit se závislosti na chemických „pomocnících“.

Zahrádkám zdar!

Týden bez pesticidů probíhá od 20. do 30. března.

Image courtasy of zirconicusso at http//FreeDigitalPhotos.net

Plít či neplít? Roundup…

Pesticidy, herbicidy, fungicidy… se začaly používat plošně zhruba od padesátých let minulého století spolu s rozvojem extenzivního zemědělství. Ze zprvu dobrých sluhů se ovšem časem stali špatní páni, kteří za sebou zanechávají zkázu v podobě všudypřítomných residuí s nepředvidatelným důsledky pro naše okolí i pro nás samotné. Dopad těchto látek na přírodu a zdraví člověka nikdo doposud dostatečně kriticky a objektivně nezhodnotil, jelikož jsou silně chráněné firmami jako je Monsanto, Syngeta či Bayer. Díky lobby o marketingovým manipulacím těchto korporací si dnes zahradničení bez jejich výrobků běžný zahradník téměř neumí představit. K nejvíce nenáviděným firmám ve světě  patří nadnárodní společnost Monsanto, která kromě široké palety všemožných chemických pomocníků vyrábí také geneticky modifikované rostliny (GMO) a hybridní osiva (F1). Ovšem jejím  bestselerem je jednoznačně Roundup – herbicid s neskutečným odbytem, který se používá na hektarech ploch našich zahrádek. Reklama přece hovoří jasně, Roundup je zcela bezpečný, neškodný a usnadňuje práci na vaší zahradě. Uvádím záměrně jednu ze starších reklam:

Vzhledem k tom, že Monsanto bylo několikrát pravomocně odsouzeno za klamavou reklamu právě na přípravek Roundup, kdy ho vydávala za „biodegradabilní“ a „respektující životní prostředí“, musela nakonec tato vyjádření ze své reklamy odstranit. Ve hře je totiž hlavní složka Roundupu –  glyphosate, která byla vědecky potvrzena jako „nebezpečná pro životní prostředí a pro vodní organismy“. Více o odsouzení firmy Monsanto ve Francii v roce 2007 se dočtete zde. Průběžně se objevuje mnoho studií, které poukazují na škodlivost látky glyphosate a její nepříznivý dopad na zdraví zvířat i lidí. Uvedu jen jeden článek na toto téma z roku 2013: Samsel, A.; Seneff, S. Glyphosate’s Suppression of Cytochrome P450 Enzymes and Amino Acid Biosynthesis by the Gut Microbiome: Pathways to Modern Diseases. Entropy 2013, 15, 1416-1463. Ve článku je doloženo, že glyphosate může být jeden z faktorů vzniku mnoha lidských civilizačních onemocnění. Článek je volně ke stažení a obrázek si tedy může udělat každý sám… Neměla by tudíž reklama na Roundup vypadat spíše takto…?:

Pole ošetření Roundupem, zcela bez života…

Než sáhnete s prvními jarními dny po známé zelené lahvičce, přemýšlejte… a oprašte raději motyku. Děkuji. Tipy na to, jak se zbavit plevele „bez chemie“ najdete již brzy na stránkách Nogarden gardening. Sledujte můj blog :-). Zahrádkám zdar! Úvodní foto http://www.semaine-sans-pesticides.fr/

20. – 30.3. Začněte jaro bez pesticidů…

„Týden alternativ k pesticidům“ se koná každoročně symbolicky během prvních deseti jarních dnů. V letošním roce se jí účastní 27 států z celého světa, včetně Francie, která patří k největším spotřebitelům těchto látek vůbec. Cílem je ukázat veřejnosti, co jsou vlastně zač ony „pesticidy“, jaký vliv mají na naše zdraví a okolní přírodu? Ale hlavně nabídnout jiná řešení. Ano, ono lze zahradničit „bez chemie“ a přitom mít uspokojivé výsledky. 

Ptáte se možná, proč bychom se o podobné akce měli zajímat? Protože, každý jednotlivý zahradník, který otevře svou mysl i jiným možnostem, než je polévání různými chemickými přípravky všeho živého okolo, co se mu pohne či rozkvete v trávníku, přispěje ke zlepšení kvality naší přírody. Navíc, řekněme si to upřímně, nepřirozené zásahy do ekosystému, jakým je i naše zahrada, vyvolávají jen další a další negativní reakce. A navíc to leze do peněz.
Za několik dní začne jaro, období, na které se těší snad každý – zahrádkáři zejména. Začne se s rytím, vyséváním, sekáním, hnojením, sázením… Prostě čeká nás plno práce.
Je to také období, kdy se v různých fórech a poradnách začnou množit dotazy typu: Jak zničit v trávníku sedmikrásky, pampelišky, zběhovce, jetel či fialky? Jak ze zahrady vyhnat včely, aby mi nedaly žihadlo? Co je tohle za hmyz a čím ho zlikviduji?
A objeví se i rady, ze kterých běhá mráz po zádech:
Použijte Roundup, Bofix… Je to jediná možnost. Vždyť to ničemu neškodí, všude se píše, že se to odbourá a na nic dalšího to vliv nemá.

A jste si tím tak jistí???

Dva odstrašujících příkladů z internetových diskusí:
1.Screenshot2

2.Screenshot

Jistě a proč si Bofix nenalít do studny rovnou?

Jen tak pro zajímavost jsem zapátrala a našla následující informace ke zmíněnému herbicidu  ZDE.
boxit

Dále mě zajímaly účinky hlavní složky clopyralidu. Informace najdete  ZDE a také ZDE.
První článek uvádí například laboratorní výzkumy prováděné na myších a psech, kde byl prokázán  mimo jiné nepříznivý účinek na vnitřní orgány těchto živočichů. Malformace se objevují také u zárodků králíků vystavených tomuto herbicidu.
Bez ohledu na výše uvedenou radu (viz. obr 2), je hlavní složka Bofixu clopyralid v půdě velice „trvanlivá“ a „mobilní“, prosakuje až do hloubek 2 metrů s perzistencí delší než jeden rok, v závislosti na podloží. Riziko kontaminace podzemní vody a zdroje pitné vody je tedy vysoké.
Některé rostliny, navíc získávají proti této látce rezistenci, proto u intenzivně odplevelovaných ploch je časem nutné zvyšovat dávky (viz obr 1).
Zajímavou informací je také pesticidní účinek této látky a to například na berušky, které jsou jinak skvělým pomocníkem v boji proti mšicím..

A perlička na závěr:
Toto je následek neuváženého použití herbicidů, kdy vzal „zahradník“ ředění látky do vlastních rukou!
1156

Jistě, pampeliška v záhonu s jahodami není zrovna vítaným hostem, stejně tak svlačec či bodlák. Proč ale hned sahat po herbicidech, pesticidech, se kterýmisi do zahrádek zaneseme další problémy?
Zkuste to letos jinak! Začněte jaro bez chemie. Ono to jde!

Pokusím se vám pár alternativ nabídnout v rámci těchto stránek.
Sledujte mé další příspěvky.
Zahrádkám zdar!

Založit si vlastní kompost – jednoduché

Tuto sobotu jsem se zúčastnila zahájení provozu veřejného kompostu v nově založené komunitní zahradě v sousedním městě Roubaix. Setkání to bylo velice milé a přátelské a já odcházela plna energie, inspirace a informací. Zahradu provozují místní dobrovolníci a nadšenci pro přírodní styl zahradničení v duchu permakultury.

Zahrada se tu rodí doslova z ničeho. Prostor, který byl dosud využíván pouze jako odkladiště rostlinného odpadu z blízkého parku, se místní nadšenci chystají proměnit v úrodný kout, kde si obyvatelé z okolí budou moci natrhat drobné ovoce (již byly vysazeny maliny, rybíz ap.), nebo vypěstovat vlastní zeleninu na vyvýšených záhonech, které se zde chystají během jara vybudovat.
Zahrada se řídí jasnými pravidly:
– Používání chemických látek (herbicidy, pesticidy, hnojiva…) není povoleno!
– Veškeré plochy zahrady budou trvale zakryté mulčem či rostlinami, aby nedocházelo k erozi půdy a poškozování půdní mikroflóry (např. mrazem). Prozatím jsou nevyužité plochy zakryty kartonem, který brání mimo jiné prorůstání plevele a láká půdní organizmy, které napomáhají procesu rozkladu organického materiálu. Na kartonu je rozložen mulč – materiál z blízkého parku (suché jehličí, listy a jiný rostlinný odpad).
– Zemina v zahradě se neryje, ani se jinak nenarušuje půda, aby půdní mikroorganizmy spolu s žížalami ap. mohly půdu nerušeně přetvářet a kypřit přirozenou cestou.
– Založen byl veřejný kompost.
– Před tím, než dojde k zúrodnění půdy, bude se část rostlin pěstovat na tzv. lasagnových záhonech.

10991608_551729814930792_6363443197202469016_o

Kompost byl zbudován svépomocí z dřevěných palet. Vnitřní prostor je rozčleněn do tří oddílů (viz. fotografie):
1. Kde se mísí surový rostlinný materiál, kuchyňský odpad (šlupky, vaječné skořápky atd.) spolu se suchým listím, slámou, kartonem ap.
2. Kde se uchovává zralý kompost, výsledný produkt.
3. kde se skladuje suchý materiál (listy ap.), který se přimíchává k surovému rostlinnému materiálu.

kompost

Koncepce kompostu je zcela jednoduchá a při dodržení několika jednoduchých pravidel jej zvládne každý. Navíc se zde výtečně uplatní odpad z kuchyní obyvatel z okolí, který by jinak skončil v odpadcích. Díky zkompostování  podpoří  další generace rostlin, ovoce a zeleniny.
Tvorba takového kompostu trvá 6 měsíců až jeden rok. Výsledkem je odlehčená tmavá půda plná živin, které se nevyrovná žádná  komerčně prodávaná zemina. Další výhodou je to, že zahradník má kontrolu a přehled o tom, co bylo k tvorbě  kompostu použito. Cenové náklady jsou navíc takřka nulové.

Ačkoliv se komunitní zahrada v Roubaix teprve rodí, rozhodně stojí zdejší koncept za následování.

Fotografie Asso Artborescence

Krátce ze světa: I odpad může být krásný!!!

O tom, že i zcela jednoduchý nápad může mít obrovský dopad, se přesvědčili v Aucklandu (Nový  Zéland).

Město se dlouhodobě potýkalo s problémem nevzhledných odpadků v ulicích, které tam nelegálně vyhazovali zejména místní podnikatelé. Přesvědčování zůstalo bez odezvy. Země, která je jinak proslulá čistou přírodou, měla město s ulicemi plnými odpadků.

Až nezisková společnost Heart Of the City přišla se zcela jednoduchým nápadem. Místo, aby hříšníky plnící ulice odpadem kárala, nabídla jim alternativu, která si okamžitě získala velký ohlas. Navrhla totiž odpadkové pytle s potiskem zelených listů. Pokud jsou zabalené a umístěné na ulici, vypadají jako živý plot.

V rámci akce nazvané BEAUTIFY YOUR CITY bylo rozdáno 100 000 pytlů spolu s 5000 informačními letáky. Ohlas byl neuvěřitelný. Množství ilegálního odpadu v ulicích se téměř okamžitě výrazně snížilo. Lidem se nápad, že i odpadky mohou být krásné, opravdu zalíbil a množství ilegálního odpadu pokleslo o 78%.

Úspěšný projekt se stal inspirací mnoha světovým metropolím…

Více o projektu Beautify your city se dozvíte zde.

ID-100203025

Image courtesy of domdeen and khunaspix at FreeDigitalPhotos.net